Více času na podstatné
Malé a střední firmy neřídí efektivně energetické náklady
Z výzkumu, který si nechala zpracovat Asociace malých a středních podniků kvůli zmapování řízení nákladů na energie a postoji k možným úsporám v sektoru malých a středních firem (MSP), vyplynulo, že MPS energetické náklady většinou aktivně neřídí, přestože vidí v úsporách energie potenciál. Překvapivé je to, že nemají jasno ani v nabídce, ani v konečné efektivitě úsporných opatření.
Mezi hlavní zjištění patří, že 4 z 5 oslovených firem spotřebu energií pouze monitoruje, avšak neřídí. Obvyklý režim je na bázi kontroly výpisů; přibližně polovina si pak také stav spotřeby zapisuje. Většina firem rozpočítává náklady na energii na úrovni hospodářského výsledku. Zpravidla jen větší subjekty věnují pozornost alokaci nákladů na energie na jednotlivé výrobky.
Největší potenciál úspor energií vidí MSP v aplikaci nových postupů s využitím již dostupných technologií. Aby nějakou energii uspořily, firmy si osvojily některé nové technologie, nejčastěji využívají termoregulace a LED osvětlení. Společnosti, které utratí za energii přes 4 mil. Kč ročně, se již orientují v sofistikovanějších řešeních, jako jsou např. on-line měření spotřeby energií.
Investice do energeticky úsporných opatření se výrazně liší v závislosti na oboru – nejvíce chtějí investovat do úspor výrobní a řemeslné podniky. Přestože tedy již některé z firem úsporná opatření využívají, většina subjektů (zejména ty větší z nich) stále vidí v této oblasti nevyužitý potenciál.
Reportář ČT24 - Události, komentáře (klikni na obrázek)
Potenciál úspor je podle MSP hlavně v aplikaci nových technologií, stejně tak ale vidí rezervu v dodavatelských cenách a chování zaměstnanců. Odhadovaná výše možné úspory se nejčastěji pohybuje do 10 %. Nejčastěji plánují úsporná opatření firmy s dvousměnným provozem a firmy nad 50 zaměstnanců. Předpokládaná investice se pohybuje kolem 1 mil. korun.
O možnostech úspor energie hledají firmy nejčastěji informace v médiích a u současného dodavatele. Konkrétní nabídku na úsporu již dostala přibližně polovina oslovených firem. Většina z nich ji však odmítla – hlavním důvodem je zejména obtížná prokazatelnost dopadu na úsporu a otázka vhodnosti konkrétního řešení pro danou firmu.
V rámci průzkumu bylo dotazováno celkem 501 malých a středních podniků ze všech regionů ČR s 5 - 250 zaměstnanci z oborů výroba, obchod, řemesla a služby. Metoda sběru dat: CATI (telefonické dotazování vyškolenými operátory). Realizaci sběru dat a jejich analýzu provedla výzkumná agentura IPSOS.
Dokument ke stažení: