Více času na podstatné
Teplárny investují miliardy do lepšího čištění spalin
Teplárny v České republice se chystají na plnění nových emisních limitů odvozených z nejlepších dostupných technik (BAT), které vyžaduje směrnice o průmyslových emisích. Ekologizace většiny z nich bude hotová již do konce příštího roku, tedy se značným předstihem oproti závaznému termínu v roce 2020.
Téměř všechny velké teplárny, které v Česku zásobují krajská a statutární města, budou již ve druhé polovině příštího roku připraveny plnit nejpřísnější normy pro ochranu ovzduší. Díky modernizaci jejich zařízení dojde k dalšímu razantnímu snížení emisí znečišťujících látek.
„Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší vyvolané požadavky směrnice o průmyslových emisích dosáhnou do konce příštího roku přibližně 18 miliard korun,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Do roku 2020, který je pro velké teplárny závazným termínem pro plnění požadavků nejlepších dostupných technologií, přesáhnou celkové náklady patrně 20 miliard.“
Výsledkem bude zásadní snížení emisí, oxidů síry o 65 %, oxidů dusíku o 55 % a emisí tuhých znečišťujících látek o téměř 50 %.
Zajímavost: Rodinný domek s prohořívacím kotlem na pevná paliva a spotřebou 80 GJ tepla vypustí ročně do ovzduší 65 kg prachu. Komín modernizované uhelné teplárny vypustí při stejné dodávce tepla dnes pouze 0,4 kg prachu. Po ekologizaci to bude dokonce průměrně jen 0,2 kg prachu. 1 rodinný domek se tedy rovná 325 bytů připojených na modernizovanou teplárnu.
„Velké elektrárny a teplárny během dvou let prakticky zmizí z mapy znečištění, kvalita ovzduší pak bude záviset na emisích z dopravy a lokálního vytápění,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Bohužel právě v těchto oblastech nelze v nejbližší době významné snížení emisí očekávat,“ upozornil.
Zásadního snížení emisí se díky ekologizaci tepláren dočkají v nejbližší době třeba obyvatelé Českých Budějovic, Hradce Králové, Chomutova, Karviné, Lovosic, Mělníka, Ostravy, Pardubic, Plzně, Sokolova, Strakonic, Plané nad Lužnicí nebo Třince. Do zmiňovaného roku 2020 by v rámci přechodného plánu měly nové limity plnit i teplárny v ostatních městech.
Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco mnohem čistší teplárny je platit musí.
Ještě v roce 2007 vypustily velké a střední zdroje znečištění (mezi které teplárny patří) do ovzduší celkem 17 997 tun prachu – tedy skoro stejně jako malé zdroje nebo lokální topeniště s 18 850 tunami. Do roku 2012 se emise prachu u elektráren, tepláren a větších kotelen snížily o 46 %, zatímco emise malých zdrojů naopak vzrostly o 23 % (na 23 251 tun). 30 největších ekologizačních projektů v teplárnách přinese absolutní snížení emisí SO2 o 18 500 tun, NOx
o více než 10 000 tun a prachu o 306 tun za rok.
Těžiště znečištění nebude na straně velkých energetických zdrojů ani v případě emise oxidů dusíku (NOx). Jejich podíl klesne zhruba na třetinu, přičemž u dopravy se až tak radikální snížení v dohledné době neočekává. Oživení ekonomiky naopak počítá s dalším rozvojem dopravy, kde by měly růst i emise NOx. Právě doprava bude jejich hlavním producentem. Pokud jde o emise oxidu siřičitého (SO2), pak uhelné teplárny hrají důležitou roli a mají podíl na výrazném poklesu jeho produkce emisí, a to o více než 92 % (v letech 1990 až 2013).
Zatímco na začátku 90. let minulého století bylo u nás vypuštěno při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách kolem 2,6 kg emisí prachu, SO2 a NOx, po první vlně ekologizace v roce 1999 to již bylo jen 0,75 kg emisí. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %. Největší pokles v letech 1990 až 2018 zaznamenají emise prachu − zhruba o 95 %, emise SO2 se sníží o 90 % a emise NOx o 66 %.