Rozhovor s analytikem J&T Michalem Šnobrem na téma zákon o podporovaných zdrojích energie

Pozvání do pořadu Dvacet minut radiožurnálu včera přijal analytik J&T, specialista na energetiku Michal Šnobr. S moderátorkou Štěpánkou Čechovou hovořili mj. na téma novely zákona o podporovaných zdrojích, o energetické koncepci a také o dostavbě JE Temelín. "No, vláda bude se muset rozhodnout pro nějakou formu podpory, dotace, bude muset stanovit cenu, například stanovit cenu, za kterou bude vykupovat, v uvozovkách vykupovat elektřinu produkovanou v jaderných elektrárnách a to je velmi závažné rozhodnutí. Teprve teď opravdu nastane vážné jednání o energetické koncepci této země." říká v rozhovoru Michal Šňobr.

Přepis rozhovoru (zdroj: Radiožurnál):

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Připomeňme si tu složitou cestu zákona. První znění vzniklo na začátku loňského roku a v květnu ho schválila vláda. Sněmovní výbory předaly pozměňovací návrhy, sněmovna zákon schválila 9. 11. 2011, Senát ho ještě týž měsíc vrátil poslanců s řadou úprav, ti pak na začátku tohoto roku přijali senátní opravenou verzi. Tu ovšem prezident v polovině března vrátil. Dnes rozhodnutí o té normě odložila sněmovna na příští týden, jak vy to tipujete, přehlasuje prezidenta?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Já osobně nevidím důvod, proč by nový zákon o obnovitelných zdrojích neměl být přijat. Dokonce si myslím, že tomu napovídá poslední hlasování, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o senátním návrhu a v podstatě většinou hlasů přijala senátní verzi, takže já vidím poměrně jednoznačně, jsem ten, který si myslí, že bude přijat tento zákon.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ani po tahanicích v koalici nenapovídá nic tomu, že by se ten poměr hlasů mohl dramaticky měnit, pokud oba počítáme stejně?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Přesně tak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokud to tedy bude tak, norma začne platit od roku 2013. Pojďme si definovat klub spokojených a klub nespokojených. Kdo bude v klubu nespokojených kromě tedy prezidenta evidentně?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, tak jednoznačně klub nespokojených povede šéfka Energetického regulačního úřadu, bude to prezident republiky a svým způsobem i spotřebitelé v České republice, ale tam je potřeba říct, že obnovitelné zdroje jsou nejenom v Česku, ale v celé Evropě postavené na dotacích a dotace jdou na úkor peněženek spotřebitelů. Je zcela jednoznačné, že určité zatížení ještě i do budoucnosti ponesou spotřebitelé, takže to bude ten klub nespokojených.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dokážete procentuálně vyjádřit po přijetí té normy, jak se změní to zatížení spotřebitelů, je to dramatické?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Už to není nic dramatického, ta čísla porostou a myslím si, že tentokrát na rozdíl od kauzy solárních elektráren už to nebude tak výrazné, jako to bylo předtím. Samozřejmě otázka je, jakým způsobem se stát postaví k 12 miliardám korun, které zatím platí za spotřebitele a které vznikly vlastně při té solární kauze. Tam je otázka, jak vláda tyto prostředky rozpustí mezi spotřebitele, jak rychle. Tam, to by ještě mohlo znamenat poměrně razantnější nárůst, ale jinak už nepředpokládám, že by to spotřebitel cítil.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zkusme to řečí čísel, lze to teď vyjádřit dejme tomu na stokoruny až tisícikoruny pro českou domácnost ročně po přijetí tohoto zákona?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Tak aktuálně je to tak, že obnovitelné zdroje stojí v České republice zhruba 39 miliard, jejich podpora aktuálně. A tato podpora představuje zhruba 15 % ceny elektřiny, kterou platí domácnost. Pokud bude další podpora růst, toto číslo už se tak výrazně nezvětší, bude to řádově o procenta a v konečné ceně elektřiny to nebude zásadní. Pro cenu elektřiny do budoucna bude teď podstatně důležitější, jak se bude vyvíjet silová cena elektřiny a jak se bude vyvíjet cena za distribuci elektřiny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli lidé, kteří jsou vyplašení po solárním boomu, že další zákon o podpoře obnovitelných zdrojů bude znamenat další podobné zdražování, jsou už teď na omylu?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, určitě nelze čekat, že to zdražení bude skokové, že bude veliké. Princip obnovitelných zdrojů je ale postaven na podpoře od spotřebitelů, tím pádem tato spotřeba, tato, tyto peníze porostou a nikdo jiný než spotřebitel je zaplatit nemůže. Nicméně dá se očekávat, že to tempo bude výrazně pomalejší a myslím si, že na složenkách nebude tak viditelné jako to bylo u solárních elektráren.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak to byl klub nespokojenců. Co klub spokojených?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Klub spokojených, tak mezi ty samozřejmě patří investoři do obnovitelných zdrojů, ti se rekrutují z různých sektorů a já jenom doufám, že v České republice se tyto investice začnou realizovat opravdu ti skuteční investoři, to znamená, že pokud ještě budou instalovány solární panely, že budou opravdu instalovány na střechách rodinných domů, že budou instalovány na střechách skladů výrobních hal, že i velké výrobní podniky, které mají velkou spotřebu elektřiny, dnes budou velmi zvažovat investice do obnovitelných zdrojů tak, aby si snížily svoji závislost na elektřině, protože jedině tímto způsobem to má smysl a jedině tímto způsobem může být zachována konkurenceschopnost podniků v České republice a i drobní spotřebitelé můžou ochránit v podstatě svou útratu za elektřinu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je ten zákon takhle nastavený, aby skutečně k tomuhle tomu docházelo, anebo to má mezery?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Zákon samozřejmě mezery má, nicméně z mého pohledu ten zákon je výrazně lepší, než ten, který platí doposud, a já doufám, že bude přijat. Ideální není úplně nikdy, protože to prostředí obnovitelných zdrojů se vyvíjí a je potřeba si říct, že zřejmě do budoucna budou potřeba různé menší novely, ale řekl bych, že ten nový zákon, pokud bude přijat, je velkým pokrokem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, proč se na to ptám, prezident v tom svém zdůvodnění toho vrácení zákona sněmovně píše, cituji, zahrnutím biometanu mezi podporované zdroje může zákon vážně zhoršit životní prostředí u nás, ale k tomu se ještě dostaneme, ale hlavně tam ještě chybí prý tak zásadní věc, jako je přesné vymezení okruhu osob, které budou mít na podporu nárok. Nastane tedy, jak píše prezident, po přijetí té normy s vyhlídkou, třeba i o tom mluvil Energetický regulační úřad, na zastavení podpory v roce 2014, pokud by se k tomu vůbec legislativa dopracovala, nastane tady nějaký chaotický boom všech těch podnikatelů, kteří se pokusí ještě nějakým způsobem rychle podnikat nebo začít své podnikání do roku 2014, aby náhodou nepřišli o nějakou podporu a ještě je v tom podpoří fakt, že ten zákon to nemá dobře definováno?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Já si myslím, že toto opravdu už nastat nemůže a že to je úplné zbytečné strašení, a to strašení jak od prezidenta republiky, tak strašení od předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Je potřeba říct, že nový zákon o obnovitelných zdrojích přináší opravdu výrazné zlepšení a v souladu s národním alokačním plánem v podstatě ochraňuje spotřebitele předtím, aby vznikl obdobný problém, jako vznikl u solárních elektráren, kde nebyly stanoveny žádné hranice a během 2 let nám tady vyrostlo 2 tisíce megawatt instalováno výkonu solárních elektráren a stali jsme se jednou ze solárních velmocí na celém světě. To opravdu nastat nemůže. Národní alokační plán stanovuje horní hranici instalovaného výkonu pro jednotlivé obnovitelné zdroje. Pokud by se k tomu skutečnost, k této hranici skutečnost přiblížila, tak podpora bude zastavena, a tím pádem nic podobného jako u solárních elektráren vzniknout nemůže.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli se předsedkyně Energetického regulačního úřadu tak trochu vlamuje do otevřených dveří, když chce zastavovat od roku 2014 podporu nových obnovitelných zdrojů s argumentem, že už v roce 2013 dosáhneme evropsky slíbených 13,5 % energie z obnovitelných zdrojů?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Určitě, já se obávám, že do roku 2013 nebo 14 toho čísla 13 % nejsme schopni dosáhnout, to za prvé, za druhé si myslím, že přístup v současnosti tvrdit, že zastavíme v roce 2014 podporu obnovitelných zdrojů, je něco, co rozhodně nemůže řešit šéfka Energetického regulačního úřadu, to je záležitost Vlády České republiky, její zodpovědnosti vůči Evropské unii a je jenom Vláda České republiky má závazky vůči energetické politice Evropské unie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tedy na obranu paní Vitáskové dodám, že ona tvrdí, že spolupracuje s ministerstvem průmyslu a obchodu na případné změně legislativy.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
A to je potřeba říct, ano, nicméně teď je na stole nový energetický zákon, který je rozhodně výrazně lepší než ten, který platí doposud a není důvod tuto argumentaci používat proti přijetí tohoto zákona. Jestli v budoucnu vznikne nějaký nový zákon nebo nějaká nová novela, to je otázkou, zatím ale na stole není nic a pokud mé informace jsou správné, ani v odborné veřejnosti se žádná novela nepřipravuje, ani žádný nový zákon.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Co si mám tedy jako občan myslet o zdůvodnění prezidenta vůči tomu vetu, cituji: Zákon je v podstatě přinášející, já si najdu přímo přesnou citaci: "Zákon dále rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie v situaci, kdy již dnes podpora takových vybraných zdrojů dosahuje neúnosně vysokého stupně a je navíc zcela kontraproduktivní," tak zní ta přesná citace, abych se tady nedopouštěla nějakých nepřesností ohledně slov pana prezidenta. Má tedy prezident pravdu?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Částečně ano. Onu tu podporu obnovitelných zdrojů musíme rozdělit díky tomu, co se odehrálo se solárními elektrárnami, já se omlouvám, že se k tomu pořád vracím, ale ono je to tak zásadní, že to jinak nejde. Musíme rozdělit na dobu solární a dobu po solárech. Protože, když si představíte, že dnes spotřebitelé platí 39 miliard minus tedy 12, které za ně zatím platí vláda jako podporu obnovitelných zdrojů, tak dvě třetiny z této částky jdou na podporu solárních elektráren.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, ale promiňte, že se do toho pletu, nicméně podporu solárních elektráren tak, jak je nastavená, už teď pravděpodobně nic nezmění, alespoň do té míry, do které vy hovoříte, o těch investicích. A tady se jedná o zdůvodňování nového zákona.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Pokud jde vyloženě o zdůvodňování nového zákona, tak to je věc, kterou opravdu nelze brát vážně a musím s ní nesouhlasit, protože rozhodně ta podpora do budoucna, jak už jsem řekl, i díky národnímu alokačnímu plánu i díky formulacím nového zákona fakticky dává dostatek nástrojů k tomu, aby nedošlo k opakování té kauzy u solárních elektráren, tím pádem ani podpora obnovitelných zdrojů. Z těch, které vzniknou v budoucnu, nemůže zatížit spotřebitele takovým způsobem, a to je opravdu zcela zásadní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli se i prezident tímto zdůvodněním nechal unést na jakési vlně hysterie, řekněme, solárního boomu?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, ono se neustále mluví, že do budoucna nás to bude stát miliardu, miliardu a půl, to jsou čísla, která se vypočítávají, ale zásadní číslo je právě ony solární elektrárny, za které budeme platit 20 let, a to většinu z té částky 38 miliard, to už nikdo nezmění, to už bude navždy, a to jsou zcela zásadní, tato čísla mají zcela zásadní podíl na těch nákladech i do budoucna.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli znovu se zeptám na formulaci, zákon rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie v situaci, kdy už podpora takových vybraných zdrojů dosahuje neúnosně vysokého stupně a je zcela kontraproduktivní. Je něco, co je jako argumentačně pro nový zákon mimo?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Ano, ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Proč si myslíte, že to pan prezident dělá, nepochopil situaci?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Já myslím, že je zcela zřejmé, a to je bohužel problém na evropské půdě, nejenom na půdě v České republice, v okamžiku, kdy vznikla na úrovni Evropy podpora obnovitelných zdrojů a Evropa se rozhodla a stanovila hranice, kam jednotlivé státy v Evropě mají s podporou obnovitelných zdrojů dojít, stala se jedna zásadní chyba, voličům a lidem nikdo neřekl, že rozvoj obnovitelných zdrojů je bude stát poměrně velké peníze. Rozvoj obnovitelných zdrojů bez toho, aniž by to bylo za peníze spotřebitelů, a tím chci říci dražší energie, prostě není možný. Takže ano, pokud se budou dál rozvíjet obnovitelné zdroje, bude to spotřebitele něco stát, nicméně já říkám, že do budoucna už to nebude nijak zásadní a v cenách elektřiny to nebudou velké skoky. Ten největší průšvih se stal se solárními elektrárnami, ale to už jsem také řekl, s tím už nic neuděláme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tedy si řekněme důležitou věc, ke které se možná hodně lidí upíná, kdyby se skutečně podařily věci prosadit legislativně tak, jak si to představuje Energetický regulační úřad a ta podpora by se nakrásně skutečně v roce 2014 pro nové projekty už zcela stopla, můžeme si pak myslet, že pak klesne cena energie?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Rozhodně ne, rozhodně si to myslet nemůžeme. Naopak já myslím, že i v evropském kontextu za prvé a nejsem přesvědčen, že do roku 2014 splníme 14 % podílu na spotřebě z obnovitelných zdrojů. Za druhé si myslím, že je to opravdu strategicky špatně podporu obnovitelných zdrojů zastavit už z toho důvodu, že obnovitelné zdroje jsou technologie, které se nějakým způsobem vyvíjí, jsou levnější a tak dále, a tak dále a jenom tím, že určitá podpora samozřejmě ekonomicky únosná bude pokračovat, se v budoucnu můžeme dočkat toho, že obnovitelné zdroje budou produkovat tržní elektřinu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A navíc tedy spoléhat na to, že si jaksi dodavatelé sáhnou do marží proto, že někdo přestal platit rozvoj obnovitelných zdrojů, je naprosto iluzorní?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Myslím si, že do budoucna opravdu nelze počítat s tím, že by cena energie klesla.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Hrozí kvůli zákonu o podporovaných zdrojích energie masivní dovoz odpadků a co udělá s cenami ještě po přijetí? Diskutujeme s analytikem J&T Michalem Šnobrem, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Zůstaňme ještě u té cenové politiky. Lze od toho zákona v případě jeho přijetí příští týden a od roku 2013 čekat nějaký cenový skok?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Cenový skok v ceně elektřiny?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V ceně elektřiny.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Myslím, že žádný cenový skok nelze.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Není důvod se obávat nebo spojovat s tím nějaké zdražování?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Už jsem upozornil na to, že tady je riziko, že v podstatě dnes spotřebitelé ještě neplatí plní účet za solární elektrárny, zůstalo tady 12 miliard korun, které ročně teď stát platí za spotřebitele ze státního rozpočtu. Jak se k tomu zachová do budoucna vláda, protože dnes to kryje ze solární daně a z daně z emisních povolenek, ukazuje se, že do budoucna výnosy z těchto daní by nemusely být takové, jako vláda očekávala, takže tuto částku může v budoucnu rozpouštět do ceny elektřiny, tak to by ještě určitý skok mohlo znamenat, ale ve smyslu nového zákona nečekám velký skok.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Proč jsem se ptala na ten odpad. Prezident píše: "Zahrnutím biometanu mezi podporované zdroje může zákon vážně zhoršit životní prostředí u nás, protože nejspíš povede k masivnímu dovozu odpadů z celé Evropy, aby u nás mohli zahnívat a vytvářet tím biometan," konec citátu. Hrozí něco takového?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Nehrozí a v okamžiku, kdy to takto citujete, tak mám pocit, že ať o biometanu a bioplynu mluví prezident republiky nebo šéfka Energetického regulačního úřadu, tak mám pocit, že tam úplně není jasné, co vlastně biometan a bioplyn jsou za obnovitelné zdroje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli oni nevědí, o čem mluví?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, skoro by se to tak z této citace dalo říct, protože tam opravdu nic nehrozí. Za prvé národní alokační plán do budoucna omezuje množství bioplynových, potenciálně biometanových stanic.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To jsme říkali. Ale i dovoz odpadu úplně jiným zákonem je regulován.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Přesně tak. Tím pádem nemůže se stát, že by sem byl dovážen odpad ze zahraničí a už vůbec se nemůže stát, že by byl nějak masivně v uvozovkách zneužíván pro bioplynové nebo biometanové stanice.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kdybychom měli zhodnotit to, kam směřují tyto argumenty proti zákonu a kam směřuje vlastně energetická koncepce státu, nestává se tady to, že hovoříme o prolomení těžebních limitů, hovoříme o masivní podpoře energie z jádra i o podpoře plynových stanic, nestává se tady to, že na úkor přirozeného vývoje, na úkor vývoje potřebného vzhledem k tomu, že neobnovitelné zdroje budou jednoznačně docházet, se nám obrací energetická koncepce státu ve jménu úspory v energetické krizi úplně na hlavu?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, je to v zásadě tak, jak říkáte a není to problém jenom České republiky, ale je to problém celé Evropy. Evropa se v posledních letech soustředila vyloženě na rozvoj obnovitelných zdrojů, v zásadě vsadila na rozvoj solárních elektráren a větrných elektráren, především u těch zemí, které mají moře, a dnes to způsobuje fakticky to, že se vyrábí elektřina, která není tržně konkurenceschopná, která je dotovaná spotřebiteli, jejíž cena je poměrně vysoká a dochází k tomu, že podíl této elektřiny na celkové výrobě se zvyšuje. Není to zatím žádné výrazné číslo, nicméně dnes už v Německu například spějí až k 20 %.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Navíc Německo chce úplně odložit své jaderné elektrárny, tam to bude extrémní případ.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Přesně tak, přesně tak. A na druhou stranu tato dotovaná elektřina tlačí na tu klasickou elektřinu, myslím tím výrobu v klasických zdrojích a způsobuje to, že ta cena elektřiny je těžko predikovatelná, je poměrně nízká a může v následujících letech dojít i k tomu, že budou zastaveny investice do klasických zdrojů, což teď v horizontu jednoho roku, dvou let, tří let, pěti let nemusí být zásadní problém, nicméně může to být problém v horizontu delším 10 let a tak dále, protože energetika není v rozhodování o týdnech, měsících a dvou třech letech, energetika je rozhodování na desetiletí a pokud uděláme nějakou zásadní chybu, chybu teď, tak důsledky poneseme za 10, 15 let.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A když bychom to měli shrnout, dělá teď stát ve své energetické koncepci tedy tuto zásadní chybu?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Stát aktuálně v energetické koncepci spoléhá na jedno, že se dostaví Temelín, zvýšíme podíl zdrojů z jaderné energie. Problém je ale ten, že i v důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů klesá cena silové elektřiny produkované z klasických elektráren, do kterých aktuálně tedy počítám i jadernou energetiku a investice do jaderné energetiky se tak stává neekonomickou, nereálnou a já musím otevřeně říct, že pokud cena elektřina zůstane na současných úrovních, tak bez podpory státu je dostavba Temelína opravdovým snem, pouhým snem, protože je absolutně nemožné, aby do takové investice se někdo pustil. Jediná možnost je zase podpora státu, a to, když si spojíte a uvědomíte si, že evropská energetika a energetika česká by mohla také dopadnout tak, že za chvíli budeme dotovat všechny druhy energie, aby vůbec přežily, tak to rozhodně není politika, která nás dovede ke světlé budoucnosti, to spíš zavíráme dveře před celým světem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli bychom měli zastavit dotování dostavby Temelína jako první ozdravný krok?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Vláda bude muset rozhodnout, jak se k Temelínu postaví. Pokud ceny elektřiny zůstanou na současných úrovních, bez dotace to není možné, a to je to zásadní rozhodnutí vlády, které má před sebou, to je zásadní rozhodnutí i v rámci energetické koncepce státu, které nás čeká v horizontu dvou, třech let, respektive vládu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A ekonomicky jasné slovo, co se s tím musí udělat, aby to fungovalo v horizontu 10, 20, 30 let?

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
No, vláda bude se muset rozhodnout pro nějakou formu podpory,dotace, bude muset stanovit cenu, například stanovit cenu, za kterou bude vykupovat, v uvozovkách vykupovat elektřinu produkovanou v jaderných elektrárnách a to je velmi závažné rozhodnutí. Teprve teď opravdu nastane vážné jednání o energetické koncepci této země.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Analytik J&T Michal Šnobr byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Michal ŠNOBR, analytik J&T, specialista na energetiku:
Na slyšenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Zvukový záznam pořadu ZDE