Rekapitulace dění na poli evropské legislativy za měsíc duben 2016

Dne 22. 4. 2016 podepsala EU a její členské státy v New Yorku celosvětovou Pařížskou dohodu o klimatu. Dohody bylo dosaženo na konferenci OSN o změně klimatu (tzv. COP 21), která se konala v prosinci 2015 v Paříži.

Pařížská dohoda si klade za cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5 °C (ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí). Za tímto účelem mají země povinnost realizovat opatření vedoucí ke snížení svých emisí. Každých 5 let proběhne proces přezkumu za účelem vyhodnocení výsledků a zvyšování ambic v tomto směru v průběhu času. K zajištění transparentnosti a stanovení odpovědnosti bude pokrok zemí, pokud jde o jejich závazky, sledován.

Dohoda rovněž konstatuje, že se všechny země musí změně klimatu přizpůsobit tím, že se na ni připraví a posílí svou odolnost vůči ní. EU a další vyspělé země se také zavázaly, že budou rozvojovým zemím i nadále poskytovat prostředky na financování opatření v oblasti klimatu. Dokument je nyní možné podepsat po dobu 1 roku. Pařížská dohoda vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů. Následně se pro země, které ji ratifikovaly, stane právně závaznou.

Energie v dubnu 2016

Komise představila nový jaderný ukázkový program

Komise představila nový jaderný ukázkový program, Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Jaderný ukázkový program je zpráva Komise o vývoji v oblasti jaderné energetiky a jaderných technologií obecně. Povinnost pro Komisi zveřejňovat tuto zprávu vyplývá z čl. 40 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Cílem této zprávy je shromáždit údaje od členských států a dalších veřejných zdrojů o současném vývoji politik v oblasti využití jaderné energie a o nových investicích v tomto oboru, týkajících se například zvyšování bezpečnosti či zpracování vyhořelého paliva. Jedná se o první takovou zprávu zveřejněnou Komisí od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011.

Klíčové a sporné body

Zpráva má 4 části. První se zabývá vývojem politik v oblasti jaderné energie. Zmíněn je pokrok v oblasti bezpečnosti prostřednictvím zavedení zátěžových testů jaderných elektráren a zpřísnění bezpečnostních standardů ve směrnici o jaderné bezpečnosti.

Druhá část se zabývá investicemi v tomto sektoru. Komise obdržela od roku 2008 (kdy byl zveřejněn poslední Jaderný ukázkový program) notifikaci k celkem 48 projektům, z toho se 9 týkalo investic do výroby a zpracování jaderného paliva, 20 investic do již existujících zařízení zaměřených na prodloužení životnosti či na zavedení nových bezpečnostních prvků, 7 investic do výstavby nových reaktorů a 12 do zařízení pro zpracování vyhořelého paliva. Zpráva se dále podrobně zabývá vývojem v těchto oblastech.

Třetí část se zabývá použitím jaderné energie pro jiné účely, než je výroba jaderné energie. Zmíněn je rozvoj trhu s rentgenovými zařízeními či naopak ohrožení produkce radioizotopů pro medicínskou diagnostiku vlivem stárnutí výrobních reaktorů technecia 99-m.

Čtvrtá část je nazvána “Udržení vedoucí role EU v oblasti jaderných technologií pomocí výzkumných a vývojových aktivit”. Komise zde zmiňuje především důležitost pokračování projektu ITER, tedy (v současnosti budovaného) největšího termonukleárního reaktoru na světě, zkoumajícího možnosti pro využití jaderné fúze v energetice. Další výzkum, především v oblasti vývoje malých modulárních jaderných reaktorů a reaktorů 4. generace pak má podpořit nedávno zveřejněný strategický plán pro energetické technologie.

Pozice ČR

Stanovisko Vlády ČR k programu je pozitivní, vzhledem k tomu, že s využitím jaderné energie počítá i do budoucna. ČR dlouhodobě prosazuje technologicky neutrální přístup k dekarbonizaci energetiky a jaderná energie má být jedním z pilířů českého energetického mixu (Státní energetická koncepece ČR počítá až s 50% podílem v roce 2050). Vláda by rovněž přivítala větší investice do výzkumu v této oblasti.

Předpokládaný další vývoj

V závěru Komise konstatuje, že jaderná energie zůstane důležitou součástí energetického mixu EU i po roce 2050. Státy, které se rozhodnou využívat jadernou energii i nadále musí především dodržovat standardy bezpečnosti zavedené v době po fukušimské havárii. Signifikantním problémem bude stárnutí jaderných zařízení v Evropě a také náklady na zpracování vyhořelého paliva, jejichž výši Komise odhaduje v rozmezí 650-760 mld. €. Podle Komise by měla EU také reagovat na rychlý vývoj jaderné energetiky v ostatních částech světa (Čína, Indie) tak, aby si udržela svůj současný technologický náskok.

Výbor ITRE chce posilnit práva spotřebitelů na trzích s elektrickou energií

Výbor ITRE 21. 4. 2016 přijal usnesení zabývající se postavením spotřebitelů na energetických trzích. Toto usnesení bylo připraveno v souvislosti s přípravou nové podoby trhů s elektrickou energií, jejíž návrh by měla Komise zveřejnit v druhé polovině tohoto roku. Podle poslanců by měla být posílena aktivní role zákazníků na trhu a zpřehledněn mechanismus určování cen. V prvním případě jde především o umožnění využití nových obchodních modelů, jako je hromadný nákup energie, a o snížení administrativní zátěže pro spotřebitele provozující vlastní malé výrobny elektrické energie. V druhém případě pak poslanci navrhují opatření, jako účtování plateb za energii po kratších časových úsecích, dynamické ceny energie podle aktuální zátěže sítě a opatření na zvýšení transparentnosti cenových tarifů. Důležitým bodem je také úsilí v boji proti energetické chudobě (tedy stavu, kdy si spotřebitelé nemohou dovolit vytápění a provoz elektrických spotřebičů za akceptovatelných cen).

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky