Více času na podstatné
Sdělení odboru odpadů MŽP k problematice souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady
Zákonem č. 169/2013 Sb. bylo v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) bylo upraveno ustanovení § 16 odst. 3 tak, aby se povinnost původce odpadu získat souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady nevztahovala na shromažďování odpadu. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady tak musí původce v souladu s definicí nakládání s odpadem získat v případě, že odpad skladuje nebo jej upravuje.
Shromažďování odpadů je definováno jako krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Jejich skladování je vymezeno jako přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. Vzhledem k tomu, že v případě shromažďování odpadů není přesně stanovena maximální doba, po kterou mohou být na shromažďovacím místě odpady soustředěny, není možné rozdíl mezi skladováním a shromažďováním vymezit z časového hlediska. Za rozhodující není možné považovat ani to, zda je zařízení určeno ke skladování odpadů dle zvláštního zákona či výrobní specifikace. Jak místo určené dle stavebního zákona ke skladování odpadů, tak mobilní sklady odpadů určené k tomuto účelu dle výrobní specifikace, mohou být původcem odpadů užívány k shromažďování odpadů.
Určujícím rozdílem mezi shromažďováním a skladováním odpadů u původce je tedy to, zda jsou odpady soustřeďeny v místě jejich vzniku či na místě jiném. Místo vzniku je nezbytné chápat jako celý areál provozovny obdobně jako v § 40 odst. 1 zákona o odpadech. Pokud jsou nebezpečné odpady přepraveny do jiné provozovny původce, jejich soustřeďování v této provozovně musí splnit podmínky pro skladování odpadů včetně souhlasu podle § 16 odst. 3 zákona o odpadech. Obdobně je tomu u stavebních či jiných odpadů, které jejich původce přepravuje před jejich předáním oprávněné osobě z místa jejich vzniku do své provozovny.
Úprava odpadů je definována jako každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Souhlas k nakládání s odpady musí původce odpadů získat v případě, že provádí některou z výše uvedených činností. Za úpravu odpadů je však nezbytné považovat pouze situaci, kdy jsou upravovány již vyprodukované odpady. Za úpravu odpadů není možné považovat ani jejich roztřiďování, tak aby mohly být v souladu s § 16 odst. 1 písm. e) shromažďovány utříděné podle druhů a kategorií. Z výše uvedeného vyplývá, že původce odpadů musí nadále získat souhlas pro nakládání s odpady v provozovně, kde jsou odpady skladovány, tedy soustřeďovány v provozovně, která není místem jejich vzniku, či upravovány, a tato provozovna není zároveň zařízením podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
Dokument ke stažení:
Nepřehlédněte:
Zdroj: MŽP