Senát dnes projednal několik evropský tisků týkající se odpadů, energetiky a emisí z nákladní aut

Dnes v devět hodin byla zahájena 25 schůze senátu. Senátoři z pohledu životního prostředí projednali evropské tisky, které se týkají strategie spotřeby těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2, strategie evropské energetické bezpečnosti. Dále senátoři zařadili nový bod týkající se nového rámce Evropské unie pro odpadové hospodářství. Senátoři se v každém bodě přiklonili ke stanovisku Výboru pro evropské záležitosti. Texty uvádíme níže.

Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2:

Výsledek: Senát přijal doporučení VEU (Výboru pro záležitosti evropské unie)

1. podporuje: zavedení jasného a uceleného rámce pro měření a vykazování emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel, který umožní objektivní srovnávání mezi různými druhy nákladních vozidel a přispěje tak k transparentnosti trhu s těžkými nákladními vozidly; to by mohlo dále podpořit využívání energeticky účinných technologií u těchto vozidel, což může v důsledku podpořit konkurenceschopnost evropských výrobců na světových trzích;
2. připomíná: v této souvislosti své usnesení č. 772 z 25. října 2012 k návrhu na snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel do roku 2020, ve kterém zdůraznil, že je potřeba navrhovaná opatření přijímat postupně, aby na ně mohli klíčoví výrobci efektivně reagovat, což je třeba zohlednit i u těžkých nákladních vozidel;
3. doporučuje: ponechat rozhodnutí o zavedení případných opatřeních ve střednědobém horizontu (jako např. výstavba moderní infrastruktury podporující alternativní paliva pro těžká vozidla, inteligentnější tvorba cen za užívání infrastruktury, efektivní a jednotné zdanění vozidel, apod.) na jednotlivých členských státech, neboť je přesvědčen, že tento přístup umožní členským státům zvolit optimální mix opatření odrážející reálné možnosti a respektující národní specifika;
4. zdůrazňuje: potřebu průběžně obnovovat přestárlý vozový park těžkých nákladních vozidel v ČR, se kterým je spojena řada negativních dopadů, jako je např. nadměrná spotřeba paliva, vysoké množství vypouštěných emisí, horší jízdní vlastnosti vozidla a s tím související nižší míra bezpečnosti provozu těchto vozidel představující potenciální riziko i pro ostatní účastníky silničního provozu atd., a v této souvislosti navrhuje, aby vláda zvážila možnost zavést ekonomická opatření stimulující obměnu vozového parku těžkých nákladních vozidel;
5. považuje za zásadní: aby při kontrolách technického stavu vozidel a měření emisí byly vždy striktně dodržovány patřičné standardy tak, aby v silničním provozu nezůstávala vozidla, jež stanovená kritéria nesplňují;

Strategie evropské energetické bezpečnosti:

Výsledek: Senát schválil doporučení VEU (Výboru pro evropské záležitosti)

1. vítá: v obecné rovině iniciativy usilující o zajištění energetické bezpečnosti, a to nejen s ohledem na aktuální nestabilní situaci na Ukrajině a v některých dalších zemích exportujících ropu, ale především vzhledem k vysoké závislosti členských států na dovozech energetických surovin ze třetích zemí;
2. připomíná: že řešení energetické bezpečnosti EU představuje jednu z pěti hlavních priorit stanovených ve Strategické agendě pro Unii v čase změn, která tvoří přílohu závěrů Evropské rady z 26. - 27. června 2014;
3. dodává: že se problematice energetické politiky EU dlouhodobě věnuje a v této souvislosti připomíná usnesení Senátu k č. 463 z 23. dubna 2014 k energo-klimatickému rámci do roku 2030, ve kterém Senát zdůraznil, že omezování závislosti na mimoevropských energetických zdrojích např. prostřednictvím obnovitelných zdrojů, jež je žádoucí, by mělo probíhat nákladově efektivním způsobem neohrožujícím konkurenceschopnost evropské ekonomiky;

II.

1. zdůrazňuje: že EU musí při řešení otázek energetické soběstačnosti a bezpečnosti postupovat jednotně a koordinovaně; je třeba předcházet tomu, aby některé členské státy podnikaly dílčí kroky v oblasti energetické politiky, jež poškozují či by mohly poškodit ostatní;
2. považuje za zásadní: aby Evropská unie co nejrychleji diverzifikovala zdroje energetických surovin, včetně jejich tranzitních tras, a to především za účelem snížení závislosti na doposud dominantních dodavatelích těchto surovin ze zemí mimo EU;
3. dodává: že pro energetickou bezpečnost je zásadní i efektivní dozor energetických regulátorů nad dominantními subjekty působícími na energetickém trhu (např. přepravci surovin), a to včetně dozoru nad jejich ekonomickou stabilitou;
4. podotýká: že se EU dostatečně nepoučila z plynové krize v roce 2009 a doposud se nepodařilo realizovat projekt jižního koridoru (Southern Corridor), přestože bylo vybudování tohoto plynovodu k posílení dodávek z Kaspické pánve označováno za prioritu a jeho vybudování by mimo jiné mohlo poskytnout další impulz pro integraci balkánských států do EU a posílit vztahy s jihokavkazskými státy v projektu Východního partnerství;
5. podporuje: jadernou energii jakožto nízkoemisní zdroj elektrické energie, který je na rozdíl od některých obnovitelných zdrojů energie (sluneční záření a vítr) zároveň zdrojem stabilním z hlediska bezpečnosti přenosové soustavy; další důležitou výhodou jaderné energie je možnost velice dlouhodobého a stabilního zajištění dodávek paliva;
6. opakovaně podotýká: že masivnější zavádění obnovitelných zdrojů do energetických mixů členských států za pomoci různých režimů podpor výrazně deformuje trh s energiemi a značně prodražuje výrobu energie pro koncové spotřebitele, což rozhodně nevede k žádoucímu omezování závislosti na mimoevropských energetických zdrojích;
7. domnívá se: že pouhé působení principů volného trhu nedokáže samo o sobě zajistit energetickou bezpečnost EU, a proto považuje za zásadní doplňovat agendu jednotného energetického trhu EU o prvky posilování energetické bezpečnosti, jako např. budování přeshraničních propojení energetických sítí či zajištění možnosti zpětného toku plynu, včetně technických opatření proti negativním vlivům neplánovaných přetoků elektrické energie na přenosové sítě v důsledku nestabilního výkonu slunečních a větrných elektráren;
8. konstatuje: že snižování energetické náročnosti vedoucí ke snížení spotřeby energií je jednou z možností, jak dosáhnout vyšší energetické bezpečnosti, naplňovat cíle ochrany klimatu a také šetřit leckdy nenahraditelné a neobnovitelné zdroje pro efektivnější využití a pro příští generace; není však zcela přesvědčen o reálnosti úspor uváděných ve sdělení, které mají být získány zvyšováním energetické účinnosti budov a dále má pochybnosti ohledně účinnosti a technické funkčnosti metody zachycování a ukládání uhlíku;

Nový rámec EU pro odpadové hospodářství:

Výsledek: Senát přijal doporučení VEU (Výboru pro záležitosti evropské unie)

Návrh reaguje na právní povinnost revidovat cíle v oblasti nakládání s odpady stanovené ve třech směrnicích: směrnici 2008/98/ES o odpadech, směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů a směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Návrh se přitom zabývá situací v souladu s cíli plánu účinného využívání zdrojů4 a 7. akčního programu pro životní prostředí, včetně úplného zavedení hierarchie způsobů nakládání s odpady ve všech členských státech, snížení produkce odpadů v absolutním vyjádření a produkce odpadu na obyvatele a vypracování komplexní strategie pro boj proti zbytečnému plýtvání potravinami, zajištění vysoce kvalitní recyklace a používání recyklovaného odpadu jako významného a spolehlivého zdroje surovin pro Unii, omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály a omezení ukládání na skládky na nevyužitelné odpady. Přispívá rovněž k provádění iniciativy EU v oblasti surovin.

Návrh obsahuje tyto hlavní změny:

• sladění definic a odstranění zastaralých právních požadavků,

• zjednodušení a zefektivnění povinností týkajících se předkládání zpráv,

• zavedení systému včasného varování pro účely sledování plnění cílů týkajících se recyklace,

• zavedení minimálních provozních podmínek pro rozšířenou odpovědnost výrobce,

• zvýšení cíle týkajícího se úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu na 70 % do roku 2030,

• zvýšení cílů týkajících se opětovného použití a recyklace obalových odpadů,

• omezení ukládání jiného než zbytkového komunálního odpadu na skládky do roku 2030,

• sladění s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) týkajícími se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Doporučení Výboru pro evropské záležitosti:

I.

1. podporuje v obecné rovině úsilí Komise v zavádění oběhového hospodářství, které zvýší míru recyklace odpadu, sníží množství skládkovaného odpadu, přispěje k většímu využívání druhotných surovin z odpadu a k vyšší surovinové nezávislosti a tím i bezpečnosti EU;
2. dospěl však k závěru, že návrh směrnice je, pokud jde o vymezení závazných cílů, v rozporu se zásadou subsidiarity ve smyslu čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, neboť Komise nedoložila, že navrhované závazné cíle jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro členské státy a obce, a neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU;
3. přijímá podle čl. 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvám k návrhu směrnice odůvodněné stanovisko o jeho rozporu se zásadou subsidiarity, a to z důvodů uvedených v bodech II.1 až II.4 tohoto stanoviska;

II.

1. nesouhlasí, ve shodě s vládou, s nastavením navrhovaných cílů pro snižování míry skládkování a objemu odpadu a zvyšování míry jeho recyklace obsažených ve sdělení Komise, neboť na základě dokumentů Komise nepovažuje za doložené, že navrhovaných cílů lze v daném časovém rámci reálně dosáhnout a že tudíž bude dosaženo i přínosů tvrzených Komisí, zejména ve srovnání s ekonomickou zátěží, která by byla s naplňováním cílů spojena;
2. konstatuje, že navrhované změny se dotýkají působnosti obcí a mohou zasahovat do jejich dlouhodobých investic, jakož i do fungování systému tříděného sběru odpadů;
3. proto zastává názor, že před stanovením jakýchkoliv závazných cílů by měla být provedena analýza dopadů na jednotlivé členské státy reflektující jejich specifické hospodářské struktury, jakož i podrobná analýza plnění či příčin neplnění stávajících cílů a teprve na základě pečlivého vyhodnocení těchto analýz by měly být nastaveny konkrétní realistické cíle;
4. obává se, že prováděním směrnice v navrhované podobě by nadměrně narostla administrativní i ekonomická zátěž pro členské státy, obce i podnikatelské subjekty;
5. souhlasí s jednotlivými výhradami vlády k návrhu směrnice;
6. doufá, že by zavedení oběhového hospodářství mohlo přispět k eliminaci ilegálních skládek odpadu, se kterými má svoji neblahou zkušenost i Česká republika a jejichž likvidace a náprava ekologických škod vyžaduje značné finanční náklady;
7. připomíná své usnesení č 432 z 19. března 2014 k návrhu směrnice k omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, ve kterém vyjádřil názor, že hlavní možností řešení problematiky plastového odpadu je jednak předcházení vzniku tohoto odpadu a jednak apelování na výrobce, aby jejich produkty vykazovaly co největší míru recyklovatelnosti; dále považoval za vhodné zvážit energetické využití tohoto odpadu v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady;
8. v souvislosti s tím podotýká, že objem odpadů závisí také na množství vyrobeného zboží a ovlivňuje ho i posun výroby od zboží dlouhodobé životnosti ke zboží krátkodobé životnosti, který není vždy vyvolán technologickým vývojem, nýbrž často jen snahou maximalizovat zisk na úkor spotřebitele nebo rychle se měnícími legislativními a technickými požadavky na výrobky; v některých případech navíc hmotnost a objem obalu výrazně přesahuje hmotnost a objem samotného výrobku, aniž by to vyžadovala povaha výrobku nebo způsob jeho prodeje;

Podklady:

• N 143/09 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

• K 144/09 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu

• Nová vize Evropské komise ve směřování odpadového a obalového hospodářství (2.7.2014)

Senát: od 01. 10. 2014 / 25. schůze