Svaz měst a obcí: Nakládání s odpady potřebuje rozumná pravidla, nikoliv účelové změny

Dokud se nezakáže výkup kovů od fyzických osob, není možné plošně zavést oddělený sběr odpadu. Upozorňuje na to Svaz měst a obcí ČR v souvislosti s připravovaným zákonem o odpadech, který je nyní v legislativním procesu. Během něj se do předlohy dostávají poslanecké pozměňovací návrhy, které příliš neodpovídají reálným možnostem měst a obcí, ani skutečným potřebám jejich obyvatel.  

„Města a obce nemohou plošně garantovat oddělený sběr odpadu v případě, že se nevyřeší situace s krádežemi a nelegálním výkupem kovů“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Požadujeme, aby zákon zakázal výkup kovů od fyzických osob a u podnikatelských subjektů to povolil pouze bezhotovostně. Minimálně pak, aby v obou případech bylo možné kovy vykupovat pouze na základě bezhotovostního platebního styku.“

Krádeže kovů a jejich nelegální výkup jsou celospolečenských problémem, který jen loni způsobil škodu více než půl miliardy korun – v této částce jsou přitom pouze případy objasněné policií bez přestupků, tedy činů, při kterých vznikla škoda do 5 000 korun. Kromě toho, že obce musí znovu nakupovat například ukradená víka od kanálů nebo cedule, dochází k zásadnímu ohrožení bezpečnosti. Situace přitom není dobře řešená legislativně a současný návrh zákona o odpadech chce přenést odpovědnost na obce a města, bez toho aniž by jim dal účinný nástroj, jak zjednat nápravu. Projednávaný právní předpis navíc obsahuje další ustanovení, s kterými není možné souhlasit.

„Předloha mimo jiné počítá s tím, že se v plné míře zavede oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu. To je však velmi široký pojem a obce by se tak dostaly do situace, kdy by musely garantovat například oddělený sběr odpadu z restaurací nebo zemědělství, což by měla být povinnost přímo těchto subjektů“, vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „To, co lze v současné době reálně zajistit, je oddělený sběr biodpadu rostlinného původů, tedy ze zahrad a veřejné zeleně, s tím, že zákon by měl stanovit také povinnost využít produkty, které z něj vznikají tak, aniž by na to doplácely obce.“ 

Podle Svazu rovněž není možné zvyšovat poplatky za skládkování a rozšiřovat okruh zpoplatňovaných odpadů tak, jak se v předloze nyní navrhuje. Pokud by se tak nakonec stalo, měly by mít obce možnost využít takto vybrané peníze na projekty a vybavení, které jim pomáhají s tříděním odpadu. A to nejlépe od krajů prostřednictvím účelově vázaných prostředků získaných ze zvýšeného výnosu skládkovacího poplatku. Tedy tak, aby se maximálně po materiální i energetické stránce využil potenciál odpadů přímo v místě, kde vzniká.

Současně je třeba, aby existovaly dostatečné alternativy (co se týče kapacit i peněz) ke skládkování. Projednávaný zákon sice počítá s úplným zákazem skládkování, definuje ho však velmi vágně tak, že by to ve výsledku vedlo pouze ke změnám v evidenci a pojmenování odpadů. Zákon o odpadech by měl jasně stanovit měřitelné parametry odpadu, které už nebude možné od stanoveného roku skládkovat.

Čtěte také:

Pohled ČAOH a Teplárenského sdružení na včerejší projednávání novely zákona o odpadech (18.6.2014)