Stanovení původce odpadu (Odpadové fórum 11/2006)

Otázka:
Kdo je původcem odpadů vznikajících při rekonstrukci objektu. Investor a majitel rekonstruovaného objektu, hlavní dodavatel či jednotliví dodavatelé stavebních prací?

    Při posuzování povinností plynoucích z ustanovení odpadových předpisů bude vždy důležité, zda osobou, jejíž povinnosti se zkoumají, je osoba podnikatelská, tedy právnická či fyzická podnikající (IČ) nebo osoba fyzická = občan (RČ). Je tomu tak proto, že zákon toto, byť ne zcela důsledně, rozlišuje.
    Původce odpadů je v zákoně definován v § 4 pod písmenem p). Zde se říká, že původcem je osoba podnikatelská, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. A dále speciálně pro komunální odpady vznikající na území obce činností občanů je za původce odpadů považována obec.
    Komunální odpad je definován v písmenu b) stejného § 4 jako veškerý odpad vznikající při činnosti občanů, který musí být ale současně uveden v prováděcím předpisu - Katalogu odpadů. Skupina 20 Komunální odpady má v Katalogu tři podskupiny a to 01 Složky z odděleného sběru, 02 Odpady ze zahrad a parků a 03 Ostatní komunální odpady. Jestliže ve výše uvedené otázce hovoříme o rekonstrukci objektu, potom jde zřejmě především o demoliční odpad typu cihly, tašky, beton, okna, dveře, zbytky dřeva z krovů, plasty (potrubí, podlahové krytiny), kovy (potrubí, kabely), zdravotní keramika, asfaltová lepenka apod. Po formální stránce lze tyto "rekonstrukční" odpady, v případě, že vznikají při činnosti stavebníka - fyzické osoby, zařadit pod položky 20 01 37, - 38, - 39, - 40 (dřevo, plasty, kovy) případně pod položku 20 03 99 Komunální odpady jinak blíže neurčené. Osobně se domnívám, že takové zařazení je jen formální a správné zařazení je do skupiny 17 Stavební a demoliční odpady.
    Takovým zařazením však nastane pro určení původce odpadu, je-li stavebníkem fyzická osoba, neřešitelný problém, neboť občan ze zákona není při své činnosti nikdy původcem odpadu - viz výše uvedenou definici. A protože to není ani odpad komunální, není původcem ani obec, takže odpady vznikající při stavební činnosti občanů, kteří si stavbu provádějí svépomocí, původce nemají. Zjištění jistě překvapující, ale z hlediska zákona jediné možné.
    Pro další část odpovědi, tedy další varianty, které mohou při rekonstrukci nastat, je třeba se vrátit do § 3 zákona, který definuje odpad. Ne kvůli definici odpadu, ale pro zjištění toho, kdo je podle zákona "osobou povinnou", tedy koho se povinnosti vlastně týkají. V odst. 1 je uvedeno slovo osoba, v odstavcích 2 a 4 rovněž. Slovo osoba je možno obsahově přeložit jako každý - tedy podnikatel i občan. V odstavci 3 je však uveden výraz vlastník (myšleno odpadu) s navazujícími písmeny a) a b). V písmenu a) je povinnost zúžena na podnikatele, v písmenu b) zúžena není, takže při použití logiky zůstává povinnost na vlastníkovi. Písmeno a) se týká podnikatelských činností, při kterých vzniká odpad a rekonstrukci objektu tam (při užití smyslu ustanovení nikoli jeho textu) zařadit lze. Odstavec 3 tedy vlastně říká, že odpad vzniklý při podnikání je toho, při jehož činnosti vzniká, ten že se stává jeho vlastníkem.
    Aplikujeme-li tedy toto ustanovení na náš případ, a přejdeme od stavby občana svépomocí ke stavbě dodavatelskou firmou, tedy podnikatelem, zdá se, že s odkazem na předchozí odstavec je původcem odpadů ten, kdo s nimi skutečně nakládá, ten, při jehož fyzické činnosti odpad vzniká, tedy dodavatel. Je-li investorem občan, který nemůže být původcem odpadu ve smyslu zákona, potom nikdo jiný nezbývá. Je-li investorem podnikatel, potom jsem přesvědčen o tom, že "určení původce" zákon neřeší. Protože však původce odpadů má podle § 16 zákona celou řadu povinností, je vždy potřebné jej stanovit.
    Z praktického hlediska je, při absenci možnosti původce v našem případě jednoznačně stanovit ze zákona, potřebné tuto věc vyřešit smluvně. Pokud se investor ve smlouvě s dodavatelem kvalitně a jednoznačně dohodne o tom, kdo za nakládání s odpady, vzniklými při stavbě, "ručí", potom není důvod zpochybňovat, že ten, kdo se k povinnostem řádného nakládání s odpady přihlásí, je jejich původcem. Pokud takovéto ustanovení ve smluvních vztazích uvedeno není nebo není dostatečně jasné a konkrétní, mohou vznikat při zjištěných nedostatcích při nakládání s odpady zásadní problémy. Potřeba kvalitních smluvních vztahů platí přiměřeně i v případu, že existuje generální dodavatel a subdodavatelé jednotlivých částí stavby, a dále i v případě, kdy investorem (nositelem stavebního povolení) není majitel objektu.
    Na závěr poznámku k soukromým stavebníkům. Výše uvedené formální zjištění, že soukromý stavebník nevyužívající pro svoji stavbu podnikatele není původcem odpadů a původcem není ani nikdo jiný, ještě neznamená, že takový stavebník nemá žádné zákonné povinnosti a zákon o odpadech se ho vůbec netýká - viz například ustanovení § 10 odst. 1. Je však pravdou, že donucovací prostředky jsou podle zákona o odpadech v takovém případě omezeny a obvykle jsou nahrazovány podmínkami ve stavebním povolení (podle jiného zákona) nebo obecní vyhláškou, která řeší nedostatky jako obecné přestupky.


    Shrnutí
    V případě soukromých stavebníků, kteří nevyužívají jako dodavatele prací podnikatele, nelze původce odpadu ve smyslu zákona o odpadech nalézt.
    V ostatních případech je původcem odpadů většinou dodavatel prací (podnikatel), pokud smluvní (dodavatelský) vztah neříká opak. Vztahy investor - dodavatel pro potřeby stanovení původce odpadů zákon nijak neřeší.

Michael Barchánek