Švýcarsko odmítlo povinné zálohy na nápojové obaly

Národní rada ve Švýcarsku při svém hlasování dne 17. 4. 2013 zamítla návrh na povinné zálohování obalů ze skla, hliníku a PET. Podle jejího názoru by to znamenal krok zpět v současném úspěšném systému recyklace těchto odpadů ve Švýcarsku.

Návrh předložila parlamentní iniciativa na "zavedení povinné zálohy na nápojové obaly" na čele s Alois Gmur ze strany CVP (Křesťanský demokraté). Od zavedení povinných záloh si totiž tato iniciativa ve Švýcarsku slibuje vyřešení problémů s tzv.. litteringom (pohozený odpad), stoupajícím množstvím odpadů v přírodě či horských střediscích a nakonec i zvýšení míry recyklace.

Toto rozhodnutí přivítali zejména velké recyklační společnosti - Swiss Recycling, IGORA a PET-Recycling Schweiz, které ve společném tiskovém prohlášení poukázali zejména na riziko zálohových systémů. Zodpovědnost za sběr obalových odpadů by se totiž přenesla pouze na obchodníky. V současnosti existuje ve Švýcarsku 65 000 odběrných míst na tyto odpady, po zavedení zálohového systému by toto množství kleslo na cca 6 000 obchodních provozů.

Zbývá otázka, zda vysoká míra recyklace a současný systém může být zachován při 10-násobném snížení odběrných míst pro spotřebitele. Průzkum provedený v březnu 2013 ale poukázal, že současný systém spotřebitelům vyhovuje a většina respondentů povinný zálohový systém odmítla. Nová analýza údajů objasnila negativní účinky zálohového systému, který je oproti současnému stavu mnohem nákladnější. Průzkum zároveň poukázal, že obyvatelé nechtějí žádný úvěrový či hypoteční experiment se zálohami, ale pohodlí současného systému s velkým množstvím odběrných míst.

Švýcarský Federální úřad pro životní prostředí vypočítal, že povinný zálohový systém pro nápojové obaly by ročně vyžadoval 280 mil.. franků (asi 230 mil.. EUR), což je asi 4x více než současný systém. Zároveň zálohový systém neřeší např. přepravní obaly či jiné specifické druhy obalů, nebo poškozené či rozbité obaly. Takže by zálohový systém nakonec zahrnoval pouze 13% z celkového množství současných odpadů z obalů. Analýza recyklačních společností zároveň poukázala, že povinný zálohový systém obalů bude mít i další negativa. Některé minoritní frakce odpadního skla či hliníku, které se nyní sbírají společně s dominantními obaly, se po zavedení zálohového systému propadnou mezi zbytkový směsný odpad. Vzhledem k jejich množství bude samostatný sběr absolutně neekonomický a nerentabilní. Po zavedení zálohového systému tato část odpadů vypadne ze současného systému odděleného sběru a zůstane na obtíž jen samosprávám.

Littering je problém, který se začal objevovat už i ve Švýcarsku a způsobuje obcím velké problémy a vysoké finanční náklady při jeho odstraňování. Jelikož se jedná o složitý společenský problém, neexistuje žádné jednoduché řešení, jak se jeví například povinné zálohování. Mnohem důležitější je proto výchovná kampaň již od základních škol a důsledná prevence. Na rizikových místech se zvýšeným výskytem litteringu je třeba právě posílit množství nádob, sběr a intenzitu odvozu odpadu pro zajištění pořádku, uvádějí ve společném prohlášení recyklační společnosti.

Podle RECYCLING magazín zpracoval Ing. Marek Hrabčák - Geosofting, s.r.o.

Zdroj: odpady-portal.sk