Rusové musí dovážet plastový odpad ze zahraničí

Boje o odpad a bouře kvůli nebezpečným skládkám „sužují“ Rusko už od 90. let. Systém pro třídění odpadu totiž v zemi teprve vzniká a přes 90 procent odpadků tak často končí na nelegálních skládkách. Rusko přitom s každým rokem zvyšuje objem dovozu plastových odpadů. Za ten podle nedávno zveřejněných oficiálních statistik loni zaplatilo přes 20 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 470 milionů korun, což je až o třetinu více než v roce předešlém.

Moskva naproti tomu zvyšuje vývoz makulatury neboli odpadního papíru, a to i přesto, že si zpracovatelé odpadu stěžují na nedostatek recyklovatelného materiálu.

Každoročně vyprodukuje Rusko 70 milionů tun komunálního odpadu. Zpracovává se však pouhých pět milionů tun a zbytek končí na skládce, zanedbatelná část se pak pálí. Celková plocha ruských skládek přitom tvoří více než čtyři miliony hektarů, uvádí ruská pobočka organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace.

„Odpadní“ reforma
Recyklační firmy si stěžují zejména na pomalé zavádění nedávno přijaté odpadní reformy. „Recyklační ekonomika nevzniká mimo jiné i kvůli pomalému uplatňování odpadní reformy a výstavbě komplexů pro třídění odpadů. Ruské recyklační společnosti jsou dnes většinou velmi malé podniky, většina z nich dokáže zpracovat jen 100 až 300 tun odpadů měsíčně,“ prohlásil Konstantin Rzajev z vedení společnosti Ekotechnologija. Podle něj řada podniků i proto rychle krachuje.

Takzvaná odpadní reforma začala platit v Rusku na přelomu loňského a letošního roku. Opatření počítá s tím, že v každém z ruských regionů bude působit jedna popelářská firma odpovědná za vývoz a zpracování komunálního odpadu. Platit ji mají místní obyvatelé. V průměru činí poplatky 120 až 130 rublů na osobu měsíčně (asi 48 korun). Veškerý odpad přitom musí projít tříděním, které má zajistit dostatek recyklovatelného materiálu.

Vláda tak chce mimo jiné zabránit i vzniku nových nepovolených skládek. Doteď bylo hlavním úkolem popelářské firmy zbavit město odpadu. Jakým způsobem to udělá, na to úřady nedohlížely. Nově se zisky podnikatelů budou odvíjet od toho, kolik odpadu vyvezou na městem určené místo.

Část ruských oblastí se ale už od počátku potýká se značnými problémy a v některých regionech se zavádění nových pravidel odložilo. Například v metropoli Tomské oblasti začala platit reforma až letos v létě. Město s více než půl milionem obyvatel se přitom okamžitě začalo utápět v komunálním odpadu. Vedení totiž vybralo firmu, která měla nedostatek kontejnerů a odpad nestíhala vyvážet.

Nová reforma také v řadě měst vedla i k několik měsíců trvajícím demonstracím. Například na Uralu lidé protestovali proti novým zvýšeným poplatkům za popelářské služby. Naproti tomu firmy hlásí vysoký počet lidí, kteří poplatky neplatí. Podle listu Vedomosti má výrazné ztráty až 90 procent podniků.

Zdroj: MF DNES