Stanovisko SPČR: Průmyslová konkurenceschopnost musí prolínat všemi politikami EU

Sdělení EK o průmyslové politice v EU z roku 2014 zdůrazňuje význam průmyslu pro posílení hospodářské obnovy a konkurenceschopnosti v Evropě.  Ačkoliv průmysl prokázal svoji odolnost proti důsledkům krize a zůstal i nadále tahounem udržitelnosti, ztratil svoji schopnost akcelerovat budoucí růst. EU28 obnovila růst v roce 2013 meziročním nárůstem 0,1 %. Ekonomiky jejích konkurentů však rostly mnohem rychleji – OECD 1 %, USA 1,9 %, Japonsko 1,5 %, Austrálie 2,45 %, Korea 3 %. Ještě v roce 1995 byl podíl zpracovatelského průmyslu v EU o něco málo vyšší než celosvětový průměr. V roce 2002 se situace obrátila. Nyní je podíl zpracovatelského průmyslu pod celosvětovým průměrem a navíc se tento propad ještě prohlubuje, což je známka odchodu průmyslu z EU. Budoucnost zpracovatelského průmyslu v Evropě bude záviset na ochotě firem investovat. Podíl Evropy na celosvětových investicích do zpracovatelského průmyslu klesl ze 40 % v roce 2005 na 25 % v roce 2013. Ačkoliv průmysl v EU si udržel svoji konkurenceschopnost, což potvrzuje rychlá obnova exportů a zvýšení produktivity v některých členských státech, přesto od roku 2008 přišel o 3,5 milionů pracovních míst a přiostřila vnější cenová konkurence.

Očekávání byznysu od jednání Rady pro konkurenceschopnost

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), nejsilnější zaměstnavatelská a podnikatelská organizace v ČR a člen evropské průmyslové komunity sdružené v Konfederaci evropského podnikání - BUSINESSEUROPE, očekává od nadcházející Rady pro konkurenceschopnost 25. – 26. 9. 2014 silné závěry týkající se opatření na podporu obnovy průmyslu v Evropě. Česká republika jako průmyslová země s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP cca 25 % (celého průmyslu cca 32 % a včetně stavebnictví 38 %) by měla toto úsilí podpořit. ČR je duální zemí a s růstem průmyslu porostou nejen služby pro průmysl, ale i ostatní služby.                    

SP ČR apeluje na českou delegaci, aby:

• Podpořila společný indikativní cíl podílu průmyslu na HDP EU do roku 2020 ve výši 20% a zabránila dalšímu změkčení textu závěrů.
• Nebránila návrhu, aby se faktor průmyslové konkurenceschopnosti lépe integroval do evropského semestru.
• Prosadila zohlednění průmyslové konkurenceschopnosti do všech politik EU.
• Podpořila posílení mandátu Rady pro konkurenceschopnost a úlohy Skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst.
• Podpořila takové vnitřní změny v rámci Evropské komise, které povedou ke zlepšení vnitřního řízení, lepší koordinaci a sladění iniciativ na podporu průmyslu a nepovedou k implicitnímu řízení průmyslu z úrovně EU.
• Zasadila se o to, aby se konkurenceschopnost a inovace staly ústředním bodem pracovních metod a pracovního programu Evropské komise, pokud se má průmysl v EU posílit.
• Posílila text týkající se testů konkurenceschopnosti a hodnocení dopadů o explicitní vyjádření možnosti zainteresovaných stran vyjadřovat se k hodnocení dopadů.
• Zasadila se o navrácení k původnímu textu, pokud jde o naléhavost snížení ceny energií pro evropský průmysl,a požádala o přesnější text, pokud jde o únik uhlíku (s referencemi na kompenzace za přímé a nepřímé náklady). Politika EU v oblasti energetiky a klimatu nesmí podkopat společný cíl podílu průmyslu na HDP EU ve výši 20%.

Zdroj: SPČR