Více času na podstatné

SOVAK ČR k problematice rychlého řešení posílení vodních zdrojů v ČR

04.10.2016 10:05

Již několik let obyvatelé České republiky vnímají nový fenomén – sucho, které zatím znamená hlavně problémy pro menší zdroje podzemních vod a zřídka i vodovody, využívající jako zdroj vodu povrchovou. Je předkládána řada návrhů na řešení, často však s malým dopadem na skutečné řešení problému. Aktuálně jsou zásoby povrchové vody opět dostatečné, ovšem u řady zdrojů vody podzemní (pro výrobu vody pitné se používají z 50 %) deficit přetrvává a zlepší ho až opravdu dlouhodobý dostatek dešťových a sněhových srážek.

SOVAK ČR jako spolek, jehož členové vyrábějí a dodávají pitnou vodu pro více než 9 milionů obyvatel naší země, na problém upozorňuje dlouhodobě a podporuje opatření zadržení vody v krajině ve stávajících nádržích i výstavbu nádrží nových a také budování a propojování nadregionálních vodárenských soustav s více zdroji vody. Opatření individuálního hospodaření s vodou, snížení podílu zpevněných nepropustných ploch, retence a recyklace vody je určitě podpůrnou aktivitou, ovšem pro vlastní posílení vodních zdrojů nestačí.

Zásadním problémem zůstává současné hospodaření s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný, neboť přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území České republiky a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva. Z těchto důvodů je nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu. Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě.

Za subjekty nemající povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí.

Bilančně je objem čištěné odpadní vody v České republice dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného a spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. Odstranění výjimek umožní změnu chování zpoplatněných subjektů, které přikročí k  výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody. Nejdále je v Evropě v této oblasti Skandinávie nebo Německo. Voda z povrchových komunikací a zpevněných ploch ve městech i mimo něj je předčištěna a vsakována a odvádění dešťových vod do kanalizace je zpoplatněno. Česká verze transpozice principu Rámcové vodní směrnice „znečišťovatel platí“ je zde výjimkami výrazně omezena.

 

Autor: Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR