Senát schválil novely EIA i o ochraně půdního fondu se změnami

AKTUALIZOVÁNO Senátoři schválili novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Senátoři podpořili shodné pozměňovací návrhy obou výboru senátu, tedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Další návrhy senátoři nepodpořili. Omezí se tak možnost zneužívání odkladného účinku žalob v procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Úprava se týká ustanovení, podle něhož mělo mít původně už samotné podání žaloby na povolovací řízení automaticky odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Novelu tak znovu posoudí poslanecká sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec se senátní úpravou souhlasil. Podle něj je s ní srozuměna také Evropská komise.

Senát dále projednal novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou také budou muset počtvrté projednat poslanci. Vrátil jim ji Senát. Jeho členům vadí především retroaktivita, která by nastala po schválení vzhledem k dlouhému projednávání. Senátoři proto navrhli změnu platnosti a účinnosti některých bodů. Chtějí také, aby byl zákon velkorysejší k zadávání víceprací. Ty by podle horní komory měly mít hodnotu až 30 procent nasmlouvané ceny oproti 20 procentům schváleným v Poslanecké sněmovně.

Senátoři dnes v podvečer projednali také novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Senátoři se nakonec přiklonili k pozměňovacím návrhům Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tyto pozměňovací návrhy byly totožné se změnami, které navrhoval také výbor Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí až na poslední bod č. 6. (více k ZPF - ZDE).

Přijaté pozměňovací návrhy - EIA:

1. V čl. I v bodě 9 § 9d odstavec 2 upravit takto:

„ (2) O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.“.

2. Článek IX upravit takto:

„Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.“.

Přijaté pozměňovací návrhy - ZPF:

1. V čl. I v bodě 15 § 9 odst. 2 písmeno a) upravit takto:

„a) na pozemcích uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci, které jsou určeny pro

    1. výstavbu objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,

2. výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby s výměrou do 25 m2 (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby vinného sklepa, v zastavitelné ploše, je-li ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby,

3. stavbu pro bydlení v zastavitelné ploše,“.

2. V čl. I v bodě 17 § 9 odst. 5 písmeno a) upravit takto:

„a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury33) umísťovaný ve vymezeném koridoru, který není v rozporu s platnými zásadami územního rozvoje, na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,“.

3. V čl. I v bodě 28 § 11a odst. 1 písmeno b) upravit takto:

„b) stavby pozemních komunikací ve vlastnictví státu, krajů nebo obcí 35), včetně jejich součástí a příslušenství,“.

4. V čl. I v bodě 28 § 11a odstavci 1 na konci tečku nahradit čárkou a doplnit nové písmeno l), které zní:

„l) veřejně prospěšné stavby v zastavitelné ploše.“.

5. V čl. I v bodě 63 příloze části D bodu 2 v písmeni a) vypustit slova „schváleným do 31. prosince 2014“.

6. V článku II doplnit nový bod 15, který zní:

„15. V případě rozhodování o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu v řízeních, jež podléhají části D bodu 2 písm. a) přílohy k tomuto zákonu, zahájených podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neskončených, podle znění přílohy zákona č. 334/1992 Sb. účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Cílem "malé" novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je urychleně zajistit kompatibilitu české právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, (tzv. EIA směrnice). Evropská komise má k české právní úpravě v oblasti EIA dlouhodobé výtky, především v oblasti účasti veřejnosti v řízeních navazujících na proces EIA, tedy v územním a stavebním řízení, a dále v oblasti účinného přístupu veřejnosti k soudům. V návrhu novely zákona jsou zapracována řešení těchto výtek.

Mezi hlavní novinky patří rozšíření účasti veřejnosti v procesu povolování záměrů a tzv. coherence stamp, který v navazujících řízeních (územním a stavebním) potvrdí, že nedošlo v průběhu řízení k tak závažným změnám projektu, které by měly významný negativní vliv na životní prostředí. Nově se stanovisko EIA stává závazné i pro další povolovací orgány a účastníci řízení mají možnost se odvolat i proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení. Žalobu bude možné podat i bez předchozí účasti v procesu EIA. Po jednání vlády na záčátku září ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně připravuje zásadní novelu stavebního zákona. Novela by měla vytvořit tzv. jednotné povolovací řízení, tedy spojí se proces EIA (a další procesy) s územním a stavebním řízení do jednoho, účinnost se předpokládá 1. ledna 2016.

• Poslanci například ze 60 na 45 dní zkrátili lhůtu pro zjišťovací řízení.

• Soudy by měly následně o případných žalobách proti povolovacímu řízení vynést verdikt do 90, nikoli do 150 dnů.

• Předmětem sporu bylo ustanovení, podle něhož by už samotné podání žaloby mělo mít automaticky odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Sněmovna ale určila, že o odkladu budou rozhodovat soudy. 

• Ze 100 na 500 parkovacích míst se upravil limit pro zjišťovací řízení pro výstavbu parkoviště. Stejně tak by neměly podléhat řízení všechny záměry rozvoje měst, ale jen ty s rozlohou nad pět hektarů.

• U průmyslových zón by se mělo řízení konat až od 20 hektarů plochy a nikoliv od 3000 metrů čtverečních, jak navrhla vláda. V případě výstavby skladů stanovila Sněmovna limit na celkovou výměru nad 10.000 metrů čtverečních zastavěné plochy, v případě výstavby obchodních komplexů a nákupních středisek na 6000 metrů čtverečních zastavěné plochy.

• Novela měla původně začít platit od začátku příštího roku, Sněmovna ale s Brabcovým souhlasem posunula účinnost na 1. března 2015. Toto pozdržení je neformálně domluveno i s Evropskou komisí, řekl ČTK ministr

Ochrana zemědělského půdního fondu

Obecným cílem této novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu. Nová úprava zákona řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).

Komplexní novela, kterou připravilo MŽP na základě dohody s ostatními rezorty, lépe definuje kvalitu půdy a její ochranu. S ohledem na praxi posledních let zpřesňuje podmínky pro nakládání se zemědělskou půdou. Umožňuje správním úřadům lépe chránit kvalitu půdy skrze zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, které směřují využívání zemědělské půdy především do zastavitelných ploch či do ploch s méně kvalitní půdou. Z povolovacího procesu vypouští úřady pověřených obcí, což zrychlí procesy státní správy a sníží administrativu. Nově zavádí působnost České inspekce životního prostředí jako kontrolního orgánu v případě znečišťování půdy.

Novela mění i výši odvodů. Ke snížení odvodů dochází vlivem nového způsobu výpočtu odvodů. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy ze ZPF se tak u nás srovná s okolními státy EU (např. Slovensko za vynětí ze ZPF u půd nejvyšších tříd účtuje 20 Euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy ze ZPF. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko. Do budoucna by měl stát směřovat jakoukoliv výstavbu právě do těchto kategorií méně kvalitních půd.

Sněmovna přijala i několik výjimek. Odvody nebudou např. placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu a u cyklistických stezek, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, resp. územním plánem.

Levnější budou i odvody u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu územním plánem schváleným do konce roku 2014, a staveb pro výrobu, případně skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. U těchto staveb se nepoužije výpočet ekologické váhy vlivu. Základní odvod za tyto stavby tak může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout max. 180,- Kč/m2.

Senát: 14. 1. 2015 / 5. schůze od 9hodin