Více času na podstatné
Recyklační poplatek za solární panely bude dvojnásobný, tedy 11 Kč za kilogram
Minimální výše poplatku na budoucí recyklaci solárních panelů nebude 5,5 koruny za kilogram, ale dvojnásobných 11 korun. K úpravě navrhované vyhlášky došlo po vnitřním připomínkovém řízení na ministerstvu životního prostředí (MŽP).
V důvodové zprávě Ministerstvo životního prostředí uvádí, že přínosem navrhované varianty je stanovení minimální sazby, která vychází z potřeby pokrytí budoucích rizik požadané Svazem měst a obcí, protože hlavním cíle je ochrana životního prostředí i za předpokladu určitého navýšení administrativní zátěže dotčených subjektů. Částka 11 Kč za kilogram hmotnosti elektrodopadu vychází z Analýzy problematiky recyklace solárních panelů v souvislosti se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, dále pak z důvodu pokrytí rizik byla navýšena dvojnásobně a zaokrouhlena nahoru z důvodu nemožnosti predikovat vývoj trhu s druhotnými surovinami a vývoj solárních technologií. Dále je vhodné, aby vybrané příspěvky byly na trasparentním účtu, převoditelné a zúčtovatelné.
Proti zvýšení poplatku protestuje Česká fotovoltaická průmyslová asociace, která za změnou vidí lobbování ze strany recyklačních firem. Podle jejích propočtů se náklady na recyklaci pohybují od 1,5 do čtyř korun za kilogram panelů. Informace o zvýšení poplatku i lobbování kolektivních sběrných systémů týdeníku Ekonom potrvrdil zdroj blízký MŽP.
Dobrou zprávou pro solárníky může být aspoň rostoucí konkurence. K původním kolektivním systémům pro sběr starých panelů Asekol Solar a REMA PV Systém se nově přidávají také Elektrowin a Retela. Tato čtveřice se nejspíš podělí o dvě miliardy korun, které budou muset majitelé solárních elektráren zaplatit.
Licenci chce získat také firma REsolar, kterou založili velcí vlastníci solárních elektráren v Česku. Její nevýhodou je, že žádost na MŽP podala teprve před dvěma týdny. Do konce června tak potřebné povolení nejspíš nezíská.
Zásadní připomínky k návrhu uplatnilo Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní banka, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj, Svaz měst a obcí, Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Jednání k vyhodnocení připomínek proběhlo 14. června 2013.
Argumentace SMOČR:
Navrhujeme slova „5,50 Kč“ nahradit slovy „10,50 Kč“.
Minimální výše příspěvků podle přílohy č. 10 musí být jednoznačně stanovena tak, aby byly pokryty všechny budoucí náklady spojené s plněním povinností ve vztahu k solárním panelům, včetně určité rezervy pokrývající rizika (hrozba zvýšení nákladů v čase, komplikace spojené s recyklací solárních panelů nespolupracujících provozovatelů FVE, apod.). Hospodaření s prostředky v rámci kolektivního systému bude podle § 14b podléhat kontrole. V opačném případě hrozí, že smysl této právní úpravy bude zmařen.
Nelze totiž spoléhat na to, že případné chybějící prostředky budou získány od provozovatele solární elektrárny dodatečně, v rámci vypořádání podle § 14b odst. 8 vyhlášky. Bylo by velmi problematické spoléhat na to, že provozovatel FVE bude po skončení své podnikatelské činnosti ještě schopen a ochoten cokoliv na recyklaci panelů doplatit (jedná se většinou o ad hoc založené společnosti, které již po skončení provozu FVE nebudou mít žádné příjmy a pravděpodobně ani majetek, s výjimkou nefunkční výrobny). Druhým nedostatkem může být to, že někteří provozovatelé systému ve snaze uspět na trhu stanoví příspěvky příliš nízko, s poukazem na to, že případné chybějící prostředky doplatí provozovatel FVE po skončení životnosti FVE a recyklaci panelů; zde však bude vážně hrozit, že provozovatel FVE doplatek neuhradí a ohrozí to recyklaci jako takovou, tedy naplnění účelu právní úpravy.
Minimální výše poplatku za zpětný odběr solárních panelů by měla garantovat, že je dostačující ke krytí všech nákladů spojených se zpětným odběrem solárních panelů, tedy zejména nákladů na sběr, logistiku, zpracování a související administrativu. Domníváme se, že v návrhu uvedená výše 5,50 Kč za kilogram solárních panelů není dostačující. Při posouzení vycházíme ze studie společnosti Bio Intelligence Service zpracované pro Evropskou komisi, generální direktorát pro životní prostředí. Jedná se o studii s názvem „Study on Photovoltaic Panels Supplementing the Impact Assesment for a Recast of the WEEE Directive“. Studie z roku 2011 byla zpracována jako hlavní podklad pro Evropskou komisi při přípravě recastu WEEE směrnice. Ve studii jsou shrnuty všechny známé poznatky k recyklaci solárních panelů, včetně dat od asociace PV Cycle.
Ve studii se uvádí, že jen náklady na logistiku u krystalických panelů činní 150 Euro/tuna a náklady na zpracování 140 Euro/tuna, celkem tedy 290 Euro/tuna, což je 7,25 Kč/kg. Pokud k těmto nákladům připočteme náklady na sběr (příspěvky pro sběrná místa, kontejnery) a na související administrativu, dostáváme se s náklady k hranici 11 Kč za kilogram.
Co se týče výnosů z prodeje druhotných surovin, tak se ve studii výslovně uvádí, že v tuto chvíli neexistuje technologie pro recyklaci panelů, která by byla v jiném stádiu, než ve stádiu pilotního provozu. V konzervativním scénáři (viz str. 76 studie) se počítá s výnosy z prodeje druhotných surovin ve výši 0,015 Euro/kilogram, což reprezentuje 0,37 Kč na kilogram. Tento konzervativní scénář je používán s ohledem na riziko, že nebude technologicky možné zvýšit kvalitu zpracování, existuje reálné riziko poklesu ceny druhotných surovin, stále dochází k výraznému poklesu obsahu vzácných kovů v panelech, z důvodu změny technologie při jejich výrobě, panely mohou být odevzdávány ke zpětnému odběru nekompletní (např. bez hliníkových rámů).
Pokud má být minimální poplatek za zpětný odběr panelů nastaven konzervativně, tj. s péčí řádného hospodáře, tak způsobem aby pro stát, daňové poplatníky a zejména obce nevznikalo riziko, že panely nebudou řádně ekologicky zpracovány, je třeba poplatek zvýšit na úroveň minimálně 10 Kč za kilogram. Pokud se v budoucnu ukáže, že prodej druhotných surovin přispívá k výnosům z recyklace podstatně vyšší měrou, je v návrhu vyhlášky nastaven mechanismus vyrovnání mezi kolektivním systémem a provozovatelem solární elektrárny, takže nemůže dojít k neoprávněnému obohacení.
Dokument ke stažení:
Zdroj: EKONOM, důvodová zpráva k návrhu / vypořádání připomínek,