|
Česká republika musí svůj přístup k energetickému využívání odpadů jako celek přehodnotit, protože se bez těchto technologií z mnoha důvodů, především budoucnostri odpadového hospodářství, zcela jistě neobejde. Energetické využívání různých odpadů představuje součást energetické bilance ČR a představuje dnes více než 10 mil. GJ ročně. Hovořilo se o tom na semináři Odpady 2011 a jak dál?, který se uskutečnil v rámci veletrhu WATENVI.
V Evropě je v provozu téměř 400 zařízení na energetické využívání komunálního odpadu, přitom v ČR jsou zatím pouze tři. V polovině 80. let minulého století začala výstavba spalovny v Brně, v roce 1998 byla zprovozněna malešická spalovna a o rok později spalovna v Liberci. V ČR bude přibližně každý region potřebovat jedno zařízení na energetické využívání odpadu. Česko však energetické využívání odpadů dosud nerozvíjelo a raději nechávalo přes tři miliony tun spalitelných odpadů ročně vyhodit na skládky.
Vývoj jednoznačně ukazuje, že energetické využívání odpadů má svůj pozitivní význam jak v energetice, tak z hlediska ochrany životního prostředí a vlivu nakládání s odpady na zdraví obyvatel, a to z těchto základních důvodů:
Vyráběné teplo může nahradit lokální topeniště, která jsou výrazným zdrojem emisí, včetně dioxinů. Odpady nejsou skládkovány a nevzniká skládkový plyn a těžko využitelné prostory po ukončení skládkování. EVO zajišťuje bezpečné a hygienické zpracování odpadů. Využijí se jinak nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, a to v technologickém procesu, který cíleně zachycuje škodliviny a kontroluje všechny emise. Energetické využívání odpadů je nutné začít chápat i v ČR jako výhodu, protože spoří neobnovitelná paliva a jejich zdroj je trvalý. Jde jenom o to, jaké podmínky vytvoříme pro to, aby se u nás, tak jako ve všech „environmentálně“ vyspělých zemích, výše uvedené výhody začaly konečně prosazovat.
V polovině roku 2010 byly zveřejněny Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR. Hlavním účelem tezí je získat základ pro věcný záměr nového zákona o odpadech a zcela nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, které mají být předloženy vládě na jaře roku 2011. Nelze ani opomenout skutečnost, že jde po sedmi letech vakua v této oblasti o konkrétní stanovení strategie odpadového hospodářství. Teze byly po dlouhé době zpracovány a projednány s širokou odbornou veřejností. Součástí je i konkrétní návrh jak využít směsných komunálních odpadů. Jsou zde uvedeny i podmínky pro energetické využití odpadů. V rámci zákona je nutné vymezit technické podmínky pro energetické využívání odpadů, a to zejména ohledně začlenění technologií do regionálních (nadregionálních) integrovaných systémů, vazby zařízení na následné využití vyrobené energie, podmínek z hlediska ochrany ovzduší a životního prostředí apod. Dále je třeba stanovit pravidla pro energetické využití odpadů a podmínky pro využití odpadů v běžných spalovacích zařízeních nebo cementárnách s ohledem na ochranu ovzduší a ostatní podmínky a stanovit pravidla pro MBÚ s důrazem na zajištění materiálového či energetického využití roztříděných složek.
Potenciální investoři, kteří chtějí v dohledné době realizovat nezbytné kapacity na energetické využití odpadů, tyto zásady znají, pracují s nimi a řídí se jimi. Neznají však předpokládaný vývoj některých ekonomických stimulů, jakým je například výhledová cena za ukládání odpadů na skládky.
Důležitou skutečností je, že energetické využívání odpadů začíná mít podporu nejen ze strany státu a jeho politického vedení, ale čím dál tím více i ze strany samospráv krajů jako zpracovatelů plánů odpadových hospodářství a jakýchsi garantů integrovaných systémů nakládání s odpady ve svých územích a stejně tak měst a obcí, tedy původců komunálních odpadů, které jsou přímo odpovědné za nakládání s komunálními odpady produkovanými obyvateli.
|
