Rada pro životní prostředí schválila pozici k návrhu směrnice o snížení národních emisí

Ministři životního prostředí členských států Evropské unie na svém společném zasedání v Bruselu projednali národní emisní stropy (NEC), střednědobé vyhodnocení evropské strategie biodiverzity a mezi dalšími tématy například i testy emisí aut v reálném provozu nebo výsledky klimatické konference COP 21.

Rada pro životní prostředí dnes schválila svou pozici k návrhu směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. „Česká republika vítá snahu omezit emise těchto látek. Vzhledem k velkým zdravotním rizikům a škodám na životním prostředí i hospodářství je toto téma pro ČR velmi důležité a je nezbytné jej v EU řešit společně. Například co se týče prachových částic PM2,5, tak v ČR až 50 % ročních imisních koncentrací těchto částic tvoří dálkové přenosy znečištění. Je zřejmé, že řešení problémů znečištění ovzduší je možné jen koordinovaným mezinárodním úsilím,“ prozradil náměstek Vladislav Smrž, který Česko na jednání zastupoval.

Každý stát bude mít stanovený svůj emisní strop pro jednotlivé polutanty (jde např. o oxid siřičitý, oxidy dusíku, prach, těkavé organické látky či amoniak), zároveň bude však stanoven také unijní redukční cíl. „Během vyjednávání s Evropským parlamentem budeme jako Česká republika mít příležitost k nalezení takové rovnováhy úsilí mezi jednotlivými členskými státy, která zaručí dohodnuté snížení zdravotních rizik v EU, která vyplývají ze znečištěného ovzduší,“ dodává náměstek Smrž s tím, že ČR dlouhodobě usiluje o ambiciózní, ale přitom realistické cíle.

Biologická rozmanitost

Zástupci jednotlivých členských států EU dále přijali závěry Rady ke střednědobému vyhodnocení strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Česká republika tyto závěry podpořila a je si vědoma závažnosti současného stavu biodiverzity v EU, kdy se podle předložené zprávy navzdory vynakládanému úsilí stále nedaří zabránit celkovému poklesu biodiverzity v Evropě, přičemž se odhaduje, že náklady plynoucí z nesplnění hlavního cíle do roku 2020 mohou dosahovat až 50 miliard eur ročně. Hlavní problém přitom není ve stávajících nástrojích, které jsou dostatečné, ale v jejich neefektivním používání. Z pohledu ČR je velkým problémem neodpovídající začlenění ochrany biodiverzity v politikách oblastí zemědělství, lesnictví či rybářství a také v nedostatečném uvědomění si ekonomických ztrát, které způsobuje pokles biologické rozmanitosti. Česká republika proto vyvíjí úsilí o zlepšení situace. „V České republice přijmeme příští rok novou Národní strategii ochrany biologické rozmanitosti a právě „mainstreaming“ problematiky ochrany biodiverzity v rámci ostatních sektorů bude jedním z jejích hlavních cílů. Věřím, že tento dokument přispěje i ke zvýšení obecného povědomí o významu ochrany biologické rozmanitosti pro udržitelný rozvoj společnosti,“ uzavřel náměstek Vladislav Smrž.

Kromě ovzduší a biodiverzity se ministři členských zemí EU zaměřili i na ochranu klimatu a ocenili dohodu, jež byla dojednána minulý víkend na konferenci COP 21 v Paříži. Evropská komise dále stručně představila nový balíček návrhů k oběhovému hospodářství či nedávno zveřejněnou zprávu o stavu Energetické unie. Během pracovního oběda ministři diskutovali o problematice testování emisí aut v reálném provozu v kontextu ochrany ovzduší. Českou republiku na zasedání zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Čtete také: