Strategie pro vodík. Jaké jsou klimatické cíle EU?

V polovině října se uskutečnila videokonference CEBRE o využití vodíku se záměrem dlouhodobě splnit klimatické cíle ze strany Evropské unie. Diskuse se zúčastnili poradce Evropské komise pro vodíkovou strategii Christian Weinberger, europoslanec Mikuláš Peksa, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart a předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP Aleš Doucek.

V průběhu konference zaznělo, že různé členské státy EU mají různé předpoklady a možnosti k výrobě vodíku. Obecně platí, že výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je efektivnější v jižních státech, to však neznamená, že současný trend nepřináší Česku příležitosti v této oblasti. Republika by měla hledat cesty, jak vodík na svém území vyrábět, a to například v jaderných elektrárnách, ze zemního plynu nebo odpadu.

Optimální strategií pro Česko je využití možností českého strojírenství pro nově vznikající trh komponent pro vodíkové technologie. Vodíková strategie je příležitostí pro propojování různých částí průmyslu. České strojírenství by v přechodu na vodík mělo být silné a mělo by být vidět. Je však nezbytné efektivně propojit státní podporu se soukromými investicemi a vstoupit na trh vodíkových technologií co nejrychleji.

Jedním z důležitých úkolů je dostat do rovnováhy tři pilíře vodíkové strategie: výrobu, technologie a spotřebu. Jednoduše není možné vybudovat továrnu na výrobu vodíku, aniž by byl zaručen jeho odbyt. Musíme hledat nové cesty k vodíku, a to zejména v souvislosti s přechodem od uhlí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Výroba vodíku je úzce spjata s vyspělými technologiemi a bez systematického vzdělávání v dané oblasti nebudeme brzy schopni zajistit základní servis a údržbu těchto moderních technologií.

Závěrem zaznělo, že by se Česko v krátkém období mělo soustředit na vybudování infrastruktury pro tankování vodíkových vozidel a na efektivní využití finančních prostředků z fondu obnovy.

Celou diskusi je možné zhlédnout ZDE.