Rada přijala závěry týkající se posílení vnější energetické politiky EU

Council conclusions on strengthening the external dimension of the EU energy policy, 3127th Transport, Telecommunications and Energy Council meeting (Energy items), Brussels, 24 November 2011

Rada 24. 11. 2011 přijala závěry, které se týkají vnější energetické politiky EU a posílení této dimenze. Cílem by mělo být posílení koordinace v této oblasti, která se dotýká také spolupráce EU s třetími zeměmi, ať již jde o dodavatele energetických zdrojů, jiné spotřebitele či tranzitní země.

Pozadí

V únoru 2011 se odehrálo mimořádné zasedání Evropské rady, které mělo být původně věnováno dvěma tématům, energetice a inovacím. Přestože pod vlivem událostí dominovala nakonec tomuto summitu poněkud jiná témata (krize eurozóny a dění v severní Africe), summit vygeneroval některé cíle, které později dopracovala Rada. V září 2011 potom Komise vydala sdělení týkající se dodávek energie a vnější dimenze energetické politiky EU.

Sdělení vyzývalo k lepšímu prosazování zá­jmů EU v energetické oblasti navenek, kde podle něj dochází k zostřujícímu se soupeření o zdroje. V souladu se strategií Energie 2020 by mělo dojít k posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU, čehož má být dosaženo zlepšením průhled­nosti v oblasti dohod členských států se třetími zeměmi o energetických dodávkách. Sdělení proto zdůrazňovalo potřebu lepší koordinace při jednání s partnerskými zeměmi, při zaujímaní stanovisek v mezinárodních organizacích i vůči třetím zemím a při rozvíjení komplexních ener­getických partnerství.

Text vyjmenovával více než 40 konkrétních opatření pro zlepšení koordinace a formulaci jasnější energetické pozice EU navenek, netýkají se ale pouze energetických dodávek, ale také otá­zek, jako je podpora OZE v zemích mimo EU či jaderná bezpečnost. Zdůrazňována je především potřeba výměny informací, které se týkají mezi­národních dohod se třetími zeměmi, a to už před jejich uzavřením. Sdělení se dotýkalo také jaderné energie. Zde chce EU především podporovat přijetí právně závazných norem v oblasti jaderné bezpečnosti na mezinárodní úrovni, především při jednáních na úrovni IAEA.

Klíčové body a stav projednávání

Závěry Rady z listopadu 2011 jsou postaveny právě na zářijovém sdělení Komise. Podle závěrů Rady by vnější energetická politika EU měla přispívat k zajišťování bezpečné, zabezpečené a udržitelné energie. Ministři odpovědní za oblast energetiky přitom brali v úvahu jak vymezení kompetencí EU, tak i finanční mantinely, které stanovují návrhy na podobu příští finanční perspektivy 2014-2020, jež Komise zveřejnila v červnu 2011. Finanční perspektiva pamatuje také na projekty v oblasti energetické infrastruktury, ambice EU se ovšem budou muset pohybovat ve finančních stropech, které budou pro tuto oblast stanoveny.

Ze závěrů dále vyplývá, že vnější energetická politika EU by měla být v souladu s politikou „nízkouhlíkového" (low carbon) hospodářství pro období do roku 2050. Je tedy jasné, že z vize nízkouhlíkové ekonomiky se do roku 2050 stává nový dlouhodobý cíl, který bude ovlivňovat nejen budoucnost energetiky.

Závěry kladou důraz nejen na vnější dimenzi energetiky, ale také na další pokroky v oblasti integrace a propojení vnitřního trhu s energií. Co je významné a co může do budoucna ovlivňovat i energetickou politiku zemí sousedících s EU, je důraz na klíčovou roli spolupráce a sbližování se sousedními zeměmi v oblasti regulace. EU má ambice rozšiřovat platnost regulativní legislativy v oblasti vnitřního trhu s energiemi i za své hranice, do sousedních zemí, jak se to děje již dnes prostřednictvím takových iniciativ či struktur, jako byla Iniciativa z Baku či Energetické společenství, ke kterému v posledních 2 letech ze států ležících ve východním sousedství EU přistoupilo Moldavsko či Ukrajina (Arménii náleží v této struktuře pozorovatelský status).

Závěry Rady stanovují tyto konkrétní priority:

1. Má být posílena koordinace v oblasti externí dimenze energetické politiky EU

Téma vnější energetické politiky EU a nejnovější vývoj v této oblasti má být diskutováno pravidelně během formálních i neformálních jednání Rady v příslušné tematické oblasti. Za účelem koherence energetické politiky s jinými oblastmi se do těchto jednání mohou zapojovat i zástupci jiných formací Rady, především vysoká představitelka pro oblast SZBP a Evropská služba pro vnější činnost. Koordinovaný postup se má týkat jednání s třetími zeměmi, ale také na půdě organizací, jako jsou IEA, IAEA, Energetické společenství, G-8, G-20 atd.

2. Posílení spolupráce EU se třetími zeměmi, a to i v oblasti budování vnitřního trhu s energiemi

Zde chce EU klást důraz právě na Energetické společenství, jeho rozšiřování o další země v sousedství EU (včetně například Turecka), ale také na úpravu smluvních mechanismů. Do roku 2016 by mělo dojít k rozšíření Smlouvy o Energetickém společenství. Posílit chce EU také principy Smlouvy o Energetické chartě, která představuje dlouhodobě jeden ze sporných bodů v dialogu EU-Rusko (Rusko smlouvu neratifikovalo a v roce 2009 dokonce deklarovalo, že odstupuje od tacitního dodržování principů smlouvy).

Dalším nástrojem k posílení spolupráce s třetími zeměmi má být přirozeně budování nové infrastruktury. Zmiňován je jižní koridor pro dopravu zejména zemního plynu a projekty v oblasti Středomoří.

Tato priorita je zaměřena také na mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (s využitím multilaterálních fór, jako je IAEA) či bezpečnosti podmořské těžby ropy a plynu.

3. Posílení partnerství v energetické oblasti

V oblasti partnerských dohod je zdůrazňován význam Ruska jako strategického partnera a využití dokumentu Partnerství pro modernizaci podepsaného v roce 2009 k realizaci společných projektů např. v oblasti výzkumu, inovací či technologií přátelských k životnímu prostředí. Ochrana klimatu je zdůrazňována také v rámci výzvy ke společnému postupu EU a jejích členských států vůči takovým zemím, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či JAR či k trilaterálním iniciativám za účasti USA a Japonska.

4. Podpora rozvíjejících se ekonomik

Tato priorita se týká mj. Afriky a cílů v oblasti energetiky, které byly v dialogu EU-Afrika stanoveny do roku 2020.

Předpokládaný další vývoj

Rada ve svých závěrech vyzvala Komisi, aby nejpozději v roce 2013 předložila zprávu, která bude dokládat provádění stanovených priorit.

Další informace: Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře (AurActiv.cz)

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech (Úřad vlády České republiky)