Skiareály v ČR mají 36 vodních nádrží, výstavbu zdržují průtahy

Horská střediska v České republice mají zatím 36 akumulačních vodních nádrží pro zasněžování, které sbírají vodu z jarního tání. Další třicítku plánují vybudovat. Pokud se dokončí, mohlo by je využívat více než 80 procent skiareálů a přiblížit se alpským zemím, uvedla dnes Asociace horských středisek. Výstavba nádrží ale podle ní trvá dlouho kvůli průtahům v povolování. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) je však problém v rozvoji skiareálů, záborech půdy i světelném znečištění, stejně jako v umělém zasněžování.

Jen do ekologických opatření skiareály investovaly za posledních pět let zhruba tři čtvrtě miliardy korun, například do energeticky úspornější techniky nebo technologie SNOWsat, která pomocí satelitů měří výšku sněhu. Další investice za 200 milionů mají v plánu.

V lyžařské sezoně 2018/2019 uložili inspektoři provozovatelům skiareálů devět pravomocných pokut. Nejčastějším a podle ČIŽP i nejzávažnějším přestupkem je nelegální odběr vod - bez povolení, nebo ve větším množství.

Ředitel asociace Libor Knot je přesvědčen, že by akumulační nádrže na zachycování vody pomohly šetrně hospodařit s vodou a šetřit i energii. Problém je však s jejich umístěním. "Pokud je to přírodně vzácnější krajina, musí mít akumulační nádrž vhodné umístění, co se týče požadavků zoologů a botaniků, čili tam je otázka najít společnou řeč a udělat všechna opatření tak, abychom přírodu chránili," řekl ČTK.

Inspekce životního prostředí však tvrdí, že problémem je samotná kumulace lyžařských areálů, které vznikají často v bezprostřední blízkosti nejpřísněji chráněných ploch s bezzásahovým režimem a čím dál více znemožňují živočichům přirozeně migrovat. Umělý sníh vzhledem k odlišným fyzikálním vlastnostem a snaze areálů prodloužit lyžařskou sezonu na co nejdelší období setrvává o týdny až měsíce než přirozeně, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Kvůli tomu mizí druhy typické pro louky.

"Skutečné důsledky na přírodní ekosystém jsou ale závažnější, než se může na první pohled zdát. To je podstatné vzhledem k aktuálnímu, tím více předpokládanému do budoucna, rozsahu lyžařských areálů. Ty v zájmu zajištění konkurenceschopnosti stále více uplatňují intenzivní technologie, které negativní dopady na dochované přírodní prostředí výrazně urychlují," upozornila Nastoupilová.

ČIŽP nicméně kladně pro ochranu vodních ekosystémů hodnotí moderní technologii SNOWsat, pokud ovšem umožní úspory v umělém zasněžování, spojené s nižším odběrem vody a použitím menšího množství umělého sněhu.

Naposledy letos dostal od ČIŽP pokutu provozovatel vleků v Bílé na Frýdecko-Místecku, společnost Ski Bílá Služby, a to přes 500.000 korun za nelegální odběr vody z potoka Bílá. Vodu podle ČIŽP používal na zasněžování sjezdovek, provozovatel s pokutou nesouhlasil.

Ministerstvo životního prostředí se k budování akumulačních nádrží negativně nestaví. "Budovat vodní nádrže je z pohledu zachování kontinuity vodního toku, zachování minimálních zůstatkových průtoků či vlivu na chráněné druhy nejvhodnější mimo vodní tok," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.