Evropský parlament schválil redukční cíle pro plastové tašky

Výsledky jednání EP Členské státy EU by měly do roku 2019 omezit o 80 % spotřebu nejpoužívanějších a nejvíce znečišťujících plastových tašek. Uvádí se tak v návrzích, které dnes podpořil Evropský parlament. Poslanci doporučili, aby členské státy k jejich omezení využili daně, poplatky, omezení pro uvádění na trh či zákazy. Plastové nákupní tašky výrazně znečišťují životní prostředí, zejména vodní útvary a vodní ekosystémy.

"Poslanci dnešním hlasováním výrazně posílili navrhované právní předpisy EU, jejichž cílem je omezit využívání plastových tašek a odpad, který způsobují. Mělo by se tak stát zejména pomocí závazných evropských redukčních cílů a požadavku, aby se za plastové tašky platilo. Jak dokázaly země, které jsou v této oblasti vepředu, výrazného snížení spotřeby těchto tašek lze snadno dosáhnout prostřednictvím ucelené politiky. Rychlé fázované stahování těchto tašek představuje snadno proveditelné řešení všudypřítomného problému plastového odpadu v životním prostředí," uvedla zpravodajka Margrete Auken (Zelení/ESA, DK), jejíž zpráva byla přijata poměrem hlasů 539 (pro): 51 (proti): 72 (zdrželo se hlasování).
 

Redukční cíle: 50 % do roku 2017, 80 % do roku 2019

Poslanci uvádějí, že nejlehčí plastové nákupní tašky o tloušťce nepřesahující 50 mikronů představují převážnou většinu plastových nákupních tašek používaných v EU. Jsou také méně vhodné k opětovnému použití, čímž se rychleji stávají odpadem. Častěji jsou pak roztrušovány do životního prostředí.

Členské státy by měly do roku 2017 snížit jejich spotřebu alespoň o polovinu a do roku 2019 o 80 % v porovnání se spotřebou z roku 2010. S cílem zajistit, aby obchody neposkytovaly plastové nákupní tašky zdarma, by měly členské státy využívat nástroje, jako jsou daně a poplatky, jakož i omezení týkající se uvádění na trh či zákazy. Zdarma by měly být poskytovány pouze velmi lehké tašky určené k balení potravin jako je syrové maso, ryby či mléčné výrobky.

Plastové tašky používané k balení suchých nebalených potravin, jako je ovoce, zelenina a cukrovinky, by měly být do roku 2019 nahrazeny taškami z recyklovaného papíru nebo biologicky rozložitelného a kompostovaného materiálu. Podle poslanců by měly být základní požadavky na kompostovatelné a biologicky rozložitelné obaly pozměněny.

Souvislosti

V roce 2010 použil průměrný občan EU odhadem 198 plastových nákupních tašek, z nichž bylo na 90 % lehkých, a tedy nejnáchylnějších k tomu, aby se staly odpadem. Nedojde-li ke změně, očekává se, že by spotřeba plastových tašek i nadále rostla. Podle hodnocení dopadů Evropské komise se v roce 2010 v EU stalo odpadem více než 8 miliard plastových tašek.

Další postup

Parlament hlasoval v prvním čtení s cílem konsolidovat práci odvedenou práci na předložených návrzích ve stávajícím volebním období a předat ji po volbách novému Parlamentu jako základ pro další jednání s členskými státy EU.

Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), 1. čtení

Celounijní opatření na zabránění šíření invazivních nepůvodních druhů

Parlament ve středu schválil opatření, která by měla zabránit šíření invazivních nepůvodních druhů rostlin, zvířat a hmyzu do EU, či zabránit těm, které do EU proniknou, v působení ekologických a ekonomických škod. Nová legislativa zakazuje druhy, které jsou pro Unii významné, a povede k lepší koordinaci mezi členskými státy při řešení této hrozby.

“Invazivní nepůvodní druhy způsobují v EU škody ve výši minimálně 12 miliard EUR ročně a mnohé členské státy musí již nyní na jejich vypořádání vynakládat značné prostředky," uvedl zpravodaj EP Pavel Poc (S&D, CZ).

“Jejich snahy jsou často neúčinné jednoduše proto, že se šíření těchto druhů nezastavuje na hranicích jednotlivých států. Spolupráce mezi členskými státy je proto zásadní. Jednání byla velmi složitá a k nalezení dohody jsme měli omezený časový prostor," dodal. Pro jeho zprávu hlasovalo 606 poslanců, 36 bylo proti a 4 se zdrželi hlasování.

Členské státy budou na základě nové legislativy muset zjišťovat trasy zavlečení a šíření invazivních nepůvodních druhů a vypracovat systémy dohledu a akční plány. Posíleny budou také oficiální kontroly na hranicích EU. Pro rozšířené invazivní druhy budou členské státy povinny vypracovat regulační plány.

Nepůvodní druhy "významné pro Unii"

Invazivní druhy, které budou označeny jako "s významem pro Unii", nebude možné přepravovat, uvádět na trh, držet, chovat, pěstovat či uvolňovat do životního prostředí, uvádí se v textu.

Rada ministrů v průběhu jednání souhlasila s požadavkem Parlamentu, aby nebyl seznam druhů považovaných za významné pro Unii omezen na 50 druhů, jak bylo původně navrhováno. Otevřený seznam by měl upřednostňovat druhy, které představují vznikající problém a které způsobují největší škody. Poslanci také do textu vložili ustanovení, na základě kterých bude možno bojovat s invazivními druhy, které představují problémy pro jednotlivé členské státy. S invazivními druhy, které jsou původní pouze v části EU, bude bojováno prostřednictvím posílené regionální spolupráce mezi členskými státy, kterou bude usnadňovat Evropská komise.

Členské státy budou muset definovat přiměřené sankce za porušení předpisů. Na základě povolení Komise však budou moci specializovaným zařízením povolit některé komerční aktivity spojené s invazivními druhy. Poslanci rovněž trvali na zřízení specializovaného vědeckého fóra za účelem poskytování poradenství ohledně vědeckých aspektů spojených s uplatňováním nového nařízení, jakož i uplatňování zásady "znečišťovatel platí" a zásady náhrady vzniklých nákladů.

Souvislosti

Podle Evropské komise představují invazivní nepůvodní druhy významnou a rostoucí příčinu úbytku biologické rozmanitosti a vymírání druhů. Mohou být také přenašeči nemocí či přímo způsobovat zdravotní potíže (např. astma, dermatitidu a alergie). Mohou poškozovat infrastrukturu a nemovitosti, být překážkou lesnictví nebo způsobovat ztráty v zemědělství. Dle posouzení dopadů Komise představují unijní náklady na invazivní nepůvodní druhy nejméně 12 miliard EUR ročně.

Další postup

Nařízení nyní musí formálně schválit Rada EU (Rada ministrů).

Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), dohoda v 1. čtení

Evropský parlament schválil Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva (15.4.2014)

Evropský parlament včera schválil Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Podle Českého plynárenského svazu jde o zásadní krok směrem k dalšímu rozvoji alternativních paliv. Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě, nařizuje konkrétní počty plnicích stanic na CNG, LNG, vodík a další paliva. Určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi CNG stanicemi na hlavních evropských komunikacích. Země EU nyní musí do 2 let připravit příslušné plány, a to včetně stanovení konkrétních cílů ohledně počtu plnicích stanic. Každé tři roky pak musí členské státy EU předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky. Směrnice nabývá platnosti 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku EU. Více ZDE

Výběr z programu jednání Evropského parlamentu:

Termín schůze: 14. - 17. 4. 2014

• Omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek
• Přeprava odpadů
• Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva
• Zavedení operativních omezení hluku na letištích Evropské unie v rámci vyváženého přístupu
• Programu výzkumu a vývoje na podporu výzkumu prováděného malými a středními podniky
• Společný podnik pro palivové články a vodík 2
• Ochrana volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin
• Technické provádění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu
• Uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá
• Invazní nepůvodní druhy
• Emise oxidu uhličitého z námořní dopravy