Sanace azbestu bezpečný postup likvidace azbestových materiálů

Žijeme v době stavebního boomu. Mnoho budov kolem nás překročilo svou životnost. A tak potřeba rekonstrukce je na „programu dne“ a stará zástavba musí ustoupit nové výstavbě. Investor, projektant i stavebník jsou postaveni před otázku, jak se vypořádat s ekologickou zátěží, která s potřebou rekonstrukce či demolice nutně přichází. Stavební technologie i materiály 21. století se diametrálně liší od těch dřívějších. Materiály, které ještě v nedávné době byly považovány za ideální, jsou dnes životu nebezpečné. Nejen jejich přítomnost v objektech, ale zejména pak samotný proces likvidace těchto materiálů přímo ohrožuje zdraví osob pohybujících se v bezprostřední blízkosti rekonstrukce (demolice).
Stavební materiály s obsahem azbestu jsou typickým příkladem neblahého dědictví z dob nedávno minulých. Azbest je přírodní minerální látka, která pro své skvělé fyzikální i chemické vlastnosti našla široké uplatnění zejména ve stavebnictví. Azbest se široce uplatňoval jako tepelná, elektrická či zvuková izolace, používal se v brzdovém obložení automobilů i jako těsnění, uzávěry a izolace produktovodů. Jako izolační materiál se používal nejen v budovách, ale také v železničních vagónech, na lodích, v letadlech a jiných dopravních prostředcích. Koncem minulého století prokázaly odborné studie nebezpečnost azbestových materiálů a záhy světová organizace WHO zařadila azbest mezi karcinogeny 1. třídy.
Vlákna azbestu mají tendenci vytvářet azbestový prach. Vlákna jsou velmi tvrdá, polétavá a snadno vdechnutelná. Vdechování azbestových vláken pak může být příčinou několika plicních onemocnění, z nichž nejzávažnější jsou rakovina plic a zhoubný nádor pohrudnice, tzv. mezoteliom (dodnes neléčitelné onemocnění). Zákeřnost takovýchto onemocnění spočívá rovněž v tom, že zdravotní problémy se mohou projevit až několik desítek let po ukončení expozice.
V případě chystaných demoličních nebo rekonstrukčních prací bychom měli na možnou přítomnost azbestových materiálů pamatovat již v samotných počátcích přípravy projektu. Pokud provedený stavební průzkum (vyhláška č. 499/2006 Sb.) prokázal přítomnost azbestových materiálů v objektu, je zapotřebí, aby investor ve spolupráci s projektantem zohlednili tuto skutečnost v prováděcí projektové dokumentaci. Důležitou roli hraje i výběr stavební firmy, která bude demoliční nebo rekonstrukční práce provádět. Opatření k ochraně zdraví při práci spojené s odstraňováním azbestových materiálů jsou přesně definovány nařízením vlády č. 178/2001 Sb. Manipulace s materiály s obsahem azbestu vyžaduje na každém kroku největší opatrnosti tak, aby prováděnou činností nedošlo k neřízené kontaminaci budovy a okolního prostředí.
Základem pro stanovení správného technologického postupu pro odstranění azbestových materiálů je stanovení míry soudržnosti odstraňovaného materiálu. Praxe rozeznává dva typy azbestových materiálů. Silně vázáný azbest nevykazuje drobivost, je nenarušený mechanicky, ani povětrnostními vlivy a jeho odstranění lze provést nekomplikovaným způsobem.
Slabě vázaný azbest vykazuje značné známky opotřebovanosti, je drolivý a jeho demontáž vyžaduje složitá technologická opatření. Kompletní realizace pak musí probíhat v úzké součinnosti s místně příslušným územním pracovištěm Krajské hygienické stanice, odborem hygieny práce (KHS). Práce se slabě vázaným azbestovým materiálem vyžadují podání tzv. Hlášení prací s azbestem na KHS, a to již 30 dní před zahájením sanačních, či demoličních prací. Povinné náležitosti tohoto hlášení obsahuje vyhláška č. 432/2006 Sb.
V případě prací se silně vázaným azbestovým materiálem je zapotřebí vymezit prostorovou jednotku, kam bude znemožněn přístup všem nepovolaným osobám. Firma, která bude pro realizaci vybrána, musí vlastnit povolení pro zacházení s nebezpečným odpadem. Osoby, které budou sanační práce vykonávat, musí být na tyto práce prokazatelně proškoleny a musí mít platné potvrzení lékařské prohlídky o způsobilosti vykonávat práce s azbestovými materiály. Osoba odstraňující azbest musí být vybavena speciálním neprodyšným jednorázovým oblekem a maskou osazenou hepafiltry minimálně o účinnosti P3.
Odstraňované materiály musí být před samotnou demontáží ošetřeny vhodným encapsulačním roztokem, který zabrání polétavosti azbestových vláken do okolního prostředí. Při samotné demontáži se pak s materiály musí zacházet s nejvyšší opatrností tak, aby nedošlo k narušení celistvosti odstraňovaného materiálu. Samotné práce se vykonávají s vyloučením veškeré mechanizace (např. sekyry, pily, dláta). Manipulace musí znemožnit nekontrolovaný pád materiálu z výšky. Materiály jsou ukládány do speciálních nepropustných vaků, které jsou určeny pro tento typ materiálů. Azbestový odpad se řádí do kategorie N (nebezpečný) a jeho odvoz musí zajišťovat společnost, která má povolení tímto druhem materiálu nakládat. Azbestový odpad se smí vyvážet pouze na skládky k tomu určené.
V případě slabě vázaného azbestu jsou opatření odstranění azbestových materiálů daleko přísnější. Kolem sanovaného objektu se vytvoří tzv. kontrolované pásmo, které se hermeticky oddělí od okolního prostředí. Toto opatření je nutné, protože nelze zabránit uvolňování azbestových vláken do ovzduší. V kontrolovaném pásmu je zapotřebí vytvořit řízený podtlak o minimální hodnotě 20 Pa pomocí výkonných odsavačů osazených hepafiltry. Podtlak v pásmu monitoruje zařízení permanentně po celou dobu realizace zakázky. Ke kontrolovanému pásmu se připojí personální a materiálové propusti, přes které je zabezpečen kontakt s vnějším prostředím za zpřísněných podmínek. Personální propust slouží pro bezpečný přístup pracovníků k místu výkonu práce a zároveň jako očistná smyčka pro dekontaminaci pracovníků. Přes materiálovou propust dopravujeme sanovaný azbestový odpad mimo kontrolované pásmo. Pro činnost jinak platí stejné bezpečnostní podmínky práce, jako u silně vázaného azbestu.
V průběhu a po ukončení prací je nutné zavést systém kontrolních měření výskytu azbestových vláken v ovzduší. Koncentrace azbestových vláken nesmí v žádném případě překročit limitní hranici 1000 vláken/m3. Kontrolní měření provádí akreditované laboratoře. Až na základě kladných výsledků těchto měření lze veškerá bezpečností opatření, včetně kontrolovaného pásma, zrušit a pokračovat v rekonstrukčních či demoličních pracích obvyklým způsobem.
Je zřejmé, že odstraňování azbestových materiálů nelze realizovat bez patřičných odborných i právních znalostí. Ačkoliv veškerá opatření spojená s odstraňováním azbestové zátěže mnohdy zvyšují investice zamýšlené rekonstrukce mnohdy o nemalou částku, je zapotřebí mít na paměti, že neodborně provedené práce mohou v důsledku kontaminace okolního prostředí tyto investice mnohonásobně navýšit. Investor má právo za své vynaložené peníze požadovat taková opatření, která nebudou bezprostředně ohrožovat zdraví nejen pracovníků v přímém kontaktu s azbestovým materiálem, ale i lidí pohybující se v bezprostřední blízkosti stavby. V případě porušení výše uvedených technologických postupů se lze pak obrátit na příslušnou KHS, která má právo stavební práce zastavit a udělit stavební firmě, která tyto postupy porušila, mnohamilionovou pokutu.
Na závěr jedna dobrá rada: Neoceňujme naše investice pouze penězi, lidské zdraví se ocenit nedá, a proto se snažme společně zabránit velkým omylům s tragickými následky.

Ing. Jiří Šulc
E-mail: azbest@seznam.cz

Zdroj: Odpadové fórum 3/2008