Rekapitulace dění v EU za prosinec 2017

Rada a EP se shodly na nových pravidlech pro nakládání s odpady. Dohodou se členské státy zavázaly k jasným cílům v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů. Dohoda by měla přispět k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci dopadu na planetu.

Předsednictví Rady 18. 12. 2017 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP ohledně 4 legislativních návrzích balíku o odpadech. Legislativa o odpadech stanoví závazné cíle v oblasti omezování odpadů a aktualizovaná pravidla s cílem snížit produkci odpadů, zajistit lepší kontrolu nakládání s odpady, podporovat opětovné použití výrobků a zlepšit recyklaci ve všech zemích EU. Těmito novými cíli a pravidly by mělo být podpořeno rozvinutější oběhové hospodářství. Měly by rovněž vést k oživení růstu a tvorbě pracovních míst, k ochraně životního prostředí, podpoře udržitelnosti a ke zlepšení lidského zdraví a dobrých životních podmínek. K hlavním prvkům dohodnutého znění patří: jasnější definice klíčových pojmů v oblasti odpadů; nové závazné cíle v oblasti omezování odpadů na úrovni EU pro roky 2025, 2030 a 2035 (zahrnují podíl komunálního odpadu a recyklaci obalových odpadů, jakož i cíl pro rok 2035, pokud jde o komunální odpad ukládaný na skládkách); přísnější metody a pravidla pro výpočet pokroku při dosahování těchto cílů; přísnější požadavky na tříděný sběr odpadu, posílené uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady prostřednictvím ekonomických nástrojů a dalších opatření pro to, aby členské státy předcházely vzniku odpadů; minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (výrobci v rámci těchto systémů odpovídají za sběr použitého zboží, jeho třídění a zpracování odpadu za účelem recyklace). Pro tento účel budou muset platit finanční příspěvek vypočtený na základě nákladů na zpracování. Po formálním potvrzení bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

Lepší využívání lesů a půdy má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů

Instituce EU se shodly na nařízení zabývající se vlivem půdy na emise skleníkových plynů. Návrh nařízení uznává úlohu půdy a lesů při zmírňování změny klimatu. Stanovuje nová pravidla pro započítávání a závazné povinnosti, aby užívání půdy a lesů v celé EU bylo udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější. Díky tomu by se mělo zajistit snížení emisí skleníkových plynů a lepší ochrana klimatu. Návrh nařízení by tak měl EU napomoci v jejím úsilí splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody. Vzhledem k vzájemné souvislosti mezi oběma legislativními akty (nařízení o sdílení úsilí a nařízení o LULUCF - odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví) dojde k formálnímu přijetí tohoto právního předpisu až poté, co bude dosaženo dohody ohledně nařízení o sdílení úsilí (týká se snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, doprava (kromě letecké a námořní dopravy) a průmyslová odvětví).

Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo

Energetická účinnost je jako jedna z 5 dimenzí energetické unie významným tématem evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, obzvláště s ohledem na to, že úspěšná energetická transformace hospodářství podle současných představ se bez snižování spotřeby energie neobejde. V tomto ohledu pak hrají zásadní roli budovy a stavebnictví, jež se podílí na koncové spotřebě energie až ze 40 % a je tak největším samostatným spotřebitelem. V této oblasti se tak skrývá značný potenciál energetických úspor, jelikož velká část fondu budov byla vybudována dříve, než začaly být zohledňovány moderní standardy energetické náročnosti a nesplňují tedy současné požadavky (jedná se přibližně o 75 % z nich). Ročně ovšem dochází k renovaci pouhých 0,4- 1,2 % budov.

V balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 proto Komise navrhla revizi směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která by měla pomoci urychlit modernizaci evropského fondu budov, a připravit je na nástup nových technologií, jako například rozšíření elektromobilů.

Hlavními body návrhu směrnice má být:

• Vytvořené národních plánů pro dekarbonizaci budov s indikativními cíli do roku 2050

• Podpora informačních technologií pro řízení a kontrolu budov

• Rozšiřování infrastruktury pro elektromobilitu

• Vytvoření indikátoru chytrosti budov pro měření schopnosti budov využívat nové technologie a spolupracovat s elektrickou sítí

• Mobilizace veřejných i soukromých investic do odvětví

• Boj s chudobou

Výsledný návrh odráží spíše postoj Rady a členských států. Při jednání byly například ve hře konkrétní národní cíle pro roky 2030, 2040, i 2050, nakonec budou pouze vytvořeny indikativní národní strategie. Jednalo se také o podobě definice dekarbonizované budovy, či o závazné požadavky na automatizaci a řídící systémy budov – Rada však prosadila pohled, že chytré technologie by měly být spíše podporovány než prosazovány, po roce 2025 by tak měly být budovy vybaveny automatizačními a kontrolními systémy, ovšem pouze pokud to bude technicky a ekonomicky realizovatelné.

Značně zredukován byl rovněž původní návrh Komise, který počítal s tím, že nově postavené nebytové budovy (nebo i ty starší, pokud budou procházet rekonstrukcí) s více jak 10 parkovacími místy by měly zajistit alespoň 10 % parkovacích míst s možností nabíjení pro elektromobily. Místo toho bude tato povinnost platit pro budovy s více jak 20 parkovacími místy a bude požadováno pouze jedno nabíjecí místo. Podobně byly zredukovány i požadavky na přípravu infrastruktury pro další případné nabíjecí stanice.

Není proto divu, že se výsledná dohoda nesetkala s příliš pozitivním ohlasem. Komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete například prohlásil, že by právě v oblasti elektromobility uvítal daleko ambicióznější přístup, nicméně celkově uzavření dohody jako krok správným směrem.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí instituce ještě formálně schválit, poté může legislativa vstoupit v platnost.

EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci

Komise 11. 12. 2017 oznámila spuštění nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací. 41 takovýchto regionů napříč Evropskou unií čelí v současnosti vlivem změn v energetice a v politice ochrany životního prostředí zásadním sociálním a ekonomickým výzvám, spojených s budoucností po ukončení činnosti uhelného průmyslu. Postupný útlum uhelné ekonomiky by měl sice nahradit nárůst nových „čistých“ odvětví, a s ním by měly přijít i nové pracovní příležitosti, dosavadní zkušenosti však neukazují na to, že by z takové transformace měly těžit právě ty nejvíce zasažené regiony. Komise proto v balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 stanovila jako 1 z priorit sociální spravedlnost energetické tranzice, v jejímž rámci hraje podpora uhelných regionu velkou roli. Nová platforma je budována na základě již existujících aktivit EU – především kohezní politiky, která pomáhá regionům dosáhnout ekonomické transformace pomocí tzv. inteligentní specializace, tedy zaměření na konkrétní obory, v nichž má daný region komparativní výhodu. Platforma by měla spojit různé aktéry na všech úrovních (od evropské po tu regionální), aby mohli na těchto cílech společně pracovat. Komise již zahájila pilotní spolupráci s několika regiony: Trenčínskem na Slovensku, Slezskem v Polsku a Západní Makedonií v Řecku.