Více času na podstatné
Stanovisko ČIŽP k problematice zvyšování množství nebezpečných odpadů, za které nebyly odvedeny poplatky
ČIŽP provádí průběžně kontroly na skládkách nebezpečných odpadů - v rámci kapacitních možností jsou ČIŽP zkontrolovány všechny skládky nebezpečných odpadů 1 x ročně. Je však nutné zdůraznit, že není kompetencí ČIŽP přímo provádět kontrolu placení poplatků - tuto pravomoc dává zákon o odpadech speciálně krajským úřadům a obcím, na jejichž katastrálním území skládka leží (ust. § 46 odst. 5 a zároveň dle ust. § 78 odst. 2 písm. s) a § 80 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech).
Již v roce 2006 ČIŽP v rámci své kontrolní činnosti identifikovala důvody, z jakých dochází ke zvyšování množství odpadů, za které nebyly odvedeny poplatky.
Mezi tyto důvody patří zejména:
1) nevhodné nastavení limitu pro množství odpadů, za které není nutné odvádět poplatek. Zákon o odpadech v § 45 odst. 3 uvádí, že poplatky se neplatí za ukládání odpadu jako technologického materiálu na zajištění skládky v souladu se schváleným provozním projektem a provozním řádem skládky. Konkrétní podmínky stanovuje vyhláška č. 294/2005 Sb., v § 6 odst. 3 zákona, kde je uvedeno, že množství technologického materiálu na zajištění skládky za účelem jejího technického zabezpečení může dosahovat nejvýše 25 % objemu všech odpadů uložených na skládce za každý kalendářní rok. Problémem je, že odpady jsou evidovány v hmotnostním množství (stanoveno právními normami), nikoliv v objemovém. Je pak na provozovateli skládky, jaký si zvolí přepočítávací koeficient z hmotnosti na objem (pro každý druh odpadu může být jiný přepočítávací koeficient).
2) ČIŽP se dále setkala s tím, že v rámci provozování biodegradačních ploch nebo solidifikačních linek na skládkách odpadů jsou nebezpečné odpady „upravovány“ na odpady kategorie O; to znamená, že probíhá účelová překategorizace odpadu tak, aby se následně do skládky ukládaly odpady kat. O, za které není odváděna riziková složka poplatku.
3) Přibližně od roku 2008 se začíná ve větší míře objevovat další způsob, jehož výsledkem je neodvedení poplatků – a sice využívání odpadů pro realizaci tzv. konstrukčních prvků skládky. Poplatky se totiž dle zákona o odpadech odvádějí pouze za odpady odstraňované – tedy ne za odpady, které jsou využívané. Skutečnost, že na skládkách jsou odpady využívány (nikoliv odstraňovány), je umožněna schválenými provozními řády, kde je tento způsob nakládání s odpady povolen.
4) Dalším důvodem, proč dochází ke snižování odvodu poplatků za ukládání odpadů na skládky, je ta skutečnost, že odpady bývají ukládány do tělesa skládky jako certifikované výrobky, tudíž se na ně zákon o odpadech nevztahuje.
Všechny výše uvedené problémy nelze jednoznačně považovat za nezákonné jednání, jelikož všechny tyto způsoby nakládání s odpady na skládkách umožňují právní normy v oblasti odpadového hospodářství a vydaná povolení pro provoz skládek (resp. provozní řády).
Je nutné poukázat na skutečnost, že jde o dlouhodobý problém. ČIŽP již v roce 2006 upozornila na nedostatečně řešenou oblast výběru a následného odvodu poplatků jak zákonem o odpadech, tak potažmo též prováděcí vyhláškou č. 294/2005 Sb. Na základě kontrolních šetření předložila několik konkrétních návrhů k úpravě legislativy v tomto směru.
Zdroj: ČIŽP
Související článek: