Reakce: Zero waste není individuální zpracování a likvidace odpadu

Ladislav Jakl zveřejnil za Institut Václava Klause komentář k zero waste. Autorky blogu czechzerowaste.cz, které se konceptu zero waste věnují, chtějí otevřeným dopisem upozornit, že to, co v něm jako zero waste koncept pan Jakl popisuje, není to, co je v odborné, veřejné i blogerské bezodpadové komunitě za zero waste považováno.

Související článek:

Ladislav Jakl: Zero waste - podvod, nebo náboženství? (15.5.2017)

Otevřený dopis

Vážený pane Jakle,

ve Vašem analytickém komentáři „Zero waste - podvod, nebo náboženství?“ se vyhrazujete proti myšlence zero waste. Chtěly bychom Vás upozornit, že to, co v textu popisujete jako koncept zero waste, nemá s konceptem bezodpadovosti, jak je obecně definován, nic společného.

Prvně, zero waste se prvotně nezabývá individuálním tříděním odpadu ani recyklací (dodatečná úprava: nezabývá se ani individuálním zpracováním a likvidací odpadu). Naopak tento koncept řeší především předcházení vzniku odpadu. Pokud už odpad vznikne, tak koncept  řeší jeho maximální využití a efektivního zpracování na nové výrobky.

Za druhé, koncept zero waste je promyšlený přístup, který vychází z průmyslového prostředí. V něm je na mnoha místech zaváděn k maximálnímu využití materiálu, energie i pracovní síly. Samotný název pochází z názvu kalifornské firmy založené v 70. letech chemikem Paulem Palmerem.

Zmiňovaný koncept je zároveň navázán na tzv. odpadovou hierarchii. Princip minimalizace odpadu skrze prevenci a redukci jeho vzniku byl začleněn do směrnice Evropského ekonomického společenství o odpadu z roku 1975. Aktualizovaná směrnice Evropské unie z roku 2008 tento princip rozpracovává do odpadové hierarchie. Ta spočívá v pěti krocích: a) předcházení vzniku, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiné využití, například energetické využití, a e) odstranění.

Koncept zero waste lifestyle – život bez odpadu tyto přístupy převádí do života jednotlivců, domácností a komunit a odpadovou pyramidu pro tyto účely upravuje následovně: a) odmítnutí nepotřebného, b) omezení a opětovné použití potřebného, c) recyklace, kompostování či energetické využití vzniklého odpadu.

Cílem tohoto konceptu aplikovaného na úrovni jednotlivce, komunit, průmyslových podniků i států je nejen snížit množství skládkovaného, spalovaného či do životního prostředí vypouštěného odpadu, ale také snížit tlak na nadměrnou extrakci a výrobu nových zdrojů a materiálů.

Za třetí, koncept zero waste není v rozporu s dělbou práce ani s principem komparativní výhody. Naopak preferuje taková řešení, ať už se týkají prevence vzniku odpadu či jeho likvidace, která jsou efektivní. V oblasti recyklace je to například přístup mixed recycling, kdy je na úrovni domácnosti separován pouze recyklovatelný a nerecyklovatelný nebiologický odpad. Třídění na jednotlivé typy recyklovatelného materiálů je pak ponecháno na třídící linky. I na individuální úrovni zero waste životního stylu je snaha o maximální využití a co nejmenší plýtvání času a finančních zdrojů člověka.

Závěrem bychom chtěly zopakovat, že zero waste koncept opravdu není o individuálním třídění a zpracování odpadu, jak ve svém textu píšete. Proto kritika, kterou jste ve svém textu popsal, není kritika zero waste.

S pozdravem

Jana Karasová, Michaela Ondráčková a Helena Škrdlíková

Zdroj: https://www.czechzerowaste.cz