Regulované látky a skleníkové fluorované F-plyny

Co to ty regulované látky vlastně jsou? Jsou to látky, které poškozují ozonovou vrstvu země. Regulované látky se začaly ve velkém rozsahu používat ve druhé polovině minulého století v souvislosti s rozvojem chladírenského průmyslu (ledničky, mrazničky) a nárůstem množství vyráběných klimatizací. Používají se v protipožární ochraně, jako nadouvadla izolačních pěn, v zemědělství proti škůdcům a chorobám, v nátěrových hmotách jako rozpouštědla, ve zdravotnictví jako hnací plyn inhalátorů apod.

Regulované látky obsahují chlor či brom. Známé jsou pod označením „freony“ (tzv. CFC – halogenové uhlovodíky a HCFC látky – částečně halogenové uhlovodíky), halony a další. Jejich vliv na ozonovou vrstvu se charakterizuje hodnotou potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Kromě toho jsou všechny regulované látky významnými skleníkovými plyny. Tyto látky mají při vypuštění do atmosféry různou dobu životnosti, od jednotek po stovku let.

Jejich seznam je uveden v příloze I nařízení (ES) č. 1005/2009.

Definice skleníkových fluorovaných plynů.

Fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu Země, zato však mají tzv. potenciál globálního oteplování (tzv. GWP z anglického „global warming potential“). Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém Země ve smyslu jeho oteplování. Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečněfluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), fluorid sírový (SF6) a další fluorované skleníkové plyny.

Jejich seznam je uveden v příloze I a II nařízení (EU) č. 517/2014.

Od 1. ledna 2015 není možné pro údržbu a servis stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel použít žádné regulované látky. Výjimka stanovená čl. 11 odst. a 4 nařízení (ES) č. 1005/2009  pro regenerované a recyklované látky typu HCFC (např. R22) skončila ke dni 31. prosince 2014. Nicméně pokud bude zařízení v pořádku fungovat bez úniku chladiva a nutnosti jeho oprav, může takto pracovat i po 31. prosinci 2014. Doba použití a provozu zařízení bude záviset na délce jeho životnosti. Na konci životnosti se zařízení vyskytne v okamžiku, kdy dojde k úniku chladiva z chladicího okruhu zařízení.  V případě úniku chladiva po 31. prosinci 2014 není možné toto zařízení doplnit chladivem typu  HCFC, ani jinou regulovanou látkou.

Jsou nějaké regule pro zacházení s těmito látkami?

Pro bezpečné zacházení s chladicími systémy a chladivy, které jsou rizikové pro životní prostředí, bylo Evropským parlamentem a Radou vydáno nařízení o povinnosti certifikace osob, které s těmito látkami zacházejí. Certifikát je platný ve všech zemích Evropské unie. Bez tohoto certifikátu není možné vykonávat praxi odborného technika a manipulace s chladicími systémy.

Povinnost certifikace byla zavedena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 o fluorovaných skleníkových plynech (toto nařízení je od 1. ledna 2015 nahrazeno nařízením (EU) č. 517/2014. Na národní úrovni je certifikace upravena zákonem č. 73/2012 Sb. Tímto krokem bylo stanoveno, že certifikace se vztahuje na činnosti u dále specifikovaných zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a také látek, které poškozují ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek).

Certifikáty se vydávají pro tyto oblasti:

• stacionární chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla (podle činností se rozlišují 4 kategorie).

• stacionární protipožární zařízení.

• elektrická spínací zařízení.

Od 1. února 2009 musí mít všechny osoby provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu, znovuzískávání a kontrolu těsnosti zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulovaných látek) CERTIFIKÁT. Certifikát opravňuje držitele k výkonu činností uvedených v certifikátu. Oprávnění pro jednotlivé činnosti se liší podle oblasti (případně kategorie), pro kterou se certifikát vydává.

Certifikáty se vydávají podle čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014 a § 10 zákona č. 73/2012 Sb. Všechny certifikáty vydané nebo uznané podle předchozí legislativy (již neplatné, viz nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech a zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší) zůstávají nadále v platnosti v rozsahu a za podmínek, které jsou v nich stanoveny, a jsou považovány za certifikáty vydané podle platné legislativy.

Co je potřeba ve vztahu k reg. látkám a F-plynům rozlišovat?

Jedná se především o povinnosti týkající se kontroly těsnosti vedení revizní knihy nebo dalších dokumentů, které se k těmto revizím vztahují.

Pro regulované látky se jedná o povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

§ 4

Podmínky pro provoz a prodej zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

(1) Zařízení obsahující nejméně 300 kg regulovaných látek je možné provozovat pouze, pokud je v něm instalován systém detekce úniků. Osoba provozující toto zařízení kontroluje systém detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců.

(2) Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let a předložit ji ke kontrole na výzvu kontrolního orgánu. Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají

a) údaje podle článku 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,

b) množství náplně a druh regulované látky,

c) datum servisních činností,

d) úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky,

e) číslo certifikátu osoby provádějící servisní činnost, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,

f) stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady,

g) výsledek provedené revize,

h) množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem,

i) množství a druh doplněného oleje,

j) množství znovuzískané regulované látky a údaj o jejím předání ke zneškodnění certifikované osobě, včetně uvedení čísla jejího certifikátu a u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a identifikační číslo osoby, u právnické osoby obchodní firma, právní forma a identifikační číslo osoby,

k) označení a množství fluorovaného skleníkového plynu nebo jiné látky, na kterou zařízení přechází.

V případě nakládání s F-plyny se jedná o nařízení EPaR č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech. Toto nařízení v čl. č. 4 odst. 1 ukládá od 1. 1. 2015 provozovatelům zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším v jiné než pěnové formě, povinnost zajistit u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Povinnost provádět kontroly těsnosti se vztahují na provozovatele těchto zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny:

• stacionární chladicí zařízení;

• stacionární klimatizační zařízení;

• stacionární tepelná čerpadla;

• stacionární protipožární zařízení;

• chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů;

• elektrická spínací zařízení;

• organické Rankinovy cykly.

Kontroly těsnosti se nevztahují do 31. 12. 2016 na:

• na zařízení obsahující více než 5 tun ekvivalentu CO2, ale zároveň méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů;

• hermeticky uzavřená zařízení, která jsou příslušně označena a obsahují více než 10 tun ekvivalentu CO2 a méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

Kontroly těsnosti se provádějí v následujících intervalech:

a) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO₂: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

b) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO₂: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

c) u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené odstavcem 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto dvě podmínky:

a) zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b) inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 3.

Provozovatelé zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti, jsou povinni zřídit a vést o každém z těchto zařízení tyto záznamy

a) množství a typ instalovaných fluorovaných skleníkových plynů;

b) množství fluorovaných skleníkových plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

c) zda byla daná množství instalovaných fluorovaných skleníkových plynů recyklována nebo regenerována, včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení a případně čísla certifikátu;

d) množství znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů;

e) identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu nebo vyřazení z provozu daného zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu;

f) termíny a výsledky kontrol;

g) pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření podniknutá k znovuzískání a likvidaci fluorovaných skleníkových plynů.

Provozovatelé mají povinnost vést tyto záznamy po dobu 5 let a dodavatelé mají povinnost uchovávat kopie těchto záznamů po dobu 5 let.

V čem spočívá detekce?

Systém detekce úniku je kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje. Systémy detekce úniku fluorovaných chladiv jsou povinné pro všechna stacionární chladicí zařízení a tepelná čerpadla (neplatí pro chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů). V případě, že množství jejich náplně je vyšší, než 500 tun ekvivalentu CO₂, musí od 1. ledna 2015 zajistit systém detekce. Funkce detekce musí upozornit provozovatele nebo servisní společnost na jakýkoli únik chladiva. Systém musí být pravidelně kontrolován, a to nejméně jednou za rok.

Povinnosti z pohledu podávaných hlášení.

Ohlašovací povinnosti se vztahují jak k regulovaným látkám, tak F-plynům. Ohlašovací povinnost vychází z národní, ale i z evropské legislativy.

Pro regulované látky jsou ohlašovací povinnosti stanoveny v čl. 27 nařízení (ES) č. 1005/2009. Pro fluorované skleníkové plyny je to stanoveno čl. 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a jeho prováděcím nařízením (EU) č. 1191/2014, které stanovuje formát a způsob předkládání zpráv. Tyto informace se ohlašují přes systém EIONET, Business Data Repository (BDR).

Podle zákona č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 1 je povinnost hlásit prostřednictvím ISPOP tyto údaje:

• F-plyny

• Získání F-plynů z jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů

• Předání F-plynů do jiného členského státu EU více než 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů

• 200 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, nebo

• Regulované látky

• První uvedení na trh na území ČR s výjimkou dovozu

• Znovuzískávání (odsátí RL ze zařízení)

• Recyklace

• Regenerace

• Zneškodnění (fyzická likvidace)

To znamená, že ten, kdo s těmito plyny nakládá (nakupuje, prodává, upravuje, odstraňuje) v množství větším než, musí podat do 31. března za uplynulý kalendářní rok přes ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_RL.

Zmiňujeme se zde o regulovaných látkách a F-plynech ve smyslu chladiv, ale často se jedná o obdobné látky, které jsou také hasivy. Jednou označeny jako R (refrigerant) podruhé jako H (Halony). Např. halon H1202 (dibromdifluormethan) a chladivo R22 Chlordifluormethan. Přesto se k hasivům vztahují i další povinnost. S odkazem na zákon č. 73/2012 Sb. § 11 odst. 2 je uvedena povinnost hlásit halony a halonové instalace. Do 31. března za uplynulý kalendářní rok se hlásí počet systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, jejich typ a množství halonů v nich obsažených, množství použitých a skladovaných halonů a opatření ke snižování emisí.

To znamená, že ten kdo má např. SHZ (stabilní hasicí zařízení) na bázi halonů, nebo jen hasicí přístroje tohoto typu, musí podat do ISPOP hlášení na formuláři F_OVZ_PO.

Závěrem upozorňujeme na limity chladiv při nákupu chladících zařízení po 1. 1. 2020. Jedná se i o běžné chladící jednotky, případně jednotky, které jsou například součástí strojního vybavení -  nejčastěji obráběcí stroje, CNC sestavy apod. (omezení je uvedeno v následující tabulce).

Časová omezení se téměř nedotknou tepelných čerpadel (stacionární chladicí zařízení, viz tab. výše). Žádné z chladiv dnes používaných v tepelných čerpadlech nemá GWP vyšší než 2500. Zákaz se naopak výrazně dotkne zařízení, u nichž je do budoucna předepsáno chladivo s GWP 150 nebo nižším. V těchto zařízeních lze očekávat nasazování nových chladiv (např. R1234yf s GWP 4) nebo čistých uhlovodíků (propan).

Co je tedy při nakládání s reg. látkami a F – plyny to nejdůležitější?

Ve zkratce - kontrola těsností, revize, vedení deníků a plnění ohlašovacích povinností.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a pokud potřebujete legislativní pomoc, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti všech složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší. Více najdete na https://www.inisoft.cz/

Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se s námi. Připravili jsme pro Vás řadu legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

Autor: Ing. Václav Kuncl, INISOFT Consulting s.r.o.