Shrnutí deseti let dobrovolné dohody mezi plynaři a státem

Včera tomu bylo již 10 let, co byla uzavřena Dobrovolná dohoda mezi plynárenskými společnostmi a státem ČR na podporu využití zemního plynu v dopravě. Po deseti letech má již Česká republika vlastní Národní akční plán čistá mobilita a řadu opatření na podporu CNG. Podporu CNG i LNG potvrdila i Evropská unie schválením směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva.

„Evropská unie, za účelem snížení emisí v dopravě, dokonce nařídila, 8 let od podpisu této dohody, Směrnicí 2014/94/EU výstavbu stanic pro alternativní paliva, mimo jiné právě i pro CNG a LNG,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Na základě evropské Směrnice byl v roce 2014 připraven a v listopadu roku 2015 schválen vládou ČR Národní akční plán čistá mobilita (NAP CM). Tímto má ČR stanoveny závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, tedy i pro CNG a nově již i pro LNG. Přijatý akční plán je také zaměřen na závazky vyplývající z Plánu jednotného evropského dopravního prostoru. „Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě, určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi CNG stanicemi na 150 km a 400 km mezi stanicemi LNG na hlavních evropských komunikacích,“ říká Jiří Šimek z ČPS. „NGVA Europe, asociace která má v současnosti 150 členů ze 40 zemí světa a jejímž hlavním cílem je podpora využití zemního plynu a biomethanu jako pohonné hmoty v dopravě po celé Evropě, bude již v závěru letošního roku doporučovat členským zemím ještě přísnější opatření, a sice do roku 2020 alespoň 1 CNG nebo L-CNG stanici na 100 tisíc obyvatel a do roku 2025 každých 200-300 km stanici LNG,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. První LNG stanice by mohla být postavena v ČR již koncem roku 2016 nebo začátkem roku 2017.

Prodej CNG vozidel bude narůstat. Podle nejnovější studie Navigant Research by počet CNG vozidel do roku 2025 by mohl přesáhnout číslo 35 milionů. Z alternativních paliv je u nás o tzv. "céngéčka" největší zájem a ostatní alternativní pohony drtivě porážejí. V roce 2006 u nás nejezdilo ani 400 CNG vozidel. „Dnes jezdí v ČR 30 krát více CNG vozidel než v roce 2006, více než 13 tisíc, 10 krát více bezprašných plynových autobusů a další meziroční přírůstky jsou kolem 4-5 tisíc vozidel,“ říká Jiří Šimek z ČPS. K dispozici motoristům bylo v roce 2006 pouhých 9 stanic. V „poločase“, před 5 ti lety, jich bylo 47 a dnes již motoristé mohou tankovat u 112 veřejných CNG stanic. Asi 40 stojanů vystavěli členové našeho svazu také již na běžných čerpacích stanicích a to asi 20 z nich na stanicích Benzina,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Cílem NAP CM je do roku 2020 celkem 210 veřejných stanic.

V letech 2010-12 vzrůstala spotřeba CNG ročně cca o 20 procent. „Největší rozvoj CNG jsme zaznamenali v posledních třech letech, kdy byly meziroční nárůsty spotřeby kolem 40 procent. Za 10 let se tak zvýšila meziroční spotřeba CNG o 40 milionů m3. CNG zkrátka nemá z hlediska nabídky vozů, komfortu, úspory, bezpečnosti atd. na trhu alternativních paliv žádného soupeře,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Tomu nyní odpovídá i celá řada podpůrných opatření.

Na základě NAP CM musí členské státy EU každé 3 roky předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky, jako například přímé pobídky k nákupu dopravních prostředků využívajících tato alternativní paliva, předpisy ohledně parkování, daňové pobídky, vyhrazené dopravní pruhy atd. Aktualizace by měla proběhnout v roce 2018. Nyní probíhá implementace navržených opatření NAP CM a pokračování podpory CNG. Patří mezi ně i dotační programy IROP (Integrovaný regionální operační program), OPD (Operační program Doprava) a Národní programy ŽP (Národní programy životního prostředí). Celková předpokládaná alokace OP Doprava „Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva v silniční dopravě“, Prioritní osa II. – veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu, je pro provozovatele CNG stanic 1,2 miliardy korun. Už v usnesení vlády z roku 2005 se také konkrétně hovořilo i o doporučení hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení vozidel na plynový pohon, včetně právě autobusů pro městskou dopravu a veřejnou linkovou dopravu. Nejsilněji byla taková podpora poskytnuta v loňském a letošním roce. V roce 2015 a 2016 byly vyhlášeny miliardové podpory na podporu nákupu autobusů na alternativní palivo. „Zájem měst o poskytnutí dotací na výměnu nejstarších a životní prostředí nejvíce znečišťujících autobusů městské hromadné dopravy za ekologické bezprašné autobusy nebo midibusy na CNG je velký, protože autobusy na CNG neprodukují vůbec žádné prachové částice a ještě podniky ušetří,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „U podniků s 30 CNG autobusy je roční úspora přes deset milionů korun a i pořizovací cena je výhodnější, než při nákupu elektrobusů. CNG autobusy vycházejí na cca 6 milionů korun, dlouhé vozy na 8,2 milionu,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Ministerstvo pro místní rozvoj v lednu 2016 již vyhlásilo další výzvu, dotace je z IROP s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ a opět je možné čerpat více než 1,3 miliardy korun. Žádosti mohou podávat veřejné dopravní podniky do konce července 2016.

Obce a kraje budou moci také už na podzim požádat o dotace v objemu 150 milionů korun na pořízení osobních CNG vozidel. Ministerstvo životního prostředí plánuje vyčlenit tuto částku z Národního programu Životního prostředí. Dotace bude stačit na nákup až 2 tisíc aut na CNG. V neposlední řadě součástí podpory CNG je i osvěta a marketingová podpora, kterou zajišťují plynárenské společnosti, Český plynárenský svaz a státní správa. Nejnověji právě tento měsíc ministr životního prostředí Richard Brabec schválil podporu z Národního programu ŽP na vzdělávací programy, které veřejnosti poskytnou informace o přínosech takzvané čisté mobility. Jejím hlavním cílem je snižování emisí z dopravy. O podporu na osvětu si zažádala a získala ji města Ostrava, Kladno, Zlín, Přerov, Olomouc, Prostějov, Most, Děčín, České Budějovice, Opava, Hradec Králové, Liberec, Brno a Jihlava aj.