SÚRAO chce platnost nových území pro úložiště do roku 2025

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala podávat ministerstvu životního prostředí žádosti s cílem získat nová průzkumná území na devíti místech platná do roku 2025. Obce, které na svém území hlubinné úložiště odmítají, kritizují, že nyní mají poslední možnost jako účastníci řízení hájit zájmy občanů, než stát vybere finální lokalitu. SÚRAO tato slova označuje za nesmysl a manipulaci s fakty. ČTK to 9. března řekli mluvčí sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk a ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Slovák řekl, že SÚRAO postupně podá žádosti na všechny lokality, ale vždy až poté, co s postupem seznámí příslušné obce. "Vede nás k tomu to, abychom neztráceli čas a po rozhodnutí o těch čtyřech lokalitách mohli plynule začít realizovat průzkumné práce, protože rok 2025 je velmi blízko z pohledu, co všechno je třeba na těch lokalitách provést. Jakmile bude rozhodnuto o těch čtyřech lokalitách, tak pokud budou platná průzkumná území, na těch zbývajících pěti se jich vzdáme," řekl Slovák.

Podle Platformy proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 24 obcí a měst a 12 spolků, ohlašovalo SÚRAO na letošek výběr čtyř lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, kde chtělo pokračovat v geologických pracích včetně hlubokých vrtů. Přesto v minulých dnech začalo podávat na MŽP žádosti s cílem získat nová průzkumná území na devíti místech. První řízení již začalo v lokalitě Kraví hora vedle bývalých uranových dolů na Žďársku a Tišnovsku, průzkumné území se tam má zvětšit ze 17 kilometrů na 27,65 kilometru čtverečních. Žádosti podává státní podnik Diamo.

Podle Schenka SÚRAO dosud nepředstavilo výsledky z průzkumných území stanovených v roce 2015. "Občané nemají ponětí, co dělalo. Začít další fázi, že požádají o další průzkumná území, je špatný krok a vzbuzuje obrovskou nedůvěru. Pořád neexistuje legislativa, která by obcím dávala možnost se v pozdější době bránit nebo nesouhlasit. Platnost do roku 2025, to je nejasná hra SÚRAA, do které nikdo nevidí," řekl Schenk.

Slovák označil tato slova za absolutní nesmysl. Uvedl, že po žádosti následují geologicko-průzkumné práce, k nimž se mohou obce vyjadřovat, pak ještě zanesení do územního plánu, čemuž předchází hodnocení vlivů na životní prostředí EIA a územní řízení. "To znamená, že obce a občané se mohou vyjadřovat dvakrát. To, co říká platforma, je nesmysl a manipulace s fakty. Je to hledání obstrukcí, jak ten proces zastavit, nejde jim o to nalézt řešení," řekl Slovák.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Zdroj: ČTK