Snižme daň na centrální teplo, slyšel ministr v teplárně, ta uvažuje i energeticky využívat odpady

České soustavy zásobování teplem jsou jednou z výhod národní ekonomiky a měly by se proto podporovat a rozvíjet, slyšel dnes ministr životního prostředí Richard Brabec v Teplárně České Budějovice, kde jednal s vedením strategické městské společnosti. Ta produkuje páru, horkou vodu, elektřinu a chlad a své služby poskytuje téměř 28.500 domácnostem a 218 institucím a podnikům. Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je i energetické využívání komunálních odpadů.

Ministr se seznámil s ekologickými projekty, včetně odsíření uhelných provozů, do nichž firma investovala i s podporou evropských dotací stovky milionů korun. Díky tomu emise oxidů síry SO2 klesly o víc než 80 %, prachu o 65 % a oxidů dusíku NOx o více než 20 %. To významně přispělo ke zlepšení ovzduší ve městě a okolí.

 „Naše zdroje vyrábí teplo i elektřinu efektivně v tzv. kogeneraci, a to bezpečně, s minimalizovanými dopady na životní prostředí,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny. Upozornil přitom, že pod tlakem legislativy a rostoucí administrativní zátěže u nás i v Evropě se vytváří netržní, přeregulované a turbulentní prostředí, v němž se na úkor tradiční energetiky bohatě dotují tzv. obnovitelné zdroje. „Některé důležité zákony naopak chybí a směřování energetiky je nepředvídatelné. Zpřísňování ekologizace provozů nebere konce a vyvolává obrovské náklady, jejichž užitek se však stále zmenšuje,“ řekl Václav Král.

Vedení teplárny se proto prostřednictvím ministra obrátilo na českou vládu, aby přispěla ke srovnání ekonomických podmínek cen­tra­lizova­ných a decen­tra­lizova­ných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V dopise, který mu předalo, pak shrnuje řadu opatření, která by pomohla k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí a k podpoře nových investic do rozvoje sítí a zlepšení služeb. Jde například o přesunutí dodávek tepla z centrálních zdrojů do nižší sazby DPH nebo zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování. Teplárenství by mělo také získat odpovídající podíl bezplatných emisních povolenek a podporu na výrobu kombinované elektřiny a tepla po roce 2020.

Další diskutovanou oblastí byly nekalé „obchodní“ praktiky tzv. šmejdů, kteří matou dotčené instituce a účelově přesvědčují zákazníky o výhodnosti alternativních řešení lokální výroby energií po odpojení od centrálního systému zásobování teplem.

Budoucnost českobudějovické teplárny spočívá v diverzifikaci zdrojů, rozšíření palivového mixu, postupném snižování spotřeby hnědého uhlí, využívání lokálních paliv a snižování výrobních a distribučních ztrát, resp. zvyšování účinnosti vlastní výroby energií a jejich distribuce. Jedině tak lze snížit vliv nepředvídatelných vnějších vlivů, zvýšit bezpečnost a zajistit spolehlivé dodávky energií zákazníkům a motivovat nové zaměstnance k práci v energetice.

Jako jeden z kroků vedoucí k realizaci této vize byl představen připravovaný projekt zahájení dodávek tepelné energie z horkovodu společnosti ČEZ, který do města povede z JE Temelín. Roční spotřeba hnědého uhlí tak klesne o přibližně 60 tisíc tun a tím i produkce emisí, odpadů a množství nakupovaných emisních povolenek. Kromě zlepšení životního prostředí dlouhodobý kontrakt s ČEZ přispěje i ke stabilizaci ceny tepla v krajském městě.

Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je energetické využívání komunálních odpadů od roku 2024, kdy už bude skládkování odpadu v současné podobě zakázáno. S tím souvisí i nutnost dokončení novely Zákona o odpadech a podpora využití nerecyklovatelných odpadů jako nízkoemisního paliva. 

V Jihočeském kraji kapacity umožňující ekologické spalování a následné efektivní zpracování vyrobeného tepla a elektřiny zcela chybí. České Budějovice mají ideální podmínky k využití tohoto lokálního paliva a městská teplárna bude připravena zužitkovat tento přirozený potenciál a optimalizovat tak také náklady na likvidaci odpadů.

Foto: Chomutovská teplárna