Souhrn nového věcného záměru zákona o odpadech

Základem pro přípravu věcného záměru zákona byly vedle platného znění zákona o odpadech i Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR, které byly schváleny vládou v srpnu roku 2010. Také v reakci na připomínky a požadavky dotčených subjektů nebude již oblast odpadového hospodářství komplexně upravena jednou právní normou, ale bude rozdělena, a to na zákon o odpadech a samostatně upravenou problematiku zpětném odběru (výrobků s ukončenou životností). 

Z věcného hlediska je hlavním záměrem nové právní úpravy vytvořit podmínky, které umožní naplnit požadavky evropských právních předpisů, zejména pokud jde o dodržování hierarchie nakládání s odpady stanovené rámcovou směrnicí o odpadech. Na nový zákon o odpadech budou navazovat i nové prováděcí předpisy (vyhlášky), které nahradí vyhlášky stávající. Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona o odpadech je 1. leden 2016.

Odpad, vedlejší produkt a stav, kdy odpad přestává být odpadem

V souladu s jedním z hlavních cílů rámcové směrnice o odpadech je nutné přesněji vymezit pojem odpad, a to stanovením podmínek a pravidel pro situace, kdy se věc odpadem nestává a kdy movitá věc, která naplnila definici pojmu odpad, může přestat být odpadem.

Varianta 1

V souladu s čl. 6 rámcové směrnice některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňují následující podmínky:

• věc vzniká jako nedílná součást výroby,
• její další využití je zajištěno,
• její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
• její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k  nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách atd.).

Splnění těchto podmínek bude na vyžádání kontrolního orgánu povinna doložit osoba, která odpad vyřadila z evidence odpadu.

V pochybnostech, zda movitá věc je odpadem či nikoliv, nebo zda je vedlejším produktem nebo přestala být odpadem, rozhoduje krajský úřad, a to na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.

Kontrolní pravomoc v otázce splnění podmínek pro uznání věci za vedlejší produkt a v otázce splnění podmínek pro uznání, že odpad přestal být odpadem, má Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a příslušný krajský úřad.

Varianta 2

V souladu s čl. 6 rámcové směrnice může odpad předávaný provozovatelem zařízení na využití odpadu další osobě na základě povolení krajského úřadu přestat být odpadem. Povolení krajského úřadu je součástí povolení k provozu zařízení k využití odpadu

V pochybnostech, zda movitá věc je odpadem či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, a to na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.

Kontrolní pravomoc v otázce splnění podmínek pro uznání věci za vedlejší produkt a v otázce plnění podmínek pro uznání, že odpad přestal být odpadem, má Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a příslušný krajský úřad.

V žádosti o vydání povolení provozovatel zařízení prokáže splnění následujících podmínek:

• věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
• pro věc existuje trh nebo poptávka,
• věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené jinými právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
• využití věci je v souladu s jinými právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách atd.), a
• věc a zařízení splňuje další kritéria stanovená pro určitý typ odpadu přímo použitelným předpisem Evropské unie (např. nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES) nebo vyhláškou.

Obecné povinnosti

Každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu. S odpadem, jehož vzniku nelze zabránit, musí být nakládáno v souladu s následující hierarchií:

1) příprava k opětovnému použití,
2) recyklace odpadu,
3) jiné využití odpadu, například energetické využití odpadu,
4) odstranění odpadu.

Odpad může být převeden do vlastnictví pouze oprávněné osobě a v případě komunálního, stavebního a demoličního odpadu i obci. Převzít odpad do vlastnictví může pouze oprávněná osoba a v případě komunálního, stavebního a demoličního odpadu i obec. Toto se nevztahuje na předávání odpadu do škol a školských zařízení v rámci školního sběru.

Původce odpadu

V souladu s čl. 3 odst. 5 rámcové směrnice bude nově původcem odpadu každý, při jehož činnosti vzniká odpad, tedy i nepodnikající fyzická osoba. Není však možné, aby fyzické osoby měly všechny povinnosti, které zákon dosud stanovoval původcům odpadu, proto bude rozlišeno, které povinnosti se vztahují na nepodnikající fyzické osoby a které na ostatní původce odpadu.

V případech, kdy odpad vzniká při činnosti prováděné na základě smluvního vztahu podle občanského nebo obchodního zákoníku, považuje se za původce odpadu vlastník věci (objednatel), pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.

Za původce odpadu se považuje i osoba, která provádí úpravu odpadu nebo jinou činnost, jejímž důsledkem je změna povahy nebo složení tohoto odpadu.

Jedinou povinností původce odpadu, který je fyzickou nepodnikající osobou, je předat odpad stanoveným způsobem na místo určené obcí nebo oprávněné osobě. 

Nově již nebude v pochybnostech původce zařazovat odpad podle druhu Ministerstvo životního prostředí na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Původce odpadu bude mít nadále možnost požádat ministerstvo neformálně o stanovisko v této věci a na jeho základě pak odpad zařadit, takže jeho pozice se prakticky nezmění.

Původce je povinen spolu s odpadem předat oprávněné osobě informace o odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné s daným odpadem v zařízení nakládat. V případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů je původce povinen zpracovat základní popis odpadu. Původce odpadu je povinen základní popis odpadu předat oprávněné osobě s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení.

Původce odpadu je odpovědný za nakládání s ním do doby jeho využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jeho převedení do vlastnictví oprávněné osobě. Za dopravu odpadu odpovídá dopravce.

Oprávněná osoba

Oprávněnou osobou se rozumí osoba, která má povolení k provozování zařízení ke sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu a osoba, která je provozovatelem malého zařízení k nakládání s biologicky rozložitelným odpadem.

Oprávněná osoba již nezařazuje odpad, který přejímá od původce nebo jiné oprávněné osoby, podle druhů a kategorií. Zařazení odpadu je povinností původce a není možné již provedené zařazení měnit oprávněnou osobou. Tímto opatřením se zabrání v dosavadní praxi často vyskytujícímu jevu, kdy oprávněná osoba přijímá odpady zařazené původcem jako odpady, pro jejichž přijetí nemá platný souhlas, avšak při přijetí je eviduje jako odpad jiného katalogového čísla, na které platný souhlas má.

Oprávněná osoba zařazuje odpad podle druhů a kategorií pouze v případě, že ho přejímá od původce odpadu, který je fyzickou nepodnikající osobou a v případě, že je sama v postavení původce odpadu.

Zajištění nakládání s odpadem, jehož původce není znám

Zajištění nakládání s odpadem, který je umístěn na místě, které k tomu není určeno, a jehož původce není znám, je dlouhodobým problémem, který není platnou legislativou účelně řešen. Jediným možným řešením je stanovit primární odpovědnost vlastníka nemovitosti.

Pokud je odpad umístěn na místě k tomu neurčeném, zahájí místně příslušný krajský úřad řízení, ve kterém uloží vlastníku nemovitosti, aby na své náklady zajistil využití nebo odstranění tohoto odpadu v souladu se zákonem.

Pokud však vlastník nemovitosti v tomto řízení prokáže, že umístění odpadu na svou nemovitost nezpůsobil nebo mu nemohl zabránit, budou účelně vynaložené náklady na zajištění využití nebo odstranění odpadu, včetně finančních nákladů vlastníka nemovitosti na prokazování, hrazeny Státním fondem životního prostředí České republiky. K tomuto účelu budou využívány prostředky získané z poplatku za skládkování odpadu. 

Skladování odpadu 

Sklad nebezpečného odpadu je možné provozovat pouze na základě povolení k provozování skladu nebezpečného odpadu. Povolení vydává krajský úřad příslušný podle umístění skladu. Udělení povolení může vázat na podmínky. Účastníkem řízení o vydání povolení je i obec, na jejímž území má být sklad umístěn, a vlastník nemovitosti. Povolení k provozování skladu nebezpečného odpadu není třeba, pokud je sklad součástí zařízení, k jehož provozu bylo vydáno povolení. Vyhláška následně stanoví:

• technické požadavky na skladování odpadu,
• technické požadavky na sklad odpadu,
• náležitosti provozního řádu skladu odpadu, 
• náležitosti žádosti o povolení provozu skladu nebezpečného odpadu.

Energetické využití odpadu

Energetickým využitím odpadu je použití odpadu způsobem obdobným jako palivo za účelem využití jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.

Spalování odpadu kategorie ostatní se za energetické využití odpadu považuje pouze tehdy, jestliže

• použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo
• odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.

V souladu s přílohou č. II rámcové směrnice se spalování komunálního odpadu ve spalovně komunálního odpadu považuje za využití odpadu způsobem uvedeným pod kódem R1 pouze tehdy, pokud dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet bude uveden v příloze k zákonu.

Spalovny komunálního odpadu, u nichž nejsou splněny podmínky spalování uvedené výše, jsou zařízeními k odstranění odpadu.  

V případě, že je nebezpečný odpad spoluspalován v zařízení, které má povolení ke spoluspalování odpadu podle zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a odpad nahrazuje palivo, jedná se o využití odpadu. O využití odpadu jde vždy, když do zařízení odpad vstupuje jako náhrada paliva.

Odstranění odpadu skládkováním

Materiály ukládané na skládku mající nebezpečné vlastnosti jsou vždy odpadem. Z důvodu zajištění dodržování hierarchie nakládání s odpady bude od roku 2025 zakázáno ukládat na skládku odpadů směsný komunální odpad a další odpady stanovené prováděcím právním předpisem, které je možné využívat způsobem, který je v souladu s hierarchií nakládání odpady.

Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci a zajištění následné péče o skládku.

Povolení k provozování zařízení ke sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu

Povolení k provozování zařízení ke sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu uděluje krajský úřad příslušný podle místa, kde má být zařízení provozováno. Povolení se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na 5 let. Povolení je možné na žádost provozovatele zařízení rozhodnutím krajského úřadu opakovaně prodlužovat, a to vždy nejvýše o 5 let.

Součástí povolení k provozování zařízení je i souhlas s provozním řádem zařízení. Provozní řád musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou. V případě změn v právní úpravě týkajících se podmínek provozování zařízení je provozovatel zařízení povinen přepracovat provozní řád a do jednoho roku od účinnosti právního předpisu, který požadavek změny vyvolal, jej předložit příslušnému krajskému úřadu k novému posouzení a odsouhlasení. Toto opatření je motivováno zkušenostmi z praxe. V současné době totiž není stanovena povinnost zapracovat legislativní změny do provozního řádu zřízení určeného k nakládání s odpadem.

Povinnosti obce při nakládání s komunálním odpadem

Varianta 1

Obec je povinna ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém nakládání s komunálním odpadem (z obcí) vznikajícím na jejím katastrálním území.

Varianta 2

Obec je povinna ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém nakládání s komunálním odpadem (z obcí) vznikajícím na jejím katastrálním území. Do tohoto systému je obec povinna zapojit právnické osoby a podnikající fyzické osoby produkující odpad obdobné povahy nebo složení jako odpad vznikající v domácnostech fyzických osob.

Obec je povinna v rámci systému nakládání s komunálním odpadem stanovit systém nakládání s biologicky rozložitelnou složkou komunálního odpadu rostlinného původu a systém nakládání se stavebním odpadem včetně stavebního odpadu s obsahem azbestu.

Obec je povinna zajistit místa pro oddělené shromažďování komunálního odpadu, minimálně papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu.

Obec je povinna zajistit místa pro odkládání nebezpečné složky komunálního odpadu, nebo alespoň dvakrát za rok zajistit jeho odvoz oprávněnou osobou v určeném termínu a místě.

Povinnosti fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

Poplatek

Poplatek za komunální odpad z domácností vznikající na jejím území, který podle platné právní úpravy mohla obec na základě zákona o odpadech stanovit obecně závaznou vyhláškou, bude zrušen, protože se v praxi ukázal jako nevyhovující a využívala ho jen malá část obcí. Zachována bude možnost zpoplatnění ve formě smlouvy. Zachován bude místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve stávající podobě bude ovšem dále doplněn.

Osoba, která většinu času pobývá v jiné obci než, ve které má hlášeno trvalé bydliště, bude moci poplatek hradit v obci, ve které pobývá. Tato obec ji vydá o zaplacení poplatku potvrzení, která následně předloží v obci trvalého bydliště a od poplatku zde bude osvobozena.

Obec bude moci nastavit výši poplatku pro jednotlivé poplatníky s ohledem na jejich produkci odpadu a na úroveň jeho třídění.

Místní poplatek umožní i stanovení systému úlev, kterým lze zohlednit např. sociální situaci různých skupin osob apod.

Povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem

Zařízení k nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je možné provozovat pouze na základě povolení k provozu zařízení a v souladu s jeho provozním řádem.

Výjimka z povinnosti získat povolení bude stanovena pro tzv. malá zařízení. Malým zařízením se rozumí zařízení, které zpracovává biologicky rozložitelný odpad pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun a roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného odpadu nepřesahuje 150 tun. Provozovatel takového zařízení bude mít pouze povinnost zaslat hlášení o zařízení místně příslušnému krajskému úřadu, v jehož správním obvodu je zařízení umístěno.

Oproti platné právní úpravě tak dochází k dalšímu zmírnění požadavků na provozování malého zařízení, protože dosud bylo jako podmínka provozu vyžadováno kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Nově obec nebude mít možnost zřizovat obecní kompostárnu v režimu předcházení vzniku odpadu. Rostlinné materiály z veřejné zeleně tak budou využívány v režimu odpadu v zařízeních k nakládání s odpadem. Pro stávající obecní kompostárny provozované v režimu předcházení vzniku odpadu budou nastaveny zjednodušené podmínky provozu, bude se ale jednat o nakládání s odpadem.

Nebezpečný odpad 

Pro nakládání s nebezpečným odpadem bude zachován současný stav, který bude upraven na základě změn vyplývajících z rámcové směrnice a z usnesení vlády č. 1076/2008 o systémových opatřeních k předcházení nežádoucím situacím v souvislosti s nezákonným nakládáním s chemickými látkami a odpady.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu provádí osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (pověřená osoba). U každého odpadu musí být hodnoceny vždy všechny nebezpečné vlastnosti.

Oproti stávající právní úpravě, podle které musí osoby žádající o prodloužení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu absolvovat stejný kurz jako noví žadatelé, dochází tedy ke změně. Absolvování speciálního vzdělávacího programu je v tomto případě dostačující.

Odpad ze zdravotnictví

Původce odpadu ze zdravotnictví je povinen zpracovat manipulační řád pro nakládání s tímto druhem odpadu v zařízení, kde vzniká. Manipulační řád popisuje nakládání se zdravotnickým odpadem od jeho vzniku až po jeho odstranění nebo předání oprávněné osobě.

Ohlašování produkce a nakládání s odpadem 

Pokud původce odpadu nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečného odpadu nebo více než

Varianta 1

100 tun ostatního odpadu,

Varianta 2

200 tun ostatního odpadu,

je povinen zaslat do 15. února následujícího roku hlášení o druzích a množství odpadu a způsobech nakládání s ním.

Poplatek za ukládání odpadu na skládku

Odpady a materiály, které nejsou odpadem, používané k technologickému zabezpečení skládek nebudou zpoplatněny kompenzační a základní složkou poplatku do stanoveného limitu hmotnostních procent z celkové hmotnosti všech odpadů a materiálů uložených na skládku v daném kalendářním roce.

Odpady a materiály, které je možné využívat na skládce odpadů, jako technologický materiál k technickému zabezpečení skládky budou vymezeny ve vyhlášce.

Poplatek se bude skládat ze dvou, v případě nebezpečných odpadů a odpadů, které bude od roku 2025 zakázáno ukládat na skládky, ze tří složek. Kompenzační složka poplatku bude příjmem obce, na jejímž území se nachází skládka. Základní složka poplatku bude příjmem Státního fondu životního prostředí.

U odpadů, které bude od roku 2025 zakázáno ukládat na skládky odpadů, bude součástí poplatku složka účelová. Cílem jejího zavedení je postupné snižování množství těchto odpadů ukládaných na skládky.

U nebezpečných odpadů bude součástí poplatku složka riziková. Jejím cílem je omezování množství nebezpečných odpadů ukládaných na skládky a podporovat odstraňování nebezpečných vlastností odpadů před jejich uložením na skládku.

Účelová a riziková složka poplatku bude příjmem Státního fondu životního prostředí. Tyto složky poplatku budou hrazeny i v případě, že odpad nebo materiál odpovídajícího složení bude využíván jako technologický materiál k technickému zabezpečení skládky.

Sazba poplatku za ukládání odpadu kategorie nebezpečný odpad bude oproti odpadu kategorie ostatní odpad vyšší.

Kompenzace negativních dopadů spojených s umístěním a provozem skládky na daném území bude přednostně řešena na základě vzájemné dohody provozovatele skládky a obce. Dohoda bude požadována zejména u nově vznikajících skládek, na které se nebude vztahovat kompenzační poplatek.

Pokud se obec s provozovatelem skládky nedohodne jinak, bude provozovatel skládky povinen odvádět obci, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, kompenzační poplatek, jehož výše bude stanovena v příloze zákona. Kompenzační poplatek bude uplatňován pouze na skládky, které vznikly před účinností nového zákona o odpadech.

Předpokládané nabytí účinnosti zákona

Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona o odpadech je 1. leden 2016.

Věcný záměr zákona o odpadech obsahuje 45 stran textu. Majitelé našich věrnostních karet si mohou záměr stáhnout v rubrice "Právo" v části "Připomínková řízení". Případné vaše připomínky nám prosím zašlete do 3.1.2014.