Více času na podstatné
Budoucí výše poplatků za odnětí z půdního fondu je stále velký otazník
VÝSLEDKY Senát totiž dnes přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Novela zákona se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny.
Poslanci už v březnu rozhodli tom, že za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Ti totiž schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v podobě, v jaké ji doporučil zemědělský výbor, tedy že se poplatky sníží.
Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, kteří ji předkládali, naproti tomu chtěli poplatky za vynětí u stavby rodinných domů zrušit zcela. Předkladatelé poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec.
Zemědělský výbor však doporučil schválit poslaneckou novelu ve znění svého komplexního pozměňovacího návrhu. Stavebníci podle něj budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun.
Poslanci neschválili návrh bývalého ministra zemědělství Petra Bendla, který chtěl, aby se v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu.
Sněmovna také odmítla změnit poměr, v jakém se rozdělují výnosy z poplatků za vynětí půdy. Podíl státu měl klesnout ve prospěch obcí a Státního fondu životního prostředí. Stát měl místo 55 procent dostávat jen 40 procent, obce si měly polepšit z 30 na 40 procent a Státního fondu životního prostředí ČR z 15 na 20 procent.
Senát na dnešním jednání přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Senát pozměňovací návrhy odůvodnil především, tak, že původní jejich návrh nebyl zcela v poslanecké sněmovně vyslyšen.
Novela zákona, která má být účinná patnáctým dnem po jeho vyhlášení, se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny. Poslanci tak budou rozhodovat o tom, zda se poplatky jen sníží bez zřetele na veřejně prospěšné stavby nebo zcela odpustí resp. sníží a zda se bude tato úleva vztahovat i na veřejně prospěšné stavby.