SOVAK: ČR potřebuje koncepci vodohospodářské politiky reagující na klimatické změny

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) oceňuje přijetí rámcového dokumentu „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody “, jehož cílem je reagovat na předpokládané extrémy počasí především zlepšením zadržování vody v krajině. Za stejně důležitý dokument ale SOVAK ČR považuje také dlouhodobou vodohospodářskou koncepci ČR, která by také stanovila s ohledem na klimatické změny opatření v oblasti zásobování obyvatel České republiky pitnou vodou.

V současné době vychází vodohospodářství z „Koncepce vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství do roku 2015 “, ke které zatím neexistuje navazující dokument. Uvedená koncepce je navíc v mnoha směrech překonaná. „Spíše než o koncepci jde o materiál popisující stav našeho oboru, který nezohledňuje ani aktuální vývoj počasí, ani nemá ambici koordinovat kroky a opatření jednotlivých ministerstev, která ovlivňují vodohospodářství v naší zemi. Dělené kompetence v oblasti vodního hospodářství přitom způsobují nemalé komplikace, a proto by bylo žádoucí, aby byla vodohospodářská koncepce pojata obdobně nadresortně, jako dokument týkající se prevence sucha a povodní, který schválila česká vláda. Vyzýváme proto ministerstvo zemědělství, aby se takovým dokumentem začalo urychleně zabývat,“ zdůrazňuje předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Vodní hospodářství = jeden resort

Péče o vodu a její šetření by měla spadat pod jedno ministerstvo. Podle ČTK to na setkání s novináři uvedli zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Nyní je problematika povrchové vody v gesci ministerstva zemědělství a podzemní zdroje v gesci ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zemědělství ale o změnách neuvažuje. Podle předsedy představenstva SOVAK Františka Baráka by se jediné zodpovědné ministerstvo mohlo problematice vody věnovat z různých úhlů pohledu. Správa vod by měla být sjednocená i kvůli tomu, že srážky ovlivňují stav podzemních vod stejně jako vodu v řekách a rybnících, uvedl. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána je změna kompetencí ministerstev politickým rozhodnutím, změny by se nejdřív musely objevit v kompetenčním zákoně. „O tomto se zatím nediskutuje,“ uvedl mluvčí.

K tomu, aby ČR zajistila koordinaci mezi státní správou a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zefektivnit opatření při naplňování evropské Rámcové směrnice o vodě („Směrnice“), vyzývá naší zemi i Evropská komise (EK). Ta vydala pro oblast vodohospodářství v ČR soubor doporučení (stručný přehled je uveden níže), která se mimo jiné týkají zlepšení monitoringu znečištění vod nebezpečnými látkami, odstraňování těchto zátěží či zajištění metodiky minimálních zůstatkových průtoků v souladu s uvedenou „Směrnicí“ a dobrým ekologickým stavem. EK také doporučuje provést úplnou ekonomickou analýzu používání vody včetně výpočtu environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje vody, doporučuje také přehodnotit přístup ČR k osvobození od poplatků za vodu v době sucha a zahrnout tuto problematiku do plánů povodí.

Plošné zajištění dostatku pitné vody v odpovídající kvalitě považuje SOVAK ČR za klíčový strategický a veřejný zájem. „K tomu je však nutný odpovídající legislativní rámec, jehož součástí musí být i kontrola účelné obnovy vodohospodářské infrastruktury a provázanost péče o zdroje pitné vody s péčí o zdroje vody jako takové,“ konstatuje František Barák. 

DOPORUČENÍ EU PRO ČESKOU REPUBLIKU

ČR by měla:

• zajistit dobrou koordinaci mezi státní správou a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zefektivnit plánování a realizaci programů opatření;

• zajistit, aby v 2. plánu povodí byly přijaté programy opatření založeny na spolehlivém posouzení stavu vodních útvarů (jasné stanovení rozsahu zátěží, opatření k jejich úplnému vyřešení a podíl těchto opatření) a souvisely s relevantními zátěžemi. Aktualizované plány povodí by měly obsahovat vysvětlení souvislostí mezi zátěžemi, stavem a příslušnými opatřeními;

• zlepšit operativní monitorování vodních útvarů při ověřování výsledků analýz zátěží a jejich vlivu, např. měla by být řešena souvislost mezi hydromorfologickými tlaky a jejich dopadem na vodní útvary. Kromě toho by Česká republika měla podat jasné vysvětlení vztahu mezi znečištěním nebezpečnými látkami a jejich zdroji. Česká republika by měla zvážit potřebné změny v operativním monitorování a odhalit tak možnosti znečištění nebezpečnými látkami;

• zajistit, aby plány povodí jasně identifikovaly nedostatky, které jsou překážkou pro dosažení dobrého stavu a aby programy opatření byly plánovány a realizovány s cílem tyto nedostatky řešit. V případě všech velkých problémů hospodaření s vodou musí být zjištěný dopad jasně rozdělen na zdroje a na oblasti/původce zodpovědné za takové zatížení;

• při posuzování opatření týkajících se konkrétních znečišťujících látek povodí vycházet v 2. plánech povodí z vhodných norem environmentální kvality (NEK);

• posoudit vhodnost dalších cílů a opatření potřebných pro chráněné oblasti (živočišné druhy a jejich stanoviště, pitná voda, přírodní koupaliště) a začlenit je do 2. plánů povodí;

• v 2. plánech povodí konkrétně stanovit termín splnění cílů Rámcové směrnice o vodě (RSV). Výjimky by měly být náležitě odůvodněny na úrovni vodního útvaru a zvláště pak nové změny musí být v 2. plánech povodí v souladu s článkem 4.7 RSV;

• součástí 2. plánů povodí budou jasně posouzené vodní útvary nevyhovující dobrému stavu kvůli zemědělské zátěži z difúzních zdrojů znečištění dusíkem a pesticidy, které byly identifikovány jako hlavní zátěž ze zemědělství v České republice. Česká republika by měla začít uplatňovat opatření týkající se omezení difúzních zdrojů znečištění vně oblastí ohrožených dusičnany a zároveň zlepšit řízení hydromorfologické zátěže ze zemědělství. Česká republika by měla podávat hlášení o kvalitě jezer;

• zkontrolovat do jaké míry jsou dostačující stávající opatření na zavádění Směrnice o dusičnanech (SD) při řešení zátěže ze zemědělství. Dále by Česká republika měla podle § 11.3.h RSV zajistit, aby byla zavedena základní opatření pro omezení dalších nebezpečných difúzních látek – např. fosfátů, pesticidů. Tato opatření by měla být konkrétní, mít jasný právní rámec a měla by zahrnovat vhodná doporučení, dohled a inspekční režim s cílem zajistit jejich účinné provádění. Kromě základních opatření by měla být jasně stanovena další opatření potřebná pro dosažení dobrého stavu. Dále by mělo být stanoveno, která z těchto opatření budou obsažena v druhém programu opatření a jaké peněžní prostředky budou k tomu použity. V tomto ohledu EU očekává jasné odkazy v Programu rozvoje venkova (PRV). PRV České republiky navrhuje velké investice do odvodňovacích opatření, která by mohla vést ke zhoršení stavu. Musí být zajištěna shoda s § 4.7;

• zajistit soulad metodiky ekologických průtoků (tzv. minimální zbytkový průtok) s environmentálními cíli RSV (dobrý ekologický stav nebo potenciál);

• poskytovat informace o budoucích a stávajících opatřeních zaměřených na řešení hydromorfologické zátěže vzniklé v důsledku vodohospodářské činnosti, využívání vodní energie, spotřeby domácností a dalších souvisejících oblastí. V 2. plánech povodí nastavit adekvátní nápravná opatření (především vypracovat strategii pro zřízení rybích přechodů a zajištění konektivity toků);

• podat adekvátní vysvětlení k novým hydromorfologickým změnám (např. novým vodním elektrárnám, odvodnění atd.), řádně posoudit alternativní řešení a zavést všechna potřebná zmírňující opatření;

• zvážit a upřednostnit používání zelené infrastruktury a/nebo opatření na přirozené zadržování vody představující různorodý environmentální (zlepšení kvality vody, protipovodňová ochrana, zachování přírodních stanovišť atd.), sociální a hospodářský přínos, který může být v mnoha případech nákladově efektivnější než šedá infrastruktura;

• zajistit řádné posouzení chemického stavu svých podzemních vod, a pokud jsou normy kvality uvedené v příloze I Směrnice o podzemních vodách nedostatečné, splnit environmentální cíle pro ekosystémy závislé na podzemních vodách. Česká republika by měla stanovit přísnější limity pro hodnoty dusičnanů a pesticidů (bod 3 přílohy I směrnice 2006/118/EC);

• v 2. plánech povodí jasně stanovit základní opatření tak, aby bylo možné jednoznačně posoudit potřebu dalších opatření, např. Česká republika by měla poskytnout veškeré informace o úrovni souladu a o harmonogramu pro dosažení úplného souladu se směrnicí 91/271/EEC (§ 15 a následující) a o tom, jaká opatření nad tento rámec jsou nezbytná pro dosažení dobrého stavu a jaká z nich budou obsažena v 2. plánech povodí.

• provést úplnou ekonomickou analýzu používání vody včetně výpočtu environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje. Česká republika by měla přehodnotit přístup k osvobození od poplatků za vodu v době sucha a tuto problematiku by měla zahrnout do 2. plánů povodí;

• provést analýzu efektivnosti nákladů na potenciální opatření (dobrovolná nebo povinná) potřebná pro dosažení environmentálních cílů. Efektivita zavedených opatření bude muset být prokázána při posuzování stavu/potenciálu vodních útvarů v 2. plánech povodí. Dostupné finanční prostředky EU (např. PRV, strukturální a investiční fondy, Integrované projekty LIFE a Horizont 2020) musí být využity co nejlépe za účelem zavedení Programu opatření. Poté budou v programových dokumentech (dohody o partnerství, operační programy,  PRV) nastaveny vhodné priority nové evropské politiky financování pro období 2014 - 2020.

Čtěte také:

Evropský účetní dvůr se vyjádřil k naplňování Směrnice o čištění městských odpadních vod v povodí Dunaje (10.8.2015)

K prevenci rizik sucha potřebuje ČR také vodohospodářskou koncepci (4.8.2015)

Zdroj: Tisková konference SOVAK ČR ze dne 19.8.2015