Sobotka: Udržitelný rozvoj je trvalý proces, ne cílový stav

Názor ministra Brabce Udržitelný rozvoj se musí podle premiéra Bohuslava Sobotky naplnit konkrétními vládními kroky. Udržitelnost podle něj není jen cílový stav, ale trvalý proces, v němž se řeší nejpalčivější problémy. Řekl to na Fóru pro udržitelný rozvoj. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, jíž premiér předsedá, se proto vrátila zpět po Úřad vlády. Předtím ji spravovalo ministerstvo životního prostředí. Podle Sobotky má nadresortní dimenzi. Za pozitivní považuje změnu i ředitel Direktorátu OECD pro životní prostředí Simon Upton. "Není to projev nedůvěry vůči MŽP, ale je to naše snaha vrátit Radě pro udržitelný rozvoj tu dimenzi, kterou by měla mít. Není to rada, která by měla mít úzce resortní záběr, ale je to rada s nadresortní dimenzí," uvedl Sobotka.

Rozhovor s ministrem Richardem Brabcem o trvale udržitelném rozvoji v podvečerní publicistice na vlnách ČRo Radiožurnál (28.11.2014, Ozvěny dne - publicistika). Rozhovor si můžete poslechnout v archivu - ZDE (začíná na stopáži 8:10).

Fórum udržitelného rozvoje se sešlo poprvé po pěti letech a jde o jeho sedmý ročník. Zájem o fórum podle Sobotky dokazuje, že existuje poptávka o obnovení veřejné debaty. Sobotka podporuje názor OECD, že samotným srdcem strategie zeleného růstu je dobrá hospodářská politika. Jednosměrné ukazatele jako hrubý domácí produkt podle něj nemohou moderní společnosti stačit.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na Fóru pro udržitelný rozvoj

Jsem velice rád, že vás mohu přivítat na Fóru pro udržitelný rozvoj. Je mi také velkým potěšením, že mezi nás dnes zavítal i vážený host pan Simon Upton, ředitel environmentálního direktoriátu OECD. Jak jistě víte, a bylo to také řečeno v úvodním slově, Rada vlády pro udržitelný rozvoj se nyní vrátila zpět z ministerstva životního prostředí do gesce Úřadu vlády. Musím říct, že to není v žádném případě projev nedůvěry vůči ministerstvu životního prostředí, ale je to naše snaha vrátit Radě pro udržitelný rozvoj skutečně tu dimenzi, kterou by měla mít. Není to totiž rada, která by měla mít úzce resortní záběr, ale měla by to být rada, která by měla mít skutečně nadresortní dimenzi, a to symbolizuje i ta organizační změna, ke které došlo. Cílem je postavit udržitelný rozvoj na všechny tři pomyslné základny, tedy hledat vyváženost tří dimenzí – ekonomické, sociální a dimenze životního prostředí. Fórum se schází poprvé po pětileté přetržce. Jsem rád, že můžeme navázat na tradici minulých fór. Pokud bychom je všechny sečetli, tak je to tuším v tuto chvíli sedmé jednání Fóra pro udržitelný rozvoj. Jsem velmi rád, že o toto fórum je velký zájem. Dokonce, jak jsem byl informován, větší zájem, než jsme mohli z hlediska účastníků uspokojit, což evidentně dokazuje, že existuje poptávka po obnovení veřejné debaty v této oblasti.

Programové prohlášení české vlády vyjadřuje závazek vytvořit stabilní, inkluzivní ekonomicky prosperující společnost, která bude šetrně využívat své zdroje. Udržitelný rozvoj jako předseda vlády vnímám jako koncept, který je nutné naplnit konkrétními vládními politikami. Udržitelnost není cílový stav, je to trvalý proces, ve kterém se snažíme vypořádat s nejpalčivějšími a často nejsložitějšími problémy. Rada by se měla soustředit na konkrétní metody a nástroje k prosazování udržitelného rozvoje v rámci politik, které realizuje vláda. Podporuji názor, se kterým OECD přišla již před několika lety.

To znamená, že samotným srdcem strategie zeleného růstu je dobrá hospodářská politika. Účelné využívání a správa zdrojů jsou hlavními cíly takovéto hospodářské politiky. Jsem přesvědčen o tom, že „ekonomické“ a „ekologické“ nejsou a nemusí být protikladné kategorie. A také o tom, že prevence problémů v oblasti životního prostředí vychází pro společnost nakonec vždy levněji. Pokud započteme externality, jakými jsou například povodně, sucho nebo náklady na zlepšování zdravotního stavu obyvatel, mohou tyto náklady zdánlivě černá čísla ekonomiky rychle proměnit v čísla červená.

Jednosměrné ukazatele, jakým je i HDP, nám v moderní společnosti nemohou stačit. Je potřeba se věnovat nejen takto snadno kalkulovatelným datům, ale i měkkým indikátorům, které zohledňují míru lidské spokojenosti.

Dámy a pánové, aktuálním příkladem směřování udržitelnosti jsou rovněž závazky České republiky z posledního klimatického summitu OSN v New Yorku. Spolu s dalšími sedmi desítkami zemí jsme společně deklarovali úsilí zpoplatnit vypouštění oxidu uhličitého a motivovat tak celou společnost ke snižování emisí a zavádění klimaticky udržitelných inovací. Jen tak je možné naplnit závazek zabránit růstu globální teploty o více než dva stupně a snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o dalších 40 procent. K tomu se koneckonců zavázaly na posledním jednání Evropské rady všechny země Evropské unie. Jako podstatné vnímám, že volání po zavedení uhlíkových trhů a eliminaci dotací na fosilní paliva zaznělo nejen od mnoha zástupců vlád, ale také od zástupců obchodní a komerční sféry. Jako vzor jiným státům uvažujícím o efektivním propojení ekonomických priorit a priorit v oblasti životního prostředí může dobře sloužit i v ČR realizovaný program Zelená úsporám. Díky němu se již několik let daří úspěšně snižovat energetickou náročnost domácností a snižovat náklady občanů na energie. Snižují se současně i emise zdravotně rizikových látek a skleníkových plynů v ČR. V tomto programu jsme dosud investovali více jak 20 miliard korun a bylo podpořeno více než 80 tisíc projektů. Jsem velmi rád, že na pokračování tohoto programu byly vyhrazeny finanční prostředky i pro další léta a tuším, že by se mělo celkem jednat až o 27 miliard korun. Je také dobré si uvědomit, pokud mluvíme o dopadech na ekonomiku, že každá miliarda investovaná do zateplování soukromých budov, a to nově i v Praze, může přinést až 2700 nových pracovních míst. Jsem velmi rád, že konkrétní kroky k tomu, aby realizovaly udržitelný rozvoj, podnikají v naší zemi také mnohá města a obce. Je možné poukázat na příklad Chrudimi, Litoměřic, Vsetína a dalších z národní sítě zdravých měst. Místní agenda 21 pomáhá politikům v obcích a městech reflektovat aktuální světové trendy. Základem je vytvoření dlouhodobé vize rozvoje, do které jsou zapojeni všichni obyvatelé daných obcí a měst, lokální podnikatelé a také organizace, které patří do občanské společnosti.

Dámy a pánové, cesta k udržitelnosti vyžaduje komunikaci a spolupráci mezi třemi dimenzemi udržitelného rozvoje – společenskou, hospodářskou a dimenzí životního prostředí a mezi třemi sektory naší společnosti – mezi sektorem veřejným, soukromým a občanským. Jsem přesvědčen o tom, že zástupci všech těchto sektorů jsou tady dnes přítomni na dnešním fóru a rád bych na vás na všechny apeloval, abychom jeden druhého respektovali a byli schopni vést vzájemný dialog. V úplném závěru mého úvodního vystoupení mi dovolte, abych připomenul to, co už jsem řekl, když jsme před několika dny slavili 25. výročí Sametové revoluce. Jsem přesvědčen o tom, že není žádný důvod, abychom se postupně nevrátili mezi nejvyspělejší země současného světa. A pokud mluvím o nejvyspělejších zemích současného světa, tak nemám na mysli zdaleka jen ekonomické ukazatele, ale také otázku kvality života v tom nejširším slova smyslu. Mám tím na mysli otázku sociální soudržnosti, kulturní úrovně, ale také respektu k životnímu prostředí. Mám tím na mysli spokojenost lidí, kteří u nás žijí, lidí otevřených, tvořivých a zodpovědných, protože otevřenost, inovativnost a zodpovědnost koneckonců patří také do udržitelnosti.

Vážené dámy, vážení pánové, je mi ctí, že mohu zahájit dnešní zasedání Fóra pro udržitelný rozvoj. Chtěl bych popřát fóru, aby tady probíhala věcná a zajímavá debata, aby tady byly příspěvky, které budou inspirativní, možná někdy i provokativní, abychom potom na základě fóra mohli pokračovat v práci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, aby tato rada vlády skutečně byla schopna ovlivnit strategické a koncepční dokumenty, které naše vláda bude přijímat.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz, Vláda ČR