Solární arbitráže neprohrajeme

V zákoně je uvedena návratnost investic do solárních elektráren patnáct let a já už se těším, jak budou investoři prokazovat, že tato podmínka nebyla dodržena, říká ministr průmyslu a obchodu MARTIN KOCOUREK. 

* Řada poslanců byla na začátku února zděšena ze své výplaty, která jim kvůli zdanění náhrad citelně poklesla. Jak tomu bylo u vás?

Řekl bych, že poslanci v rámci deklarovaných úspor jdou skutečně příkladem. U nich se to blížilo ke dvaceti procentům. U nás to bude méně, protože my jsme jako ministři tolik náhrad nečerpali.

* Než jste se stal ministrem, působil jste v dozorčí radě ČEZ. To jste si jako ministr musel oproti té funkci také pohoršit…

To je pravda a byl jsem si toho vědom, když jsem do funkce ministra šel.

* A prozradíte, kolik byl příjem šéfa dozorčí rady ČEZ?

Ta informace je veřejná. Měsíční odměna činí 105 tisíc korun.

* A tantiémy?

To záleží na rozhodnutí valné hromady. Pokud je společnost v zisku, většinou je valná hromada přiznala. Když to zjednoduším, výše tantiém činila v podstatě sto procent odměny.

* Pojďme k aktuálnímu dění. Zástupci koalice se dohodli na nové výši sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Nesníží se však odvody na sociální pojištění pro firmy. Proč to z návrhu vypadlo?

Byla to daň za koaliční kompromis. Věci veřejné nás informovaly, že nejsou schopny předchozí dohodu dodržet, a bylo proto nutné hledat dohodu upravenou tak, aby se na ní shodly všechny tři koaliční strany. ODS sice musela opustit myšlenku snížení nákladů práce poklesem sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů, nicméně se nám na druhé straně podařilo prosadit od roku 2013 jednotnou sazbu DPH.

* Nebude to však podvod na voliče? Vláda totiž nesplní jeden ze svých závazků, jímž mělo být právě snížení vedlejších nákladů práce?

Určitě nás to mrzí a snižování vedlejších nákladů na práci je dál naším cílem. Přímo vyjádřený závazek vlády v tomto směru ale neexistuje. Už nyní je ovšem patrné, že "Strategie konkurenceschopnosti ČR", na které naše ministerstvo pracuje, bude obsahovat také doporučení na snížení vedlejších nákladů práce. Jinými slovy, nepodaří—li se nám to při reformě penzijního systému, budeme hledat jinou příležitost, jak zajistit, aby česká ekonomika byla z pohledu nákladů práce dlouhodobě konkurenceschopná.

* Jak to bude u zdravotního pojištění? Můžete garantovat, že se jeho výše pro zaměstnance nezvýší?

Mohu garantovat, že se nezvýší celková daňově—odvodová zátěž, a to i pro zaměstnance. Naopak prostřednictvím úspor ve veřejných rozpočtech budeme usilovat o snížení celkové daňově—odvodové zátěže pro všechny fyzické osoby.

* Jak jsme na tom s lákáním zahraničních investorů do České republiky? Je "na spadnutí" příchod nějakého známého či velkého investora?

Doba, kdy jsme si zakládali na tom, že sem přijde nějaký velký zahraniční investor, který tady většinou zřídí nějakou montovnu čehosi, je pryč. O takové megainvestice už ani nestojíme. Zaměřujeme se spíš na vyhledání investic, které mají velkou přidanou hodnotu a vysokou technologickou náročnost.

* Tuzemský průmysl i vývoz stojí na automobilovém průmyslu. Jak velkou hrozbou je toto jednostranné zaměření pro českou ekonomiku?

Je to veliká hrozba. Přesvědčili jsme se o tom v roce 2008 a 2009, kdy došlo k propadu automobilového průmyslu a dalších odvětví, která pro něj dodávají součástky. Mělo to dopad na náš vývoz i na tvorbu hrubého domácího produktu. V současné době je však automobilový průmysl zase tahoun. Nicméně když budeme uvažovat dlouhodobě do budoucna, chceme vliv kolísání v tomto odvětví zmenšovat.

* Jak vypadá v současné době pozice České republiky jakožto exportéra?

Výsledek českého zahraničního obchodu za loňský rok je z našeho pohledu úspěchem, a to jakkoli dovozy předstihovaly svým tempem vývozy oproti roku 2009. To je možné vysvětlit jako známku oživení vnitřního trhu domácí poptávky. A to svědčí o tom, že česká ekonomika se dostává z nejhoršího ven. Přebytek přes 130 miliard korun je pro nás velmi pozitivní, nicméně za letošní rok očekávám výsledek ještě lepší.

* Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg hodlá z českých ambasád v cizině vypovídat obchodní rady a nahrazovat je diplomaty. Co tomu říkáte?

Pan ministr Schwarzenberg nás tímto svým rozhodnutím postavil před hotovou věc. A my se tomu budeme muset přizpůsobit. Na jednu stranu já rozumím uvedeným důvodům, že ministerstvo musí šetřit, na druhé straně však může dojít k oslabení našich poradenských kapacit ve světě, a tím pádem to může mít i dopad na český export.

* Nedávno jste uvedl, že na prolomení těžebních limitů v severních Čechách by se v budoucnu měli dohodnout těžaři a majitelé pozemků. Čím obhajujete takové řešení?

To je ale obrovská zkratka. Že systém centralizovaného zásobování teplem pro půldruhého miliónu domácností bude mít zhruba po roce 2012 obrovský problém, věděly předchozí vlády od 90. let. Bohužel ho neřešily a my nyní musíme rozhodnout docela pod tlakem. Vláda buď neudělá nic a důsledkem bude rozpad centrálního vytápění, nebo k této otázce přistoupí se vší odpovědností. Bohužel máme při náhradě uhlí velmi omezené možnosti, plyn a biomasu, které by centrální teplo neúnosně zdražily, nemluvě o tom, že biomasy je a bude nedostatek. A když se pak na tuto konstelaci podíváte střízlivým pohledem, vychází z toho, že stát by neměl případné pokračování těžby uhlí vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity. Obou možností se tedy vzdáme a ponecháme věc čistě na dohodě mezi majiteli pozemků a těžaři.

* Co se stane, když se těžaři s majiteli pozemků nedohodnou?

Pak by nastal scénář, který by pravděpodobně vyvrcholil v první řadě rozpadem systému centrálního zásobování a zhruba dvojnásobným zvýšením cen za teplo v dotčených domácnostech.

* Zastavme se u solární energetiky. Kvůli krokům vlády z konce loňského roku Česku hrozí žaloby. Investoři argumentují tím, že tu v dobré víře investovali a vláda jim pak změnila podmínky.

Záleží na tom, o jaké investory jde a co tito investoři v dobré víře sledovali. Pokud si přečtou naše zákony na podporu obnovitelných zdrojů, tak v nich je napsáno, že podpora je nastavena tak, aby zdroje měly patnáctiletou výnosnost. Vláda jen vrátila vývojem změněné podmínky do souladu se zněním, jaké je v zákoně.

* Ale proč se to muselo řešit takto narychlo?

Buď si to nikdo neuvědomoval, anebo někdo stál o to, aby si to někdo neuvědomoval. A já nikomu nechci sahat do svědomí, jestli to bylo záměrně, nebo jen opomenutím.

* Podle některých právníků by Česká republika v případě, že právní spory se solárními investory prohraje, musela zaplatit až desítky miliard korun. Kde by na to stát vzal?

Já bych to spíš otočil. Advokátní kanceláře se na ty spory těší. A nikoli proto, že by mohly v těchto arbitrážích uspět, ale proto, že od klientů dostanou za arbitrážní spory zaplaceno. Proto bych varoval všechny potenciální účastníky sporů, aby neplatili advokátním kancelářím za to, že je budou zastupovat ve sporech. Domníváme se, že nevyhrají. Jak jsem již uvedl, v zákoně je uvedena návratnost patnáct let a já už se těším, jak budou prokazovat, že ta podmínka návratnosti patnácti let nebyla dodržena.

Zdroj: MPO,

rozhovor, 21. 3. 2011, Týden

Ministra průmyslu a obchodu se ptal Jiří Štefek