Senát podpořil unijní zákaz jednorázových plastových výrobků

Senát podpořil unijní zákaz plastových výrobků na jedno použití, které lze nahradit cenově přijatelnými produkty z jiných materiálů. Na rozdíl od vlády tak dnes podpořil i zákaz plastových vatových tyčinek. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) senátorům přislíbil změnu stanoviska v této věci. "Určitě jsme připraveni rozšířit náš souhlas i na tuto komoditu," uvedl.

Senátoři po obsáhlé debatě podpořili také snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny, v obecné rovině pak také sběr plastových nápojových lahví. Evropská komise chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.

Cílem navrhované směrnice EU je snížit znečištění oceánů plasty. Evropská komise kvůli tomu chce zakázat jednorázová plastová brčka nebo nádobí. V případě hygienických vložek, vlhčených ubrousků a balonků chce stanovit způsob jejich likvidace.

Horní komora v souladu s postojem kabinetu chce od komise jasné zdůvodnění jejího požadavku, podle něhož by plastová víčka u nápojových lahví měla být s nimi pevně spojena. Chce také vyjasnit rozsah navrhovaného rozšíření odpovědnosti výrobců plastových výrobků. Na možné negativní dopady navrhované regulace upozorňovali hlavně Ivo Valenta (za Soukromníky) a Miloš Vystrčil (ODS).

Jiří Oberfalzer (ODS) zase upozornil na to, že množství plastových výrobků včetně injekčních stříkaček se užívá ve zdravotnictví, směrnice na ně ale nepamatuje. Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL uvedla, že v Evropě se vyprodukuje jen asi 19 procent světové plastové produkce, přičemž v Asii je to téměř 50 procent. Směrnice, která by se měla promítnout do zákonů o odpadech a o výrobcích s omezenou životností, je proto podle senátorky jen jedno z možných dílčích řešení.

Návrhy by podle propočtů EK měly k roku 2030 snížit znečištění nyní zakazovanými deseti plastovými výrobky v mořích o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (přes 165 miliard Kč).

Zdroj: ČTK