Tématem neformálního zasedání ministrů životního prostředí EU bylo i oběhové hospodářství

Ministři životního prostředí států Evropské unie jednali na neformálním zasedání na Maltě o strategii adaptace na změnu klimatu v kontextu Pařížské klimatické dohody, o ochraně životního prostředí a klimatu v oceánech a také o oběhovém hospodářství a nakládání s plastovým odpadem. Českou republiku na Radě zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Ministři evropské osmadvacítky nejprve diskutovali o možnostech, jak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v duchu Pařížské klimatické dohody.

„Z pohledu České republiky považujeme za podstatný vodní režim a hospodaření s vodou, zaměřit se dále musíme na zemědělství a lesnictví či ekosystémové služby,“ uvádí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s tím, že pokud jde o roli EU v otázkách přizpůsobení se klimatické změně, je jejím úkolem zejména poskytovat státům informační, finanční, metodologickou, ale i politickou podporu. „Samotná adaptační opatření by ale měla pro svou specifičnost a podmínky pro každý daný stát zůstat v rukou jednotlivých členských zemí,“ dodává náměstek Smrž. Zároveň by uvítal větší aktivitu EU v oblasti ochrany půdy. „Půda hraje velmi významnou roli v adaptaci na klimatickou změnu, vzhledem ke své schopnosti zadržovat vodu. Například v České republice by měl půdní fond udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se odhaduje, že je to jen 5 miliard kubíků. Abychom tento tristní stav otočili, připravili jsme jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [1] a následně jsme k ní přijali i Národní akční plán [2]. O změnu usilujeme dále dotačními prostředky z evropských či národních zdrojů, které směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině. Např. tento týden pro občany spustíme zbrusu nový program zaměřený na hospodaření s dešťovou a tzv. šedou vodou z domácností. V této pilotní fázi mezi občany rozdělíme 100 mil. korun,“ prozrazuje náměstek Smrž. Zmíněnou adaptační strategii česká vláda přijala v říjnu 2015 – tedy ještě před klimatickou konferencí v Paříži, která proběhla na přelomu listopadu a prosince 2015.

Dalším tématem byly oceány, jejich role v souvislosti s klimatickou změnou a také ochrana mořského životního prostředí. „Česká republika sice nemá přístup k moři, podnebí ve střední Evropě je ale silně ovlivňováno oceánem a jsme pevně přesvědčeni, že oceány sehrávají klíčovou roli v ochraně klimatu,“ zdůrazňuje náměstek Smrž. Zvyšování množství skleníkových plynů má ovšem na oceány negativní dopady, jako je poškozování korálů či okyselování, čímž se snižuje schopnost oceánů tlumit dopady klimatické změny. Proto je důležité omezit emise skleníkových plynů co nejdříve. Pokud jde o možnosti energetického využití oceánů, Česká republika pro něj nemá podmínky, uznává ale význam tzv. offshore větrných parků [3] pro přechod k nízkouhlíkové energetice. „Obtížnost vyvážení dodávek energie z větrných elektráren a spotřeby může však mít i nepříznivé dopady na rozvodné sítě v sousedních zemích. Proto by měl být rozvoj obnovitelných zdrojů spojen i s rozvojem těchto sítí, aby se zabránilo jejich nestabilitě,“ upozorňuje náměstek Smrž.

Ministři se v souvislosti s oceány zaměřili také na problém odpadu v mořích a na připravovanou strategii pro plasty. Téma bylo zasazeno i do kontextu oběhového hospodářství, které je podle názoru České republiky velkou příležitostí k zavádění nových čistějších technologií a k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

„Jsme přesvědčeni, že ke snížení emisí skleníkových plynů významně přispěje mimo jiné i omezení skládkování a zákaz skládkování směsných komunálních, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, jelikož skládky jsou poměrně velkým zdrojem CO2. Navíc je skládkování hlavní překážkou oběhovému hospodářství, kde vůbec nemá místo,“ zdůrazňuje jednu z českých priorit ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. „Česká republika má řadu let efektivně fungující systém sběru obalového odpadu z obecních odpadových systémů, kde bylo v roce 2015 dosaženo využití a recyklace v úrovni 61,4 %,“ doplňuje ředitel Manhart.

Řešení problému nakládání s plasty je přitom zásadní i pro vypořádání se s odpadem v mořích, jehož podstatnou a těžko odbouratelnou část tvoří právě plasty. „Problematiku tzv. marine litteringu považujeme za jednu z významných globálních výzev pro životní prostředí, proto k snížení dopadů plastových odpadů ve vodním prostředí Česká republika přispěje snižováním množství plastových odnosných tašek [4],“ upozorňuje ředitel Manhart. Evropská unie v souladu se závěry z jednání ministrů v červnu 2016 navrhuje stanovení kvantitativního cíle pro redukci litteringu v aktuálně projednávaném odpadovém balíčku k oběhovému hospodářství. K tomu má Česká republika zatím rezervovaný postoj. „V případě budoucí diskuse o kvantitativním cíli považujeme za nezbytné zaměřit se na stanovení jasných metod a kritérií pro posuzování jeho plnění. To není jednoduchý úkol, zejména u požadavků kladených na vnitrozemské státy,“ vysvětluje Jaromír Manhart, podle něj však mohou k předcházení litteringu přispět i země ve vnitrozemí, a to prevencí úniku plastů do řek a do životního prostředí celkově. „Za stěžejní považujeme zvyšování povědomí o správném sběru a třídění odpadů a aktivní zapojení veřejnosti – příkladem mohou být pravidelně konané úklidové akce, jako iniciativa Ukliďme Česko, Ukliďme svět a řada dalších,“ uzavírá ředitel Manhart.

Poznámky:

[1] Tzv. Adaptační strategie ČR česká vláda schválila 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 resortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii najdete na tomto odkazu.

[2] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu vláda schválila v lednu 2017, rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Více k adaptačnímu plánu na tomto odkazu.

[3] Tzv. offshore větrné elektrárny jsou umístěny v příhodných oblastech přímo na moři a uchyceny do jeho dna. Využívají výhod proudění větru nad hladinou a absence nutnosti zabírat plochu na pevnině. Velké větrné parky jsou provozovány například v Severním moři.

[4] MŽP pro snížení spotřeby plastových tašek připravilo povinnou právní úpravu obalového zákona, kterou již minulý týden schválil Senát a která zakazuje plošně obchodníkům České republiky poskytovat plastové odnosné tašky zdarma od ledna 2018.