Teplárny: Ceny tepla budou v příštím roce většinou stagnovat

Ceny tepla z plynových tepláren budou v příštím roce stagnovat, v některých případech by mohly i zlevnit. V případě tepláren, které používají hnědé uhlí, se očekává spíše velmi mírný růst cen. Na rozpočty domácností bude mít podstatně větší vliv to, jaká bude zima.

„Obecně budou ceny tepla v příštím roce stagnovat. V případě některých tepláren na zemní plyn je možné očekávat i snížení ceny. Ceny tepla z tepláren na uhlí budou stagnovat, případně velmi mírně porostou, ale na výdaje běžných domácností bude mít větší dopad spíše to, jaká bude zima,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

„Pokud by však Energetický regulační úřad v příštím roce zastavil podporu kogenerace, mohlo by to mít velmi závažný negativní dopad na ceny tepla. Zatím věříme, že úřad podporu nezastaví,“ dodal Mirek Topolánek.

„Některé teplárny dokončují zásadní investice, aby splnily přísnější limity ochrany ovzduší, které jsou dány evropskou legislativou. Tyto náklady mohou mít u některých uhelných tepláren vliv na cenu tepla, ve většině případů však očekáváme v průměru nárůst ceny tepla do 2 %,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. 

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody 1,6 milionu domácností. Zhruba 55 procent tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie. Přes polovinu domácností zásobují dodavatelé teplem ze sekundárních rozvodů. Více než čtvrtinu pak domovními předávacími stanicemi, zhruba 14 procent z blokových kotelen a necelých 8 procent z domovních kotelen. 

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla (to je ekvivalent 6 945 kWh elektřiny pro přímotopy, 730 m3 zemního plynu nebo 1750 kg hnědého uhlí) na vytápění bytu a ohřev vody. V případě 1% růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily jen o 12 korun měsíčně (počítáno při průměrné ceně uhelného tepla 545 Kč/GJ a spotřebě 25 GJ). Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na vydáních domácností 6 %.

Co ovlivňuje cenu tepla:

• Zdroj a palivo používané k výrobě tepla. Obecně lze říci, že levnější teplo nabízejí teplárny využívající domácí hnědé uhlí, které spalují v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

• Do ceny tepla se promítají povolenky na emise skleníkových plynů.

• Spotřebu tepla se díky zateplování a moderním technologiím daří snižovat, ovšem náklady na údržbu infrastruktury zůstávají. Proto je třeba je rozložit do menšího objemu spotřebovaných gigajoulů.

Množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou

• efektivitou topného systému

• tepelnou pohodou v bytě (doporučené teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc je navýšení nákladů na vytápění o 5 %)

• počtem dnů, kdy je nutno topit

• u spotřeby teplé vody je rozhodující její využití (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování