Rozhovor: Azbest je potřeba více kontrolovat

Nebezpečí azbestu je známé a jeho používání je zakázáno od roku 1995, i přesto podle slov Ing. Zoji Guschlové, Ph.D. je většina případů odstraňování azbestu v České republice v rozporu se zákonem. Zoja Guschlová, která je konfrontována se situací v oblasti azbestu v České republice jako soudní znalec se specializaci azbest a ostatní anorganická vlákna, sdělila Odpadovému fóru, co brání, aby se v České republice azbest řádně odstraňoval a ukládal na skládky k tomu určené.

Od roku 1995 je prodej a používání azbestových materiálů zakázáno. Jak je v české legislativě definován postup odstraňování starých stavebních materiálů obsahující nebezpečný azbest?

Azbest je prokázaný lidský karcinogen, a proto je uloženo zákonem, jak se s ním manipuluje a že se likviduje jako nebezpečný odpad. To znamená, že pokud se někdo rozhodne odstraňovat azbest v rámci rekonstrukce nebo demolice stavebního objektu musí postupovat podle právních předpisů. Na začátku se majitel objektu nebo investor obrátí na inspekční orgán, který má oprávnění provádět inspekci zjištění a stanovení výskytu azbestu. V případě prokázání přítomnosti azbestu dané nemovitosti, musí být odstraněním azbestu pověřena sanační firma, která má oprávnění v ČR tyto práce vykonávat. Sanační firma má ze zákona povinnost podat s 30ti denním předstihem na příslušnou hygienickou stanici hlášení prací s azbestem, jehož součástí je mj. návrh technologického postupu odstraňování azbestu. Po vydání stanoviska hygienickou stanicím mohou započít práce s azbestem. Zákon vyžaduje zřízení kontrolovaného pásma, z něhož se nesmí během sanační činnosti uvolňovat azbestová vlákna. Většinou je kontrolované pásmo hermeticky uzavřený prostor, k němuž jsou připojeny odsávací jednotky s HEPA filtry, které vytvoří požadovanou tlakovou diferenci 20 – 40 Pa a zároveň zajistí minimálně čtyřnásobnou výměnu vzduchu za hodinu.  Odstraněný azbest se na místě inkapsuluje (penetruje) speciálním roztokem. Stabilizovaný azbest se ukládá do neprodyšných velkoobjemových vaků a tzv. materiálovou propustí, kde je povrch vaku dočištěn, opouští kontrolované pásmo. Azbestový odpad se ze zákona odváží na skládku nebezpečného odpadu určenou pro azbest. Uložení na skládce se eviduje a doklad přikládá sanační firma k dokumentaci o provedené sanaci azbestu, která se ze zákona archivuje na dobu 40 let.  

Sanaci azbestu v České republice může provádět pouze právnická osoba, která má živnost vázanou pro podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady.

To, že je azbest zdraví nebezpečný a jeho používání je zakázáno, je všeobecně známé. Možná proto je problematika azbestu často považována za vyřešenou. Myslíte si, že chybí informovanost laické i odborné veřejnosti?

Ano, souhlasím, že chybí. V České republice je relativně velmi nízká znalost o nebezpečí azbestu, zdravotních rizicích spojených s expozicí organismu azbestovými vlákny, zákonných požadavcích na jeho řádné odstraňování a ukládání na příslušné skládky nebezpečného odpadu. To ostře kontrastuje s realitou států EU na západ od ČR, kde je informovanost vysoká a veřejnost v zájmu ochrany zdraví podporuje řádné odstraňování azbestu.

Je s podivem, že tato problematika není součástí vyučování středních odborných škol, ani studia na vysokých školách. Zdravotnickou a technickou vědeckou obec azbest zajímá jen okrajově. Důkazem je mj. i to, že získávání relevantních informacím je obtížné a jsou značně roztroušené.

Naše veřejnost se domnívá, že situace je plně pod kontrolou státu, hygienické stanice, vše běží podle zákona a že lidské zdraví nemůže být nijak ohrožováno.

Moje dlouholetá zkušenost soudního znalce se specializací azbest však hovoří o tom, že většina případů sanací azbestu se provádí v rozporu se zákonem. Špatnými postupy odstraněný azbest ohrožuje naše zdraví a často končí mimo určené skládky, někdy i v přírodě.

Zdá se, že hlavním problémem je nedostatečná legislativní úprava postupu odstraňování azbestových materiálů. Zasazujete se o její změnu?

Z pozice soudního znalce se tomuto tématu věnuji mnoho let a měla jsem spoustu jednání. Jako příklad uvedu, že jsem minulý rok na konci června vystoupila na zasedání Rady vlády pro zdraví a životní prostředí s přednáškou o negativní praxi v postupech odstraňování a ukládání azbestových materiálů na skládky v ČR. A proč? Řešení nebezpečí azbestu je položeno do dvou rovin. Ta první, o které jsem doposud hovořila, je odstraňování azbestových materiálů ze stávajících staveb v souladu s platnou českou a evropskou legislativou. Druhá rovina je, že Česká republika má více než 20 kamenolomů, kde se těží kámen obsahující azbest. Těžený kámen se zpracovává na různé frakce, které se dále využívají jako kamenivo ve stavebnictví, např. při rekonstrukci silnic, železnic a veřejných ploch, kdy při manipulaci kontaminují okolní prostředí a ohrožují zdraví všech.

Všechna mnou oslovená ministerstev a úřady souhlasí, že se problematika azbestu musí řešit a že se podnikají kroky ke zlepšení situace. Ale protože je zodpovědnost rozprostřena nejméně mezi 5 resorty, tak se v konečném důsledku nebezpečí azbestu neřeší.

Jakou přesnou změnu naše prostředí a legislativa tedy potřebuje?

Zde bych odpověděla opět ve dvou rovinách.

Tou první je dodržování stávající legislativy ze strany investorů, vlastníků nemovitostí a v oblasti výkonu státní správy, zejména implementace kontrolních mechanismů. Tyto kontrolní činnosti musí probíhat komplexně, provázaně a na vysoké odborné úrovni ve spolupráci s akreditovanými specialisty. Dnes jsou kontroly často formální, postihy jsou výjimečné, chybí zpětná vazba. Subjektům, které jsou zodpovědné za provádění sanace azbestu se zkrátka u nás ještě vyplatí legislativu ignorovat a obcházet.

Druhou rovinou jsou pak návrhy opatření, která v návaznosti na platné zákony a nařízení upřesní povinnosti stran a podmínky provádění sanačních prací, včetně ukládání azbestu na skládky k tomu určené. Jedná se o relativně jednoduché kroky, uvedu některé:

• Zřídit státem garantovaný registr oprávněných firem, které mohou provádět sanaci azbestu. A obdobný registr založit pro firmy oprávněné provádět průzkum a zjištění výskytu azbestu a azbestových materiálů, včetně diagnostiky.

• Vložit do legislativy požadavky na firmy, které budou moci provádět průzkum a zjištění výskytu azbestu.  

• Uložit povinnost, aby sanační firmy byly při sanaci azbestu dozorovány inspekčním orgánem.

• Rozšířit rozsah hygienických limitů a podle mezinárodních doporučení stanovit jejich výši. 

• Legislativně řešit těžbu lomového kamene obsahujícího azbest.

Určitým završením těchto opatření by pak mělo být vyhlášení vládního Národního akčního plánu na odstranění azbestu v České republice. Tento plán se již od roku 2009 realizuje s podporou EU v Polsku. Všechny výše uvedené návrhy opatření jsou v zemích EU standardní.

Je odstraňování materiálu s obsahem azbestu nákladné?

Slýchávám často, že pokud by se postupovalo řádným způsobem, že by náklady byly příliš vysoké. To je pravda jen částečně. Drahé jsou postupy, které se praktikují v současnosti, kdy je běžnou praxí, že si firma účtuje podstatně vyšší částku, než kterou proinvestovala, ale ve skutečnosti nezřídila kontrolované pásmo, nepenetrovala, ani nedopravila odpad na příslušnou skládku, často nemá k této činnosti ani živnostenské oprávnění, technologické zařízení, ani kvalifikované pracovníky.

Zároveň stále platí, že azbest je látka, která může způsobit závažná onkologická onemocnění. Proto musí být jeho odstraňování řádné, profesionálně na výši a v tomto případě to určité náklady vyžaduje. Zdraví obyvatel se ale nesmí dostávat do pozadí.

Za nedodržování zákonných zásad při nakládání s azbestem jako nebezpečným odpadem nemohou vyšší náklady, ale neinformovanost a zavedené steorotypy.

Zdroj: Odpadové fórum 7-8/2017

Autor: Jana Drábková