Stát plánuje zdražit podzemní vody, za vodné a stočné si tak připlatíme

Výrazně tak vzroste vodné. Stát chce postupným zdražením uchránit strategické zásoby podzemních vod a naopak motivovat odběratele k využívání vod povrchových například z řek, potoků, přehrad či rybníků. V současné době polovina spotřebovávané vody pochází z podzemí a polovina z povrchu. Majitelů běžných studní se to netýká, ale obyvatel obcí, které podzemní vodu čerpají ve velkém, už ano.

Zdražení bude výraznější než každoroční zvyšování cen vody v domácnostech například kvůli inflaci nebo modernizaci infrastruktur. Za odběr podzemní vody navrhuje ministerstvo životního prostředí zvýšit poplatek již od ledna 2017 ze dvou na tři koruny za kubík, do roku 2022 by to mohlo být až osm korun za kubík. Zároveň novela zákona o vodách mění limit pro odběr podzemní vody, který nepodléhá zpoplatnění. Dosud je to do 6000 kubíků z jednoho zdroje, nově by tato hranice měla být 4500 m3. Resort odhaduje, že by se to nově dotklo zhruba 1200 obcí.

Podle ministra Richarda Brabce je pravděpodobné, že nakonec bude růst mírnější, a v roce 2022 by měl činit pět či šest korun za kubík. Vyhovělo by se tak připomínkám některých resortů i třeba Svazu měst a obcí, které s vyšším růstem nesouhlasily s odkazem, že vyšší cena by byla sociálně neúnosná.

Zároveň s poplatkem za odebírání vody by se měl zvyšovat i poplatek za vypouštění čištěné odpadní vody. Ten je nyní deset haléřů za kubík a od příštího roku půjde na dvojnásobek. V případě nečištěné vody má být zvýšení výraznější. Do roku 2023 má narůst až na desetikorunu za kubík. Změnu pocítí ale menší obce, které dosud byly od placení poplatku za vypouštění do určitého množství osvobozeny. Navrhovaným snížením limitu ze 100 tisíc kubíků ročně na polovinu se zpoplatnění dotkne i obcí kolem tisíce obyvatel.

Podle Brabce existuje velmi efektivní cesta, jak reagovat na sucho. A tím je cena vody podle pásem. V případě kritického stavu v některém regionu by po nějakou dobu mohly krizové štáby vyhlásit určitý stupeň sucha, a to by znamenalo i vyšší cenu vody.

Na nedávné valné hromadě SOVAK ČR prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. upozornil také na to, že čistírny odpadních vod už zdaleka nejsou jen tím, kdo likviduje a vypouští, ale stávají se i producentem. Například v případě sucha jsou jediným solidním zdrojem vody, kterou lze využít třeba pro závlahy.

Novelu vodního zákona projedná tento čtvrtek legislativní rady vlády, přičemž MŽP novelu vypořádalo v březnu s několika rozpory. Rozpory se týkají řešení problematiky odlehčovacích komor, limitu zpoplatnění odběrů podzemních vod, rozdělení výnosů z poplatku za odebrané množství podzemní vody, limitů a sazeb poplatků a odložení účinnosti ve vztahu k navrhované úpravě zneškodňování odpadních vod z bezodtokých jímek. Novela by měla být platná od 1. ledna 2017.

• novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

• novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody,

• novelizace správy poplatků,

• novelizace ustanovení vodního zákona týkající se odpadních vod,

• novelizace a upřesnění sankčních ustanovení vodního zákona,

• naplnění požadavků plynoucích z ekoauditu.

Zdroj: Právo (Novinky.cz), SOVAK ČR