Radiožurnál: Evropa na rozdíl od USA zvyšuje emise skleníkových plynů. Může za to nízká cena uhlí

Přestože hospodářství Evropy zažívá v poslední době útlum, produkuje „starý kontinent“ stále více emisí oxidu uhličitého. A to navzdory závazkům a snahám Bruselu i jednotlivých členských zemí zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů. Může za to nízká cena uhlí. Spojené státy naopak emise skleníkových plynů snižují.

Právě Spojené státy jsou léta terčem kritiky za to, že nepřijaly Kjótský protokol a nemají ani žádný celonárodní plán snižování emisí. 

Přesto podle Úřadu pro energetické informace při ministerstvu energetiky Spojených států letos klesnou emise oxidu uhličitého v USA o další 2,4 procenta. Naopak v Evropě vzrostou o 2,2 procenta. Odhaduje to společnost Thomson Reuters. 

Průmyslové evropské státy už dlouho říkají, že uhlí postupně přestanou používat. Jenže zatím se bez něj neobejdou. Růst solárních a větrných elektráren paradoxně potřebuje ke svému stále většímu, ale nepravidelnému výkonu zálohu. Některé velké země se navíc rozhodly postupně uzavírat jaderné elektrárny. 

Nahrává mu fakt, že rapidně roste zájem Japonska o zkapalněný plyn poté, co uzavřelo jaderné elektrárny. Kromě toho další země, které těží plyn a dováží ho do Evropy, buď produkují menší množství, nebo je doprava drahá. 

Uhlí je v Evropě podstatně levnější než plyn. Například podle Société Générale by se cena uhlí v Evropě musela zvýšit o 50 procent, než by se smazala cenová výhoda uhlí nad plynem. 

Roste spotřeba uhlí v Británii, v Německu i v jaderné Francii. Dokonce se uhlí dováží ze Spojených států. Jen za letošní první čtvrtletí vzrostl dovoz o 29 procent. Naopak klesá spotřeba zemního plynu. 

Spojené státy naopak začaly ve velkém těžit břidlicový plyn. Díky němu se za posledních několik let staly z největšího světového dovozce plynu zcela soběstačnými. 

„Břidlicová revoluce“ srazila tamní ceny plynu na zhruba pětinu úrovně v Evropě. Americké elektrárny houfně přešly z uhlí na zemní plyn a emise oxidu uhličitého se tam už loni propadly na nejnižší úroveň za posledních 20 let. 

Chuť evropských elektráren spalovat uhlí může omezit například politické rozhodnutí vlád nebo rostoucí ceny emisních povolenek. Letos se však propadly na minimum kolem sedm eur za tunu. Obě tato řešení by ale na rozdíl od Spojených států zdražila elektřinu. V konečném důsledku to může dál snížit konkurenceschopnost Evropy.

V Dopoledním Radiožurnálu mluvila o emisích Jitka Hanžlová, audio ZDE.

Zdroj: Radiožurnál (rozhlas.cz)