Stanovení původce odpadu II (Odpadové fórum 12/2006)

Otázka:
Majitel objektu prostřednictvím realitní firmy pronajímá prostory dalším subjektům. Úklid a nakládání s odpady je v objektu zajištěno centrálně. Shromážděné odpady odváží firma oprávněná k nakládání s odpady. Kdo je původcem odpadů a musí mít právnická osoba zajišťující v objektu shromažďování odpadů sama oprávnění k nakládání s odpady?

    Případ vzájemných vztahů, popsaný v otázce, není výjimečný. Je však složitý v tom, že jsou v něm zahrnuty vztahy celkem pěti druhů subjektů a odpověď může být proto různá podle smluvních vztahů, které otázka, koncipovaná vždy obecně, specifikovat nemůže.
    Navíc se v naznačeném systému mohou vyskytovat jak občané, tak i podnikatelé a pod názvem odpady, je možno myslet jak komunální (občan), tak odpad podobný komunálnímu (podnikatel) a tak i výrobní odpad (podnikatel).
    Jako první se zde vyskytuje majitel objektu. To může být jak občan (RČ), tak podnikatel (IČ) či jiná osoba (obec, stát). Lze předpokládat, že důvodem pronájmu objektu je získání peněz a převedení veškerých povinností, včetně "odpadových", na někoho jiného a proto je nájemní smlouva postavena tak, aby majitel objektu jako původce odpadů v objektu vznikajících, nepřipadal v úvahu. Pro jednoduchost předpokládáme, že majitel objektu není současně uživatelem jeho části, že tam tedy ani nebydlí, ani nepodniká.
    Jako druhý je zde uvedena realitní firma. Ta je většinou pouze jakýmsi organizátorem toku peněz od nájemníků k majiteli, například formou správce budovy. Může vstupovat do nájemních vztahů (jako správce), ale také nemusí a věci pro majitele pouze organizuje. Je přímým nebo nepřímým prostředníkem. Předpokládáme, že sama objekt, podobně jako majitel ani z části neužívá a i zde lze prohlásit, že její vztah k odpadům, jež v objektu vznikají, je nulový.
    Nyní přeskočme až na pátého v pořadí a tím je svozová firma. Předpokládám, že jde o jednu z firem, která je účastna na obecním systému svozu, a že nejde o firmu, která nezávisle na obecním systému odváží pro "úklidovou firmu" odpady individuálně. Uvedený předpoklad je podstatný pro další úvahy.
    Třetím v hierarchii je nájemník. To může být jak občan, většinou v případě bytů, tak podnikatel (IČ) - kanceláře, ale i sklady či dokonce výrobní provozy. A to i v jediné budově. Pochopme tedy otázku tak, že jde o smíšený bytově podnikatelský dům a protože se v otázce mluví o úklidu, vynechme výrobní činnost (právně je to jedno, zda jde o kancelář nebo soustružnickou dílnu).
    První část otázky je, kdo je původcem odpadu. Zde je odpověď snadná jen zdánlivě.
    V případě bytů jde o klasický komunální odpad, kdy původcem odpadu je obec, a to od okamžiku, kdy občan odpad odloží do sběrných nádob (na místo k tomu určené). Ale to za předpokladu, že občan platí obci stanovený poplatek (podle podzákonných předpisů nemůže neplatit). Poněkud nejasná, ale pro praxi nepříliš důležitá, by byla situace, kdy by občan pro odstranění svých komunálních odpadů používal jako mezičlánek "úklidovou firmu" a to jak fyzicky (sběrné nádoby), tak případně i smluvně. Taková situace však není příliš pravděpodobná a zřejmě nebyla ani předmětem otázky.
    V případě podnikatelů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, je situace jiná. Zde bez ohledu na to, zda tito podnikatelé využívají obecní systém pro odstraňování tohoto typu odpadů či nikoli, tedy bez ohledu na smluvní vztahy, jsou oni původcem odpadů - viz první věta odst. 6 paragrafu 17 zákona.
    Zbývá v pořadí čtvrtý subjekt a to je "úklidová firma", jejíž statut je meritem druhé části otázky. Pro stanovení jejího postavení budou zvláště důležité smluvní vztahy mezi původci odpadů a "konečným likvidátorem", kterým bude při výše uvedeném splnění podmínky postavení svozové firmy zřejmě obec. Pokud bude uzavřen smluvní vztah podle poslední věty odst. 6 paragrafu 17 zákona, tedy původce odpadu má přímou vazbu na obecní systém, potom je podle mého názoru "úklidová firma" jen manipulátorem s odpady, tedy vysypávačem košů a velkým smetákem bez jakéhokoli právního vztahu (podle zákona o odpadech) k původci odpadů a není proto důvod, proč by měla mít oprávnění nakládání s odpady. Navíc jde velmi pravděpodobně o takové odpady a takovou manipulaci s nimi, že ohrožení životního prostředí je vyloučeno.
    Poněkud jiná situace by mohla nastat v případě, kdy primární původci odpadů si svými smluvními vztahy mezi obec a sebe ještě vložili "úklidovou firmu" a ve smlouvě je zakotvena odpovědnost nejen za shromáždění odpadů v rámci úklidu budovy, ale i za jejich nezávadné odstranění. A to zejména, pokud by současně jejich odstranění neprobíhalo obecním systémem, ale jiným - individuálním.
    Potom lze ze zákona dovodit, že přestože ohrožení životního prostředí reálně nehrozí, je "úklidová firma" formálně mezičlánkem a potom jí nastává povinnost uvedená v odst. 3 paragrafu 12 zákona - musela by potom oprávnění pro nakládání s odpady vlastnit. Jaký věcný smysl by splnění takové povinnosti mělo, je věcí jinou, nicméně podle současného právního stavu lze splnění této povinnosti právem vyžadovat. Původcem odpadu však přesto zůstává podnikatel se všemi povinnostmi z toho plynoucími.
    Závěrem je třeba zopakovat myšlenku z úvodu. Posoudit tento typ vztahů je třeba vždy individuálně a to na základě správné interpretace uzavřených smluv, jejichž text a z něj plynoucí povinnosti, musí být jasné. To často není splněno a může to nahrávat úředníkům veřejné správy a dozorovým orgánům při uplatňování nesmyslných formálních požadavků.

Ing. Michael Barchánek