Summit EU podpořil zpřísnění emisních cílů pro rok 2030

Všechny členské státy Evropské unie se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku k roku 2030, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Definitivní schválení konkrétního cíle stanoveného v září Bruselem má přijít na řadu až na prosincovém summitu.

Političtí vůdci dnes v Bruselu poprvé vzájemně ladili své postoje k otázce, jak dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent. Po sotva dvouhodinové debatě dospěli ke shodě, že k zajištění zmíněné neutrality musí EU "zvýšit své ambice pro následující dekádu". "Všechny členské státy se budou podílet na této snaze, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a s ohledem na férovost a solidaritu," uvádí se v přijatých závěrech.

Šéfové států a vlád dávali již před začátkem schůzky najevo, že s celkovým unijním cílem nemají zásadní problém. Vyjádřil se tak dnes i český premiér Andrej Babiš, který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. Zmíněných 55 procent je cílem pro celou unii a na jednotlivé členské země se rozpočítá teprve později.

Babiš na summitu zastupuje polského kolegu Mateusze Morawieckého, který nemohl přijet kvůli karanténním pravidlům a jehož země se loni jako jediná nepřihlásila k závazku dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Ten stanoví, že EU nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je všechny vykompenzuje například výsadbou nových stromů. Česko i Polsko dávají najevo, že jako průmyslové postkomunistické země budou mít dosažení cílů pro toto desetiletí těžší než státy západní či severní Evropy. Podle toho chtějí rozpočítat i jednotlivé národní cíle.

"Je to příležitost zjistit, na jakých základech budeme moci v prosinci postavit dohodu," prohlásil před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel. Summit mimo jiné vyzval Evropskou komisi, aby zahájila podrobné konzultace o možnostech snižování emisí s jednotlivými státy a aby jim poskytla podrobnější informace o dopadu nových cílů na jejich hospodářství.

Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 by nyní měli připravit ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Česko podle premiéra Andreje Babiše nemá problém s návrhem Evropské komise, aby se místo dosavadních 40 procent snížily unijní země emise skleníkových plynů k roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990, pokud to bude průměr pro celou EU. Před odletem na summit, který se ochranou klimatu bude zabývat, Babiš uvedl, že je třeba vnímat specifika pro jednotlivé země. Česko trvá na zachování svého energetického mixu a očekává, že dostane dopadové studie, které ukážou, jaký vliv by další omezování mělo na jednotlivé ekonomiky.

"My se k tomu hlásíme, a je třeba být solidární a mluvit o průměrném cíly," uvedl premiér. Jinak podle něj k návrhu přistupují státy bez průmyslu nebo severské země a státy s vysokým podílem průmyslu, jako je Česko. Poznamenal, že vliv na množství emisí bude mít v ČR také množství dřeva po kůrovcové kalamitě a uhelné elektrárny, které nejsou v rukou státu. Podpořit chce Babiš zavedení cel na výrobky zatížené takzvaným emisním dumpingem.

"Je zásadní, aby cíle nepoškodily náš průmysl," konstatoval s tím, že plán by mohl přinést možnosti pro nové technologie a investice.

Na dosažení nových klimatických cílů mají země EU odlišný pohled. Státy západní a severní Evropy většinou stojí za zářijovým návrhem Evropské komise, aby se místo dosavadních 40 procent snížily emise skleníkových plynů k roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990. Vlády zemí východního křídla EU včetně Česka se obávají, že by taková snaha mohla dále poškodit důležitá průmyslová odvětví stižená covidovými omezeními. Lídři dnes nový cíl závazně nepotvrdí, měli by pouze uznat "potřebu zvýšit ambice" pro následující dekádu.