Státy EU se shodly na mírnějším cíli pro klimatickou konferenci

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. ČTK to řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání zástupců vlád unijních zemí, které bylo v Lucemburku věnováno dlouhodobým klimatickým plánům. Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů dnešního jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 zplodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

"Některé země budou mít problémy splnit i současné cíle do roku 2030," konstatoval po dnešním jednání Brabec, podle něhož je unie už se současným závazkem jasným světovým lídrem v omezování zplodin. Proti přísnějšímu cíli podle něj byly dnes vedle visegrádských zemí i Bulharsko, Řecko, Kypr či Malta.

Ministři dnes debatovali i o zmíněné uhlíkové neutralitě, pro jejíž dosažení by musely do poloviny století všechny vypouštěné emise vyvážit například vysazené stromy.

"Priorita finského předsednictví je jasná. Evropská rada by v prosinci měla stanovit cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050," řekla novinářům po dnešním jednání finská ministryně pro životní prostředí a klimatickou změnu Krista Mikkonenová, jejíž země bude do konce roku jednáním Rady EU předsedat.

Debata v Lucemburku podle ní ukázala, že země bloku mají vůli smazat rozdíl mezi stanovenými cíli a dosud přijatými kroky. Opatření zavedená unijními státy k naplnění zmíněné mety pro rok 2030 podle Evropské komise nestačí a bude nutné zajistit mimo jiné vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.

Česko dnes podle Brabce vysvětlovalo, proč se v přístupu k cíli vztaženému k polovině století drží spíše zpět.

"Řekl jsem, co všechno odlišuje Českou republiku od některých ambiciózních zemí a proč nemůžeme s lehkým srdcem kývnout na klimatickou neutralitu," uvedl ministr, podle něhož je Česko prokazatelně nejprůmyslovější zemí EU. Náklady na přechod k uhlíkové neutralitě zde budou i kvůli značné závislosti průmyslu na fosilních zdrojích daleko větší než v jiných státech. Část zemí podle něho dnes na tyto argumenty slyšela a uznala, že některým zemím včetně ČR bude potřeba při přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství finančně pomoci.

Ministři dnes přijali rovněž závěry zavazující k širšímu využívání takzvaného oběhového hospodářství. Členské státy by se podle schváleného textu měly snažit opětovně využívat materiály a produkovat tím méně odpadu například v textilní výrobě, stavebnictví, elektronice či dopravě.