Vláda schválila novelu horního zákona, program TRIO, navýšení rozpočtu programu EFEKT2015

VÝSLEDKY Vláda České republiky na svém dnešním jednání schválila nový program podpory průmyslového výzkumu s názvem TRIO, který bude realizován v letech 2016 – 2021. Program, který počítá pro výzkumníky a vývojáře s celkovou podporou až 3,7 miliardy korun, předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda dále dnes schválila novelu horního zákona, navýšení rozpočtu Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2015 (EFEKT 2015) a ustavení koordinačního subjektu k posílení regulace ve vodárenství.

V roce 2015 bylo přijato 47 žádostí do investiční aktivity "Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti veřejného osvětlení" (tzv. rekonstrukce veřejného osvětlení) s celkovými požadavky na dotaci ve výši 22,5 mil. Kč v rámci programu MPO EFEKT 2015. Na tuto aktivitu byla z rozpočtu programu EFEKT 2015 alokována částka 10,5 mil. Kč. Vzhledem ke snaze podporovat projekty investičního charakteru, hlavně aktivitu Rekonstrukce veřejného osvětlení, schválilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a dnes vláda navýšení rozpočtu programu EFEKT pro rok 2015 o 12 mil. Kč, tj. na celkových 42 mil. Kč. Navýšení přitom bude určeno právě na rekonstrukce veřejného osvětlení.

Cílem Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací je zvýšení transparentnosti regulace cen pro vodné a stočné, dlouhodobá udržitelnost sektoru vodovodů a kanalizací a zlepšení ochrany spotřebitelů při zachování sociálně únosné ceny pro vodné a stočné. Tento Výbor VaK bude partnerem jednotlivým subjektům regulace (viz níže), kterým bude adresovat svá většinově schválená doporučení a bude dohlížet nad jejich naplňováním. Současně se vznikem Výboru VaK vznikne i Odbor dozoru a regulace vodárenství v rámci struktury Ministerstva zemědělství.

Účelem návrhu novely zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) je změna poměru rozdělení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce a zjednodušení a zprůhlednění postupu při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad a navýšení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů. Obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 % výnosu připadne obcím a 62 % státnímu rozpočtu.

Ustavení koordinačního subjektu k posílení regulace ve vodárenství

Výsledek: Vláda návrh schválila

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Úřadem vlády ČR, Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR, Českomoravskou konfederací odborových svazů, Asociací samostatných odborů ČR, Energetickým regulačním úřadem a Českým statistickým úřadem dostalo od vlády ČR za úkol vypracovat návrh na ustavení a institucionální zabezpečení koordinačního subjektu k posílení regulačních mechanismů oboru vodovodů a kanalizací včetně stanovení věcné náplně tohoto subjektu. V předkládaném materiálu Ministerstvo informuje o plnění úkolu, návrhu jednacího řádu a popisu základních činností navrženého koordinačního subjektu. Hlavním cílem subjektu bude zvýšení efektivnosti regulačních mechanismů zajišťující dlouhodobou udržitelnost sektoru vodovodů a kanalizací a zlepšení ochrany spotřebitelů při zachování sociálně únosných cen pro vodné a stočné.

Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (dále jen Výbor VaK) - jehož hlavním cílem je zvýšení transparentnosti regulace cen pro vodné a stočné, dlouhodobá udržitelnost sektoru vodovodů a kanalizací a zlepšení ochrany spotřebitelů při zachování sociálně únosné ceny pro vodné a stočné. Tento Výbor VaK bude partnerem jednotlivým výše uvedeným subjektům regulace, kterým bude adresovat svá většinově schválená doporučení a bude dohlížet nad jejich naplňováním. Zároveň bude Výbor VaK na svých jednáních projednávat plnění jednotlivých úkolů uvedených v příloze Usnesení vlády ČR č. 86 ze dne 9. února 2015.

Současně se vznikem Výboru VaK vznikne v souladu s plněním úkolů vyplývajících z Usnesení vlády ČR č. 86 ze dne 9. února 2015 i Odbor dozoru a regulace vodárenství v rámci struktury Ministerstva zemědělství. Tento nový odbor bude fakticky vykonávat zejména následující činnosti:

• Zvýšení dohledu nad předáváním informací z oblasti vodovodů a kanalizací získávaných od cca 5 900 vlastníků a 2 500 provozovatelů infrastruktury.

• Rozvoj a využívání elektronických aplikací pro kontrolu a vyhodnocování databází s údaji o majetcích, cenách a vydaných povoleních.

• Hodnocení efektivity výkonnosti a definování a uplatnění výkonnostních ukazatelů provozování infrastruktury.

• Rozšíření cílené kontroly v případech, kdy je zjištěn  výrazný odklon od základních standardních parametrů.

• Posílení analytické činnosti a „benchmarkingu“ vodárenských společností a jeho průběžné uplatňování v praxi.

• Centralizované vyřizování stížností odběratelů a dalších subjektů a případná distribuce dalším subjektům regulace k vysvětlení a vyřízení (koordinační role).

• Sestavování každoroční zprávy do ročenky vodovodů a kanalizací o provedených kontrolách, jejich výsledcích a o uplatňování benchmarkingu.

• Spolupráce na zpracování koncepce rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.

• Hodnocení využití zdrojů vody ve vztahu k jejím potřebám včetně období extrémního počasí (sucho) s ekonomickými důsledky.

• Zajišťování dostatečné ochrany spotřebitele.

Informace o plnění zadaného úkolu: Dne 27. února 2015 byl příkazem ministra zemědělství s účinností ke dni 15. března 2015 zřízen v rámci úseku vodního hospodářství Odbor dozoru a regulace vodárenství. Současně byly zřízeny dvě oddělení v rámci tohoto odboru a to oddělení analytické a benchmarkingu a oddělení stížností, kontroly a regulace. Zároveň bylo též vypsáno výběrové řízení na ředitele tohoto nově vznikajícího odboru.

Ministerstvo zemědělství též oslovilo nejvyšší představitele výše uvedených spolupracujících subjektů s žádostí o jmenování kontaktní osoby, která by spolupracovala na splnění tohoto úkolu. Tito nominovaní zástupci na pracovním jednání odpřipomínkovali připravený jednací řád koordinačního subjektu, který je přiložen jako příloha č. 1 tohoto materiálu. Po schválení tohoto materiálu vládou je ministr zemědělství připraven ihned jmenovat členy Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací dle nominací jednotlivých spolupracujících subjektů a odstartovat tak její činnost.

Dokument ke stažení:

Návrh jednacího řádu Výboru VaK

Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje TRIO

Výsledek: Vláda návrh schválila

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) předkládá vládě České republiky ke schválení návrh programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „TRIO“ (dále jen „Program“). Program bude realizován formou veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací).

Posláním programu je podpořit aktivity v aplikovaném výzkumu, které budou využívat a dále rozvíjet potenciál v oblasti klíčových technologií (Key Enabling Technologies, dále jen „KETs“). Jde o technologie náročné na znalosti a kvalifikovanou pracovní sílu, vyžadující zásadní podíl výzkumných aktivit a s rychlými inovačními cykly. KETs jsou uplatnitelné v nových produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou, které budou přispívat k hospodářskému růstu a zvyšování konkurenceschopnosti České republiky a Evropské unie. V Programu budou podporovány projekty zaměřené zejména na následující KETs: fotonika, mikro- a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie.

Cílem programu je zvýšit aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“) zaměřeného na KETs v podnikové sféře. Důraz bude kladen na ekonomické oblasti, ve kterých ČR disponuje významným růstovým potenciálem. Jedná se zejména o výrobu dopravních prostředků, strojírenství, elektroniku a elektrotechniku, IT služby a software, výrobu a distribuci elektrické energie a léčiva a zdravotnické prostředky. Program tak bude přispívat k implementaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS 3) a k podpoře jejích vertikálních priorit.

Program vychází z Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020, schválené usnesením vlády ze dne 24. dubna 2013 č. 294, která mj. ukládá realizovat program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje pro potřeby průmyslu za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR. Program doplňuje zejména program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON realizovaný Technologickou agenturou ČR, v rámci kterého ale bylo podpořeno pouze minimum projektů v oblasti klíčových technologií (program EPSILON je široce zaměřen a navíc na jeho realizaci není dostatek finančních prostředků). Vzhledem k tomu, že se MPO podílí na formulaci zaměření veřejných soutěží v programu EPSILON za oblast průmyslových priorit, zajistí minimalizaci možných překryvů s programem TRIO. Současně bude účastí zástupců MPO v Radě programu EPSILON zabráněno riziku duplicitního financování projektů.

Program je rovněž komplementární k aktivitám na podporu VaV z fondů EU, konkrétně k novému Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Program Aplikace, v kterém budou v rámci OP PIK podporovány projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, je široce zaměřen na všechny oblasti uvedené v RIS3, podpora bude poskytována výhradně v režimu Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 (GBER), příjemci mohou být pouze subjekty ze způsobilých regionů atd. Program TRIO naopak cílí na podniky realizující vývoj v high-tech odvětvích v oblasti KETs, podporovat bude výhradně kolaborativní výzkum včetně až 100% podpory výzkumných organizací, otevřen bude pro všechny subjekty z celé ČR včetně Prahy a další odlišnosti mezi oběma programy lze nalézt také ve způsobu vyhlašování a hodnocení (veřejná soutěž / výzva), financování (ex ante / ex post) či omezení některých typů výdajů.

Program je jedním z nástrojů naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, schválených usnesením vlády ze dne 19. července 2012 č. 552 (dále jen „Národní Priority“). Program je zaměřen především na prioritu č. 1 Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, konkrétně na oblast 1.1. Využití (aplikace) nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose Technologies. Vzhledem k průřezovému charakteru KETs budou dále podporovány projekty z dalších oblastí a priorit, zejména 1.2. Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit, 2.1. Udržitelná energetika, 2.2. Snižování energetické náročnosti hospodářství, 2.3. Materiálová základna, 3.4. Environmentální technologie a ekoinovace a 5.2. Nové diagnostické a terapeutické metody.

K cílům Programu patří rovněž posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými organizacemi, jejíž nízká intenzita patří mezi hlavní slabiny národního inovačního systému. V Programu budou podpořeny výhradně projekty realizované ve spolupráci podniků a výzkumných organizací a Program tak přispěje ke zkvalitnění a rozvoji inovační poptávky podniků a zvýšení relevance a aplikačního potenciálu výsledků výzkumných organizací.

Program je doplňkem k široké paletě nástrojů na podporu VaV, které bude MPO v následujících letech realizovat prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Od těchto aktivit Program odlišuje řada věcných i technických prvků, způsob hodnocení návrhů projektů, možnost hlásit se i pro uchazeče z Prahy, podpora účinné spolupráce podniků s výzkumnou sférou vč. až 100% intenzity podpory výzkumným organizacím atd.

V tomto Programu budou podpořeny pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících aplikovaných výsledků VaV: prototyp, funkční vzorek, poloprovoz, ověřená technologie, software, patent, užitný nebo průmyslový vzor.

Financování Programu je plánováno v rámci výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2016 - 2021 z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Předpokládané celkové výdaje na Program činí 6 150 mil. Kč, což při očekávané průměrné míře podpory 60 % představuje 3 700 mil. Kč z výdajů státního rozpočtu. Veřejné soutěže na výběr projektů do Programu budou vyhlášeny v letech 2015, 2016 a 2017. Maximální výše účelové podpory jednoho projektu v Programu je stanovena na 20 mil. Kč.

Program bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť je přímo zaměřen na rozvoj ekonomiky založené na inovacích v oblastech, které byly identifikovány jako perspektivní jak na národní, tak na evropské, resp. světové úrovni.

Návrh Programu je spojen s požadavkem na navýšení prostředků ze státního rozpočtu v kapitole MPO na VaVaI od roku 2017. Na jeho financování bude dále využita část prostředků přidělených do rozpočtové kapitoly MPO usnesením vlády ze dne 22. září 2014 č. 779 k posílení výdajů vybraných rozpočtových kapitol.

Dokument ke stažení:

Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje TRIO

Návela zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

Výsledek: Vláda návrh schválila

Účelem návrhu novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, týkající se právní úpravy úhrad z dobývacích prostorů a z nerostů vydobytých na výhradních ložiskách (dále jen „z vydobytých nerostů“) je změna poměru rozdělení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce a zjednodušení a zprůhlednění postupu při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad a navýšení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů.

Zatímco úhrady z dobývacích prostorů se od počátku jejich zavedení do současného horního práva staly příjmem obcí, na jejichž katastrálním území se dobývací prostory nacházely, úhrady z vydobytých nerostů se rozdělily tak, že polovina se stala příjmem obcí, na jejichž území se nerosty vydobyly, a druhá polovina se stala příjmem státního rozpočtu. V roce 2000 byl zákonem č. 366/2000 Sb. s účinností od 22. listopadu 2000 původní poměr rozdělení úhrad z vydobytých nerostů změněn tak, že 75 % se stalo příjmem obcí a 25 % příjmem státního rozpočtu České republiky. Tím se na úkor státního rozpočtu podstatně zvýšila kompenzace poskytovaná obcím. Prostředky odváděné státnímu rozpočtu jsou účelově používány k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek. Obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 % výnosu připadne obcím a 62 % státnímu rozpočtu.

Dále je navrhováno, aby sazba úhrady z dobývacích prostorů byla zvýšena na 1000 Kč, pouze v případě dobývacích prostorů, kde není povolena v příslušném ustanovení specifikovaná hornická činnost, je sazba úhrady stanovena na 300 Kč. Způsob výpočtu úhrady zůstane stejný. Příjem z těchto úhrad bude jako doposud v plném rozsahu příjmem obcí.

Obecně se navrhuje zvýšit výnos z úhrad z jednotlivých druhů vydobytých nerostů o cca 100 % (tj. 2x). Výjimkou je černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, kde se zvýšení výnosu z úhrad nepředpokládá.

Změna způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů by měla zajistit požadované zjednodušení jeho provedení a současně zefektivnění kontroly. Změna spočívá v tom, že úhrada se nadále nebude počítat z tržeb za prodej výrobků zhotovených z vydobytých nerostů a upustí se od dosud používaného složitého vzorce. Způsob výpočtu úhrady se bude provádět jednoduchým součinem množství vydobytého nerostu a sazby úhrady.

Výjimkou z tohoto pravidla je způsob výpočtu úhrady za hnědé uhlí dobývané povrchovým způsobem. V tomto případě se výše úhrady zjistí vynásobením úbytku zásob těžbou, tedy výše těžby, výhřevností vytěženého hnědého uhlí, aby tím byla zohledněna kvalita těženého uhlí, a sazby úhrady. Výhřevnost vytěženého hnědého uhlí se zjistí z výsledků laboratorních rozborů uhlí, a to váženým průměrem, aby kvalita uhlí, která není konstantní v celém prostoru dobývání, byla do výše úhrady promítnuta odpovídajícím způsobem. Sazba úhrady bude stanovena v Kč/GJ.

Zákon stanoví limit pro maximální výši sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů, a to ve výši maximální částky odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství.

Dále je účelem tohoto návrhu přijetí opatření k zefektivnění státní statistické služby, a to redukcí počtu resortních statistických zjišťování a jejich převedení do působnosti resortních právních předpisů. V tomto konkrétním případě se jedná o vyřazení statistického výkazu Hor (MPO) 1-01 (Roční výkaz báňsko-technických a provozních údajů) z dalšího programu statistického zjišťování a jeho nahrazení evidencí vedenou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dokument ke stažení:

Platné znění horního zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Navýšení rozpočtu Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2015 (EFEKT2015)

Výsledek: Vláda návrh schválila

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (program EFEKT), který je jedním z nástrojů Ministerstva průmyslu a obchodu k dosažení evropských závazků navyšování energetické účinnosti, získal do svého rozpočtu díky výnosům z aukcí emisních povolenek dalších 12 milionů korun.

Cílem programu je zvýšit úspory energie díky informovanosti malých odběratelů, zvyšování kvality energetických služeb a podpory veřejného sektoru k hospodárnému nakládání s energiemi. Konkrétně je zaměřen na osvětovou a informační činnost, investiční akce menšího rozsahu a na pilotní projekty.

Program EFEKT byl pro rok 2015 vyhlášen usnesením vlády ze dne 12. listopadu 2014 se schváleným rozpočtem ve výši 30 mil. Kč, což umožňovalo vyhovět jen části z žádostí převážně investičního charakteru.

V roce 2015 bylo přijato 47 žádostí do investiční aktivity "Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti veřejného osvětlení" (tzv. rekonstrukce veřejného osvětlení) s celkovými požadavky na dotaci ve výši 22,5 mil. Kč. Na tuto aktivitu byla z rozpočtu programu EFEKT 2015 alokována částka 10,5 mil. Kč. U této aktivity se dosahuje přímé, měřitelné úspory energie a CO2.

Vzhledem ke snaze podporovat projekty investičního charakteru, hlavně aktivitu Rekonstrukce veřejného osvětlení, schválilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále MPO) navýšení rozpočtu programu EFEKT pro rok 2015 o 12 mil. Kč, tj. na celkových 42 mil. Kč. Navýšení přitom bude určeno právě na rekonstrukce veřejného osvětlení.

Jedná se o objem finančních prostředků, představující podíl z aukcí emisních povolenek za první tři čtvrtletí roku 2014, který byl v závěru roku 2014 rozpočtovým opatřením převeden z kapitoly Ministerstva životního prostředí na MPO podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Aktualizace: 25.5.2015, 14.13 hod