Senátoři navrhují vlastní zákon o NP Šumava. MŽP chce připravit vlastní návrh do konce dubna.

Navrhovaný senátní návrh vychází podle serveru Českénoviny.cz z dohody mezi radou parku, obcemi a z návrhu bývalé vlády. Návrh senátoři předložili přesto, že MŽP chystá vlastní úpravu. Chtějí mimo jiné zabránit tomu, aby byl šumavský park další léta bez zákonného vymezení. Projednávání předchozích návrhů totiž bývalá Sněmovna nedokončila. Podle návrhu v zóně I. a v zóně II. nelze povolovat nebo měnit využití staveb s výjimkou těch, které mají sloužit k ochraně přírody. Nová zónace preferuje scelování prvních zón oproti dnešním stávajícím 135 plochám do souvislejších 35 ploch, rozšiřuje I. zóny ze 13 % na 26,53 %, z toho 22,08 % bude bezzásahová zóna. Ministerstvo životního prostředí chce předložit do konce dubna vlastní návrh. Vytváření zvláštního zákona o Šumavě se ministrovi nejeví jako koncepční.

K podání návrhu zákona o Národním parku Šumava vedou předkladatele především dvě skutečnosti. Zaprvé, že více než 22 let existuje tento park bez zákona, kterým by byl zřízen, přestože správní úřady lze zřizovat toliko zákonem a NPŠ je deklarován i jako správní úřad. Zadruhé obava, že nově zvolená sněmovna, ale i nově jmenovaná vláda se pod tlakem jiných úkolů ještě dlouhou dobu k projednávání zákona o NPŠ nedostanou a nechtěli bychom, aby se případně opakovala situace, že s ukončením činnosti stávající PS, byť po 4 letech, bude nedokončené projednávání zákona o NPŠ opět bez výstupu v podobě platného zákona.
Nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje NPŠ, vydané dle zákona č. 40/1956 Sb., považují senátoři za nedostatečné i z důvodu, že tento zákon byl k 1. 6. 1992 zrušen zákonem č. 114/1992 Sb. Podle ústavy čl. 79 odst. 1 lze správní úřady zřídit pouze zákonem, a to se nestalo ani před zrušením zákona č. 40/1956 Sb., ani po schválení zákona č. 114/1992 Sb.

Dalším, zdaleka ne posledním, důvodem k podání návrhu zákona o NPŠ je i to, že nyní je v procesu schvalování Plán péče o park na příštích 15 let a předkládané znění zákona velmi úzce na tento plán péče navazuje a je s ním zcela ve shodě.

Předkládaný text zákona je projednán starosty šumavských obcí a je jimi podporován, právě tak jako vedením NPŠ i Radou parku.

Reakce ministra životního prostředí Richarda Brabce:

„Senát má samozřejmě ústavní právo navrhovat zákony. Nicméně já jsem slíbil, že do konce dubna předložím návrh na změnu legislativy týkající se Národního parku Šumava, a to také dodržím. Některé zásadní věcné shody se senátním návrhem jsou patrné (např. rozsah 1. zóny), ale nesoulad vidím především ve formě.

Vytváření zvláštního zákona o Šumavě se mi nejeví jako koncepční. Já chci předložit změnu současného zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby zde bylo jasně stanoveno poslání všech národních parků, včetně Šumavy, a jednotně stanoveny ochranné podmínky pro všechny parky. Zonace a plán péče budou v tomto případě pak dokumenty, které budou reagovat na specifické potřeby ochrany přírody v jednotlivých národních parcích. Mým cílem je zjednodušit a zpřehlednit legislativu národních parků.“

Vybrané specifikace návrhu zákona NPŠ:

• Území národního parku je vzhledem k diferencovaným zájmům na intenzitě ochrany přírody rozděleno do tří zón ochrany přírody. Každá ze zón je v tomto ustanovení detailně charakterizována. Vymezení všech zón je v příloze č. 3 uvedeno formou orientačního grafického znázornění, v mapových podkladech je pak uloženo zejména na Správě v měřítku 1: 10 000.

• Pro první zóny jsou nastavena kritéria, která zajistí jejich primární vědecký význam z hlediska poznávání přírodních procesů, které jsou pouze v nezbytném rozsahu ovlivňovány zásahy člověka. Tomu je podřízeno i turistické využití, které se omezuje pouze na síť značených cest a stezek, jejichž prostřednictvím budou návštěvníci moci poznávat přirozené procesy. Vzhledem k tomu, že zařazení pozemků do prvních zón ochrany přírody s sebou nese značný zásah do vlastnických práv, je potřeba, aby tato zóna byla vymezována především na státním majetku (stát je nositelem veřejného zájmu na existenci prvních zón). Za omezení plynoucí ze zařazení do prvních zón ochrany musí vlastníkovi příslušet odpovídající náhrada za ztížení lesnického nebo zemědělského využívání ve smyslu ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb.

• Do druhých zón budou zařazeny pozemky, které svým dochovaným stavem neumožňují jejich současné zařazení do prvních zón ochrany přírody, jsou však dostatečně stabilní a reprezentativní a cílenými zásahy je možné dosáhnout v reálném časovém horizontu obnovení přirozených funkcí a vazeb v ekosystému a naplnit předpoklady pro jejich možný převod do první zóny ochrany přírody (část II. A druhé zóny) a současně území trvale určená pro přírodě blízké a šetrné hospodaření (část II. B druhé zóny). Rozdíl mezi oběma částmi druhé zóny je mj. v tom, že u části II. B se nepředpokládá se převedení těchto území do první zóny ani do zóny II. A. Harmonogram přechodu části II. A do I. zóny je uveden v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

• Do třetí zóny ochrany přírody jsou zařazeny všechny ostatní pozemky, které svým charakterem nesplňují podmínky pro zařazení do první nebo druhé zóny národního parku.

• V zóně I. a v zóně II. A nelze povolovat nebo měnit využití staveb s výjimkou těch, které mají sloužit k ochraně přírody.

• Příloha č. 4 - jde o zásadní dokument, který byl projednán a odsouhlasen obcemi a Radou parku. Bez tohoto odsouhlasení nelze vyhlašovat zónaci parku. Je to poprvé, co k tomuto konsenzu došlo. Jeho zpochybnění by vedlo k dalším nekonečným jednáním. Tato nová zónace preferuje scelování prvních zón oproti dnešním stávajícím 135 plochám do souvislejších 35 ploch, rozšiřuje I. zóny ze 13 % na 26,53 %, z toho 22,08 % bezzásahová zóna + 4,46 % dočasně zásahových ploch (kaňonovitá údolí řek Vydra a Křemelná) z důvodu ochrany stávajícího stavu a připravuje zóny II. A na přechod do I. zóny 8,49 %.

• Zemědělskou půdu v národním parku lze využít zásadně jako louky a pastviny bez použití těžkých zemědělských strojů způsobující nevratné změny ve vlastnostech půdy (např. zhutnění půd).

• Na základě tohoto ustanovení budou pozemky v zastavěných územích a zastavitelných plochách, kterou jsou ve vlastnictví vyjmenovaných organizačních jednotek ČR, do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona převedeny dotčeným obcím nacházejícím se na území národního parku, pokud o ně požádají.

• Po vstupu zákona v účinnost budou nově vyznačené cesty doplňovány do veřejného seznamu vyznačených přístupných cest vedeného správou.

• Omezení vstupu do I. zóny ochrany přírody reflektuje jejich účel a význam. Současně však zachovává možnost přístupu do I. zóny všem subjektům, které na volném vstupu mají oprávněný zájem, popř. mají k němu důvod (vlastníci a nájemci pozemků, pracovníci orgánů veřejné správy apod.). Pohybovat se mimo vyznačené cesty na území I. zóny bude tak možno pouze na základě souhlasu Správy, a to ze zákonem stanovených důvodů.

• Osoby s trvalým pobytem na území národního parku budou mít právo volného vstupu na území I. zón, pokud svým vstupem nepoškodí dochovaný stav přírodního prostředí. I pro tyto případy však Správa bude moci výjimečně a dočasně vstup omezit.

• Možnost vjíždění a setrvávání motorovými vozidly na území parku nad rámec základních ochranných podmínek je pro vymezené subjekty vázána na souhlas Správy. Ostatní osoby se mohou v prvních zónách pohybovat pouze po vyznačených cestách.

• Správa bude moci vymezit části prvních zón, na které se zákaz vstupu mimo vyznačené cesty nevztahuje, a to opatřením obecné povahy včetně stanovení podmínek, za kterých je možné mimo vyznačené cesty vstupovat.

Dokumenty ke stažení:

Senátní tisk č. 252

Související články:

Senátoři navrhli uzákonit Národní park Šumava (2.4.2014, Českénoviny.cz)

Zdroj: Senátní návrh zákona, Českénoviny.cz

Foto: Miloš Hlávka/Wikimedia