Stavební odpady, jejich využití a strasti v českých podmínkách

Stavební odpad je pojem, který začíná být stále více spojován s fenoménem recyklace. Vzniká při demolicích a zemních pracích, při výstavbách a opravách. V základu lze tento odpad rozdělit do několika skupin, a to na směsný stavební odpad (cihelné sutě), betonové kry, živičné kry, dřevo z demolic, ale také sem spadá rozsáhlé spektrum zemin, jako např. výkopové zeminy, písky, jíly, břidlice, opuky apod. Toto vše se dá recyklovat a následně využívat.

Dříve byl stavební odpad ve většině případů odvážen na skládky, pro které je ovšem pro svůj velký objem neúnosný. Až v 80. letech dvacátého století začal narůstat tlak na zpracování stavebního odpadu. Rozvoj recyklace stavebního odpadu nastal až v 90. letech.

Důležitým aspektem, proč podporovat právě tuto recyklaci je, že tak zabráníme těžbě v dalších pískovnách, likvidaci kopců stále novými kamenolomy, těžbě zemníků, ale také i nasypávání nevkusných hromad z odpadu, který se po smíchání znehodnotí pro jeho další možné využití.

Přírodní zdroje jsou vyčerpatelné a jejich čerpání můžeme zpomalit a doufám, že jednou i zastavit tím, že budeme recyklovat materiály, které nám v procesu poslouží jako druhotná surovina ještě nejméně jednou, čímž docílíme snížení zatížení životního prostředí, jak ve formě snížení produkce odpadů, tak i snížení objemu vytěžených nerostných surovin.

Nebudu zde popisovat mechanizaci, jen zmíním, že se pro úpravu odpadu ve využitelný výrobek nazývaný recyklát využívají drtiče a třídiče. Dnes to jsou všechno ve většině případů mobilní stroje o velmi vysoké výkonnosti až stovek tun za hodinu. Jejich výhoda spočívá v tom, že se dají jednoduše přemisťovat z jednoho recyklačního střediska na další anebo přímo na stavbu.

Uplatnění recyklátů

Důležité je však zaměřit se na vysvětlení využití jednotlivých výrobků, které jsou zatím pouze polotovary. Dnes musíme ještě akceptovat, že recyklovaný materiál je využíván jako náhražka, která je ale čím dál více ve společnosti nazývána plnohodnotnou.Ale nejen mým cílem do budoucna je dosáhnout toho, aby se tento výrobek stal plnohodnotným stavebním prvkem, který nahradí např. cihly, tvárnice a podobně.

Například jistá recyklační firma z Brna dosáhla takové kvality u tříděných nadrcených betonových ker, že recyklát byl využíván jak do balených směsí, tak i do betonových konstrukčních směsí jako náhražka kamene! Je zde tedy patrný jak ekologický, tak i ekonomický a efektivní posun kupředu ve využití recyklátů.

V současné době se začíná objevovat i nový trend ve využívání stavebních odpadů, a to ve smyslu využívání celých stavebních prvků a dílců. Recyklací se totiž nerozumí pouze rozmělňování a třídění, ale i postupy, které vedou k opětovnému využití stavebních dílců. V budoucnu se však musí vyřešit ještě otázka jejich životnosti.

V procesu recyklace ovšem platí, že výsledná kvalita a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních a výkopových prací a třídění stavebního odpadu přímo v místě jejich vzniku. Kvalitu rovněž ovlivňuje i technologie zpracování tohoto odpadu.

U nás se používání recyklátů zatím investoři anebo spíše stavební dozor ještě stále bojí. Ale situace se od doby, co se v tomto byznysu pohybuji, velmi zlepšila. Nejvíce je to patrné asi v posledních dvou letech, kdy je nutné v návaznosti na vývoj finanční situace ve světě tzv. obracet každou korunu. Pro odbyt recyklátů je samozřejmě cenová a daňová politika, která bude upřednostňovat jejich využití před využitím nerostných surovin, velmi důležitá.

Využitelnost recyklátů je celkem vysoká. Když půjdu od těch nejjednodušších a nejčastějších produktů, tak se jedná o obsypy a zásypy inženýrských sítí jako náhražka tříděných štěrkopísků, dále podsypy parkovišť, silnic, zásypy předpolí mostů, podsypy betonových konstrukcí podlah objektů a hal jako náhražka štěrkodrtí, násypy zemních těles komunikací, drážních těles, protipovodňových hrází jako náhražka zeminy vytěžené ze zemníků. U živic se jedná o drť, která po prohřátí nahrazuje velkým dílem balené směsi. Nově se živičný recyklát využívá na vytváření cyklostezek. U dřeva se jedná o alternativní palivo, které slouží jako náhražka uhlí. Existuje ovšem ještě další, starý typ recyklace, kterou zníme a ani siji  neuvědomujeme a tou je výroba antuky, která se využívá pro údržbu a výstavbu antukových sportovišť.

Škála produktů recyklace stavebních odpadů je obrovská a stejně tak i škála materiálů a odpadů určených pro recyklaci. Mnohdy se pod pojmem recyklace skrývá pouhá úprava materiálu, a to se týká především strusek. Člověk si ani neuvědomuje, že často provádí recyklaci sám, a to například při rekonstrukcích objektů, kdy dochází k čištění cihel, vybouraná zeď se použije pro podsypy anebo na dočasnou drenáž a cestu. Zde ale pozor, ne vždy je to legislativně správně. V každém případě já sám jsem za toto velmi rád, protože každá tuna, která se takto efektivně využije, ušetří naši přírodu pro další generace.

Ekonomicky je vše také v jiných číslech. Já osobně jsem poptáván starosty a developery, abych jim poradil, jak ušetřit na investicích. Tím, že dokážeme mnohé naplánovat bez uložení odpadů na skládkách, a dále tím, že stavební odpad recyklujeme přímo v místě stavby a recykláty využijeme v místě, odečítají se tak náklady na nákup nových materiálů a tím se ušetří náklady v desítkách a někdy i ve stovkách korun.

Jsou též případy, kdy si někdy člověk neví rady, jak naložit s vykopaným materiálem anebo kde sehnat materiál, který pro realizaci svého záměru potřebuje. To je právě parketa úpravy materiálu přímo v místě. Nedávno jsem například dělal projekt pro jednu americkou společnost, která se zabývala výstavbou několika stovek kilometrů vodovodů a kanalizací v Afganistánu a neměla možnost sehnat jemný materiál na obsypy pokládaného potrubí. Navrhl jsem jim tedy vše formou úpravy materiálů přímo vytěžených z výkopů a následně liniově zpracovávaných pouze třídičem jedoucím podél výkopu. Naprosto dokonalá kontinuita prací vyřešila problém a ušetřila velké náklady. Obrovské plus vidím i v tom, že recyklací došlo k velkému ekologickému efektu.

Během recyklace ovšem vznikají i produkty nežádoucí, jako jsou příměsi plastů a komunálního odpadu (graf). Ty zatím naše společnost vozí na řízené skládky, ale pevně věříme, že nás stát začne časem podporovat a my tak budeme moci začít recyklovat i tyto produkty. Svým způsobem v naší společnosti k tomuto dochází, a to třeba separací a prodejem plastů, papírů apod., ale mnoho produktů zatím ještě svého cílového odběratele anebo spíše zpracovatele nemá. Stabilní výjimkou je železo, kterého se v armovaných betonových konstrukcí nachází požehnaně.

„Česká cesta“

Velkým problémem ve světě recyklace stavebních odpadů je ovšem velká byrokracie a neprůhledné rozhodování úředníků a nemalým tajemstvím je, že svět odpadového hospodářství ovládá dá se říci mafie. Vedle velmi drahé výstavby silnic a dálnic, které drží cenově světový unikát, se jedná i o další státní zakázky, které se rozdávají systémem výstavby hokejové haly v Karlových Varech. Ten, kdo se snaží jít oficiální cestou, je po zásluze za své pokusy potrestán.

Musím konstatovat, že když se jednalo o vstupu naší země do Evropské unie, moc nadšený jsem z jednání a vykreslování podmínek nebyl. Přesto jsem nakonec své myšlení ubíral směrem, že snad dojde alespoň ke změnám směrem k lepšímu, a to právě v zaměření na recyklaci.

Úpravy ve stavebním zákoně a v zákoně o odpadech tak, aby odpovídaly těm Evropským, se vyvíjely velmi pozitivně, ale to jsem netušil, že je vše připraveno pro další lobistiku a úplatkářství, kterému se zuby nehty bráním. Ve chvíli, když jsem na jistém zastupitelstvu, které schvalovalo náš recyklační dvůr ve svém katastru, slyšel z úst nezávislé paní starostky za stranu Zelených, že recyklace je neekologická činnost, bylo mi tak trochu do breku. Jak doktorka přírodních věd může ze svých úst vypustit něco takového? Já sám přednáším recyklaci na vysoké škole a snažím se i s ostatními kolegy na této škole dostat do podvědomí mladých lidí důležitost této činnosti, a to jak ve vztahu k životnímu prostředí, tak i ve vztahu k mnohdy zbytečnému drancování nerostných surovin.

Doufám, že tímto článkem v časopise Odpadové fórum přispěji k tomu, abychom všichni pochopili, jak je důležité bojovat proti slovům paní starostky, ale také i některých lidí z Pražského magistrátu, kteří chtějí recyklaci stavebních odpadů vyhnat za hranice města, místo toho, aby ji podporovali a hledali pro ni na svém území vhodné umístění.

Ondřej Svoboda

Firma Svoboda

E-mail: svoboda@fasvoboda.cz