Více času na podstatné
Skladování odpadu jako podnikatelský záměr
Otázka: V současné době klesá poptávka po druhotných surovinách, tím klesá jejich cena a hrozí nebezpečí, že o ně přestane být na určitou dobu zcela zájem. Tím může dojít k tomu, že skončí ve spalovnách či na skládkách. Naše společnost, která vlastní pří-slušná povolení pro nakládání s odpady, má podnikatelský záměr odebírat za součas-né výhodné ceny vytříděné, případně i upravené složky odpadu (papír, plasty, PET, sklo apod.), ty dlouhodobě skladovat a po nápravě cen na reálnou úroveň prodat zpracovatelům. Máme však obavy, zda takový záměr nevzbudí odpor úředních míst. Prosíme o Váš názor.
Začnu citací jednoho z článků preambule nedávno přijaté (platnost od prosince 2008) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.98/2008, ze kterého jasně plyne, jaký názor má "Brusel" na vztah hospodářských nástrojů a nakládání s odpady. (42) Při dosahování cílů předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi mohou hrát klíčovou úlohu hospodářské nástroje. Odpad má často hodnotu jako zdroj a další uplatňování hospo-dářských nástrojů může maximalizovat jeho přínos, pokud jde o životní prostředí. Mělo by tedy být prosazováno používání těchto nástrojů na příslušné úrovni, přičemž se zdůrazňuje, že rozhodnutí o používání těchto nástrojů mohou učinit jednotlivé členské státy.
Nejsme však v Bruselu, ale v "české kotlině a na moravském poli" a je naší povinností se řídit naším právním řádem.
Základem otázky je podle mého názoru nejistota, zda nakoupení odpadů, jejich dlou-hodobé skladování a následný prodej je v souladu s naším právním řádem v oblasti odpadů, potažmo šířeji v oblasti ochrany životního prostředí.
Skladování je definováno v ustanovení písmene g) § 4 zákona - cituji: "přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm". Přechodnost (její míra) není v zákoně definová-na, takže je třeba ji chápat nikoli ve smyslu časovém, ale jako informaci o tom, že skladování není konečným článkem naložení s odpadem. Ale že je jen přechodem ke konečnému kroku, kterým je využití nebo odstranění. Z definice plyne i to, že se nepředjímá, co bude následo-vat - je to lhostejné.
Naopak z definice plyne, že skladovat odpady není možno kdekoli, ale pouze v "zaří-zení k tomu určeném". Toto drobné omezení považuji za zcela správné a bránící tomu, aby jakákoli hromada odpadu, umístěná nedbalým podnikatelem právě tam, kde se mu to hodí, mohla být považována za sklad.
Tato myšlenka je rozvinuta v prováděcím předpisu, kterým je vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. v platném znění, a to v ustanovení § 7. Jsou zde uvedeny technické i organi-zační podmínky, které musejí sklady splnit, aby je bylo možno považovat za řádné, a to se zdůrazněním na podmínky pro skladování odpadů nebezpečných.
Podmínky, v tomto § 7 uvedené, považuji za oprávněné, logické a provázané se sou-visejícími právními předpisy, na které se pod čarou odkazují, s jedinou výjimkou. Tou je od-stavec 4, ve kterém je zaveden rozdíl mezi skladováním stejných odpadů podle toho, zda jsou určeny k odstranění či využití. K takovému rozlišení není žádný logický důvod, protože podnikatel, který odpady skladuje, jejich další osud nemusí vůbec znát. Navíc se další naklá-dání s nimi může v průběhu času změnit.
Vrátíme-li se však k našemu záměru, potom ho vidím jako naplnění ustanovení § 11 zákona, který dává povinnost každému v rámci jeho působnosti zajistit využití odpadů před jejich odstraněním. Pokud hrozí, že využití odpadů, které podnikatel chce ve svém záměru vykupovat na sklad, se při jejich nadbytku a současném nezájmu o ně, změní na jejich od-stranění, v nejlepším případě na jejich "energetické využití", potom jde o činnost podporující materiálové využití odpadů, které je nesporně optimální - viz rovněž bruselská směrnice, ci-tovaná shora.
V položené úvodní otázce jsou jako příklad jmenovány komodity (tříděný sběr), které se předpokládají k výkupu a skladování s cílem následného prodeje. Obecně jde z hlediska možného vlivu na ŽP (ovzduší, voda, příroda) o odpady bezproblémové. Přesto je třeba při dlouhodobém skladování a jejich předpokládaném velkém soustředění (mnoho prasátek na malém dvorečku) dbát zvýšenou měrou na trvalý dozor nad tím, v jakém stavu se tyto odpa-dy z hlediska vlivu na lidské zdraví a ŽP nacházejí.
Protože náš právní řád u skladování nerozlišuje mezi skladováním odpadů ostatních a nebezpečných - pochopitelně s výjimkou úrovně technického zabezpečení skladovacích míst, platí vše výše uvedené pro skladování jakýchkoli odpadů. U nebezpečných se zvýraz-něním nutných technických opatření. U některých odpadů bych navíc jako odpovědný úřed-ník neváhal omezit jejich skladované množství na jednom místě, neboť následky případné havárie, kterou nelze nikdy zcela vyloučit, je vždy funkcí "velikosti hromady".
Snad jen pro úplnost se chci zmínit o tom, že takovýto podnikatelský záměr s sebou obvykle přináší nutnost pronájmu skladovacích objektů, které podnikatel nevlastní. Odpo-vědnostní vztahy majitele objektu a jejich uživatele (vztahů může být ještě trochu víc) by pře-kročily možnosti tohoto článku, ale podmínkou jejich kontrolovatelnosti je dobrá (jasná a přesná) nájemní smlouva vyplývající ze zásady, že odpovědný je ten, kdo s odpady skutečně nakládá. Protože právě on to je, který rozhoduje do značné míry o tom, na jaké úrovni (tech-nické i organizační) celý sklad bude, tedy jaký bude potenciální vliv skladovaných materiálů na naše prostředí.
Odpověď:
Podnikatelský záměr, uvedený v otázce, je podle mého přesvědčení zcela v souladu s naším právním řádem a za podmínek výše uvedených nevidím důvod pro jakékoli obavy. Jsem toho názoru, že pokud podnikatel má dostatek finančních prostředků a "jistotu", že takový záměr je z hlediska pohybu "cen odpadů" ekonomicky živo-taschopný, potom naplňuje některé ze zásad pro správné nakládání s odpady v nejširším slova smyslu. A to nejen právního řádu České republiky, ale i zásad, které ve smyslu výše citované Směrnice budou postupně do našeho řádu transponovány. Jsem životní optimista a proto se mi chce přes pestré životní zkušenosti věřit, že bu-dou transponovány řádně.
Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.cz