Více času na podstatné

Racionalizace využití vstupů v potravinářském průmyslu s využitím metodiky čistší produkce – pekárenská výroba

08.06.2011 14:01

Při racionalizaci pekárenské výroby musíme vycházet z následujících priorit -  jednak z požadavků systému HACCP a legislativy EU, dále pak ze zhodnocení materiálových a energetických ztrát, identifikace zdrojů znečistění a zdrojů . Posuzujeme-li cenu vstupů do této výroby, největší objem po stránce množství zaujímají potravinářské suroviny, jako je mouka, droždí, dle charakteru výroby např. tvaroh, tuky, potravinářské směsi atd. Ekonomiku provozu pak velmi značně ovlivňují energetické faktory – spotřeba plynu, tepla, elektrického proudu, popř. páry. Pokud chceme pekárenskou výrobu vést racionálně, musíme ji posuzovat komplexně.

 

Stanovení priorit vychází z následujících hledisek:

- právní hledisko : zamezit riziku ohrožení veřejnosti jak výrobním procesem, tak i úrovní kvality výrobků

- komerční hledisko : zvýšit důvěru zákazníka , dále pak minimalizovat náklady na neúspěchy

- technickoekonomické hledisko : dostupnost použitých zařízení a materiálů, trend vývoje nových výrobků a souvisejících výrobních postupů

 

Před identifikací priorit je nutno provést zhodnocení podniku z hlediska jeho srovnání s efektivnějšími a pokrokovějšími firmami ve světě. Je nezbytné seznámit  se s dostupnými technologiemi a zařízeními používanými v oboru . Musí být  proveden rozbor dostupnosti lepších technologií z hlediska výše jejich nákladů. Dále se provádí porovnání stávajícího stavu podniku po stránce kontroly energetických a materiálových toků ve výrobě. Nesmí se zapomenout  přihlédnout ke ztrátám surovin a energií, stavu konkurenceschopnosti podniku související s vývojem strategie výrobní ochrany životního prostředí . Zjištěné skutečnosti pak porovnáme s parametry technik používaných v progresivních zahraničních podnicích.

Nezbytným krokem  je sběr dat pro materiálové bilance.Zásadním přínosem pro tvorbu materiálových bilancí je přesné monitorování odběru energií a spotřeby vstupních materiálů, dále pak  podklady ekonomické účtárny. Tyto se rozčlení dle materiálových a energetických spotřeb na jednotlivé úseky podniku.. Zjistí se materiálové ztráty a kvalitativní rizika u jednotlivých součástí výrobního toku.Jsou identifikovány jednotlivé spotřebiče a vyhodnocena jejich energetická náročnost a časové využití, dále pak využití vstupních materiálů a surovin. Při postupném bilancování spotřeb a identifikaci ztrát se využívá odborných měření a propočtů.

 

Před vlastním výběrem opatření navržených k realizaci se provádí analýza proveditelnosti dle aspektů doporučených vedením podniku .

Z hlediska technického bývají obvykle vzaty v úvahu následující aspekty :

- přijatelnost řešení po stránce kvality výroby

- posouzení možných změn v rámci technologie výroby a návaznosti operací

- technická proveditelnost

 

Z hlediska ochrany životního prostředí musí být  zváženy následující skutečnosti :

- minimalizace dopadů na životní prostředí vyplývajících z provozu podniku

- snížení produkce odpadů , využití energií , snížení znečistění oplachových vod

Ve směru ekonomického posouzení se přihlíží  k :

- výši investičních nákladů

- identifikaci a vyčíslení přínosů

- době návratnosti investic

- identifikaci změn provozních nákladů na jednotlivých technologických úsecích

-  dostupnosti, popř. zdroji finančních prostředků

 

Identifikace hlavních problémů.

Hlavní problémy lze rozdělit do šesti základních oblastí :

- využití vstupních surovin

- skladového hospodářství

- odpadové hospodářství

- vodní hospodářství

- energetická náročnost výroby

- řešení legislativy při vstupu do EU

 

Opatření, která jsou postupně realizována ve třech pekárnách :

  • řešení otázky nakládání s obaly u spotřebitelů
  • postupné zavádění úsporných svítidel
  • racionalizace moučného hospodářství
  • využití surovin produkovaných ekologickým zemědělstvím
  • .zavedení energetického managementu
  • využití nejlepších dostupných technik ve výrobě pšeničných kvasů  na výrobu pečiva
  • instalace etážových pecí pro trvalé zlepšení kvality chleba
  • modernizace moučného hospodářství
  • zavedení nejlepší dostupné technologie (BAT) u výroby pečiva
  • decentralizace topného systému, změna topného média

 

Vyhodnocení efektů v jednotlivých subjektech

 

Pekárna

Jednorázové investiční náklady

Čistý roční podnikový efekt ( CF )

Návratnost investice

Snížení spotřeby energií

Snížení produkce odpadů

Č.1

30.302 tis. Kč

8.357 tis.Kč

3,62 roku

3.084 GJ

172,76 t

Č.2

25.115 tis. Kč

11.657 tis.Kč

2,15 roku

7.388 GJ

110 t

Č.3

15.628 tis. Kč

11.241tis. Kč

1,39 roku

7.821 GJ

125 t

 

Závěr:

Aplikace metodiky čistší produkce v podnicích poukázala na značný prostor pro docílení vyšší ekonomické efektivity výroby. Navržená opatření zároveň při své realizaci podstatným způsobem snižují dopady výroby na životní prostředí. Jedním z jejich efektů je dále řešení kritických výrobních bodů identifikovaných při zavádění systému HACCP.Zkvalitnění se rovněž projevuje u řízení materiálových a energetických  toků ve výrobě a ve zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Projekty významným způsobem usnadní zavádění standardů kvality v podniku. Jeho realizací je posílena konkurenceschopnost vyráběných potravinářských výrobků na domácích i zahraničních trzích. Docílené a dále důvodně předpokládané efekty obvykle předčí očekávání

 

Josef Šlesinger

Centrum čistší produkce Brno,

Masná 5

602 00 Brno

                             e-mail : cpcbr.@volny.cz