Více času na podstatné
Teplárny: Ceny tepla pro příští rok porostou jen mírně
Příští rok se skoro pro čtvrtinu domácností napojených na soustavy zásobování teplem ceny tepla většinou nezmění, nebo bude nárůst zcela minimální. Vývoj ceny v roce 2015 bude záviset na druhu paliva a řadě lokálních faktorů. Teplárny, které spalují domácí hnědé uhlí, očekávají cenový růst do 5 %. Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu v řadě případů nebudou ceny zvyšovat vůbec nebo jen mírně do 3 %.
„Pro čtvrtinu domácností napojených na teplárny mám dobrou zprávu: teplo jim pro příští rok nezdraží buď vůbec, nebo bude růst ceny naprosto minimální. V případě tepláren využívajících hnědé uhlí bude navýšení do 5 %,“ řekl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky. Teplárenské sdružení České republiky provedlo u svých členů a ostatních výrobců tepla pravidelný průzkum předpokládaného vývoje ceny tepla pro příští rok. Do průzkumu se zapojili dodavatelé zásobující teplem ve 167 městech a obcích téměř 1,2 milionu bytů, tedy skoro čtyři pětiny (78 %) celkového počtu dálkově vytápěných bytů v České republice.
Vývoj ceny v roce 2015 bude záviset na druhu paliva a řadě lokálních faktorů. Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu v řadě případů nebudou ceny zvyšovat vůbec nebo jen mírně do 3 %. V případě tepláren, které vyrábějí teplo z domácího hnědého uhlí, lze očekávat nárůst ceny tepla kolem 3 % (16 Kč/GJ), v případě tepláren s doposud nejnižšími cenami do 5 %. Teplo vyrobené z hnědého uhlí zůstane i nadále nejlevnější, i když rozdíl oproti ceně ze zemního plynu se v posledních letech postupně zmenšuje. Při průměrné spotřebě tepla by mohly roční náklady na teplo z uhelných tepláren v příštím roce stoupnout asi o 300 až 500 Kč. Ale s vyúčtováním za rok 2014 budou teplárny odběratelům vracet za teplo přeplatky, které budou i několikanásobně vyšší. Průměrně by domácnosti díky teplému počasí mohly letos ušetřit 3 až 5 GJ tepla, což je mezi 1750 až 3000 Kč.
V ceně tepla vyrobeného z hnědého uhlí se kromě ceny paliva a úspor tepla u odběratelů začínají projevovat investice do snižování emisí. Splnění přísných emisních limitů od roku 2016 je v případě využití hnědého uhlí spojeno s nejvyššími náklady. Vliv má i cena povolenky na emise skleníkových plynů, jejíž cena meziročně vzrostla v korunách o více než polovinu. Teplárnám se také snižuje množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla. To se opět více projevuje v případě hnědého uhlí, které má vyšší měrné emise na jednotku vyrobeného tepla a současně teplárny při jeho využití získávají relativně menší příděl bezplatných povolenek.
Vzhledem k tomu, že nárůst ceny tepla se bude týkat především hnědouhelných tepláren s doposud nejnižšími cenami, zůstane i v příštím roce zachována cenová konkurenceschopnost dálkového vytápění v naprosté většině lokalit. V několika lokalitách s relativně vyšší cenou tepla se dokonce předpokládá její snížení.
Dlouhodobý vývoj podílu nákladů na bydlení a energie v %
Pramen: Ročenky Českého statistického úřadu; Výpočet: Teplárenské sdružení České republiky
Podle aktuálního sdělení Českého statistického úřadu, které srovnává meziročně pohyb cen v období říjen 2013 a říjen 2014, v oddíle bydlení poklesly pouze ceny elektřiny o 10,2 %. Nejméně se pak zvýšily ceny tepla a teplé vody o 0,7 %. Ceny ostatních komodit v oddíle bydlení se zvýšily více − čisté nájemné o 1,0 %, zemní plyn o 2,4 %, stočné o 3,2 % a vodné o 3,4 %.
Podíly jednotlivých položek nákladů na bydlení v roce 2014
Pramen: Ceníky a statistiky dodavatelů; Výpočet: Teplárenské sdružení České republiky
U domácností napojených na soustavy zásobování teplem v bytových domech se podíl nákladů na vytápění v nákladech na bydlení dlouhodobě snižuje. Cena tepla postupně roste, ale tento nárůst je eliminován úsporami tepla v zásobovaných domácnostech. Ještě v roce 1993 průměrná domácnost v České republice spotřebovala ročně kolem 60 GJ tepla na vytápění a ohřev vody. V roce 2003 průměrná roční spotřeba tepla domácnosti poklesla na 45 GJ za rok a v současnosti se pohybuje mezi 28 až 30 GJ tepelné energie. Náklady na zajištění tepelné pohody se na celkových peněžních vydáních domácností podílejí necelými 6 %.
DPH v nákladech na vytápění při průměrné roční spotřebě 30 GJ/byt
<img alt="" class="imgbig imgcenter" data-cke-saved-src="https://www.tscr.cz/data/zpravodaj/obr.php?file=img-990-770118-546c4671.png" src="https://www.tscr.cz/data/zpravodaj/obr.php?file=img-990-770118-546c4671.png" style="cursor: url(" img="" cur_lupa+.cur"),="" url("..="" ..="" pointer;="" width:="" 590px;="" height:="" 240px;"="" title="Kliknutím zvětšit">
Pramen: Ceníky tepelné energie Energetického regulačního úřadu; Dopočet: Teplárenské sdružení České republiky
Vývoj DPH na teplo: do roku 2007 = 5 %; 2008/2009 = 9 %; 2010/2011 = 10 %; 2012= 14 %; od 2013 = 15 %.
Pokud by bylo teplo zařazeno do nové 10% sazby DPH (sazba daně by se vrátila na úroveň roku 2010), průměrná domácnost by za teplo v průměru ušetřila kolem 765 Kč ročně.