Škody v teplárnách jsou minimální, ceny tepla neovlivní

Voda opadla, teplárny obnovily dodávku tepla a sčítají škody. Zatímco v roce 2002 většina postižených tepláren dodávky zcela přerušila, letos to bylo jen výjimečně a kromě měst na dolním toku Labe se přerušení počítalo pouze v řádu hodin. Škody na teplárenské infrastruktuře jsou většinou minimální a hospodaření tepláren ani ceny tepla neovlivní.

Nejrozsáhlejší bylo přerušení dodávek tepla v Českých Budějovicích, kde se vinou zaplavených parovodů na sídlištích Vltava, Šumava a Máj ocitlo bez teplé vody přes 14 tisíc domácností. Dodávka však byla obnovena již po 15 hodinách. „Rok 2002 byl daleko horší, tehdy musela teplárna odstavit většinu parovodů a jen s vypětím všech sil udržela v provozu částečně zatopenou vlastní teplárnu,“ porovnává Martin Žahourek, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice. Podobné je to i s vyčíslením škod. Povodně v roce 2002 napáchaly v jihočeské metropoli na teplárenských zařízeních škody za desítky milionů, letos to bude v řádu desítek tisíc.

Bez teplé vody bylo vinou povodní kolem 2000 domácností v Lovosicích, dále 500 domácností ve Svobodě nad Úpou a Horním Maršově, v Ústí nad Labem šlo většinou o firemní budovy a 5 bytových domů v zaplavené oblasti, v Děčíně zhruba 370 převážně evakuovaných bytů. Od odstávky tepla z mělnické elektrárny pro Prahu dělilo Energotrans jen několik centimetrů, ale nakonec k ní nedošlo. Náhradní zdroje v Praze byly připraveny zajistit plynulé zásobování teplem. Na obnovení dodávek teplé vody do posledních zatopených domů v Děčíně se intenzivně pracuje.

Obnovení dodávek zajistily teplárny bezprostředně, jakmile to bylo technicky možné. V případě nezaplavených objektů byla dodávka obnovena během několika hodin. Zaplavené stanice se musí po opadnutí vody vyčistit a částečně vysušit. Zpětná montáž a zprovoznění pak trvá dva až čtyři dny. Obnovení dodávek teplé vody je podmíněno i obnovením dodávek studené vody a elektřiny. V koordinaci s krizovými štáby byla prioritně obnovována dodávka teplé vody do obytných domů.

V Plzni jsou škody zanedbatelné a s rokem 2002 nesrovnatelné. K přerušení dodávky nedošlo, na primárních rozvodech se čeká na vyschnutí izolace. V roce 2002 se musela měnit izolace na celém Severním a Jižním napáječi.

„Letošní škody jsou řádově jen ve statisících korun. Při započtení následných nutných rekontrukcí sítí a osm zcela zatopených výměníkových stanic se škody po povodni 2002 blížily 30 milionům. Zkušenosti z roku 2002, kdy minimálně na tři dny přišlo o teplou vodu 2500 domácností, zaručeně pomohly. Například jsme přemístili trafostanici pro čerpací stanici surové vody,“ potvrdil Ing. František Meloun, zástupce ředitele Teplárny Písek pro provoz.

Stejná odpověď přišla i ze strakonické teplárny. „Po povodních v roce 2002 byl přijat program Zodolnění rozvodů tepla. Do tří let byl splněn a letos prošel ostrou zkouškou na výbornou,“ pochlubil se Ing. František Kutheil, odborný ředitel pro techniku. I tady byly škody minimální a stejně jako v Písku či Plzni provoz přerušen nebyl.

„Škody způsobené ve Štětí jsou proti roku 2002 minimální. Došlo jen k zaplavení 250 metrů topného kanálu a zaplavení jednoho měřiče tepla, který nebylo možné demontovat. Ostatní ohrožené měřiče jsme včas odvezli,“ říká s úlevou technický ředitel společnosti RATE Michal Štajnc. Dodávka teplé vody pro celé město byla přerušena na necelé dva dny až na žádost města, aby mohl být odčerpáván zahlcený kanalizační systém.

Stejně jako v Písku či Štětí postupovaly teplárny i v Ústí nad Labem, Děčíně a další. Preventivně demontovaly všechna citlivá zařízení v ohrožených stanicích a v rámci protipovodňových opatření přesunuly důležitá zařízení z dosahu velké vody. „Náklady na preventivní ochranná opatření a zpětnou instalaci veškerého zařízení nás přijdou zhruba na 400 tisíc korun. Podle zkušeností z minulých povodní by však škody na nich byly desetkrát vyšší, kolem 4 milionů,“ odhaduje Rostislav Brandejs, vedoucí oddělení obchodu a marketingu TERMO Děčín.

Největší škody velká voda zřejmě paradoxně napáchala mimo oblast hlavních povodní ve Svobodě nad Úpou a v Horním Maršově, které teplem zásobuje Elektrárna Poříčí u Trutnova. Přímé náklady byly vyčísleny minimálně na 300 tisíc korun a případná celková oprava poškozené tepelné izolace rozvodů může přesáhnout 1,5 milionu korun.

Protipovodňová opatření samotných měst v kombinaci s opatřeními tepláren a s využitím zkušeností získaných z minulých povodní výrazně přispěly k celkové minimalizaci škod na teplárenské infrastruktuře a významně zkrátily termíny obnovení dodávky tepla a teplé vody do postižených lokalit. Povodně tak nebudu mít významný dopad do hospodaření teplárenských společností ani ceny tepla.