Nově jsou stanoveny požadavky na provozovatele zařízení pro úpravu kalů (ať se jedná o úpravu kalů na vlastní čistírně odpadních vod či mimo ČOV například anaerobním vyhníváním, hygienizací vápnem, sušením) tak, aby bylo prokazatelné, že technologie úpravy je schopna účinně kaly hygienizovat na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů. Provozovatel zařízení na úpravu kalů je povinen ověřovat technologii na úpravu kalů na základě odebrání vzorků na vstupu a výstupu technologie a následného porovnání kontaminace, která nesmí překročit stanovený počet KTJ. Nově jsou upraveny i podmínky pro uložení upravených kalů na ČOV včetně maximálního termínu 12 měsíců od okamžiku výstupu z technologie úpravy kalů v rámci jejich shromažďování.
Změněna jsou také mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu, kdy od 1. ledna 2020 bude možné aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 4. Tento termín poskytuje čas na to, aby bylo možné připravit případná investiční či provozní opatření. V oblasti vyvolaných investic je vhodné volit technologie (například termické), které zajistí nejen mikrobiologickou nezávadnost produkovaných kalů, ale optimálně i zvýší energetickou soběstačnost ČOV a sníží objem produkovaných kalů při zachování obsahu nutrientů, potřebných pro zemědělství. SOVAK ČR se tomuto tématu bude intenzivně věnovat v rámci své odborné činnosti v roce 2017 a poskytovat členské základně potřebné poradenství. Vyhláška je k dispozici zde (rtf a pdf).
Autor: Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR
Zdroj: SOVAK ČR